Jen 80 z více než 90 zemí účastnících se mírového summitu o Ukrajině se přihlásilo k závěrečnému prohlášení, v němž společně vyzvaly k tomu, aby základem jakékoliv mírové dohody bylo zachování územní celistvosti napadené země. Státy také vyzvaly Rusko k vrácení deportovaných ukrajinských dětí.
"Věříme, že dosažení míru vyžaduje zapojení a dialog mezi všemi stranami," stojí v závěrečném komuniké, které podpořila velká většina účastníků. Několik důležitých rozvojových zemí se k němu však nepřihlásilo, upozornil web DW. Dokument nepodepsali například zástupci Indie, Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů.
V závěrečném textu se píše, že základem "komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině" má být Charta OSN a respektování územní celistvosti a suverenity napadené země. Delegace konkrétně potvrdily všeobecný závazek k respektování územní celistvosti všech států. Deklarace obsahuje také výzvu k výměně všech válečných zajatců a návratu deportovaných ukrajinských dětí do Ruska.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters.
Kuleba naznačil, že Rusko by mohlo být zapojeno do příštího summitu, avšak zároveň odmítl požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, který je ochoten jednat o míru jen za předpokladu, že se Kyjev vzdá čtyř okupovaných oblastí a upustí od snahy vstoupit do NATO. "Chápeme, že přijde čas, kdy bude třeba jednat s Ruskem. Ale naše pozice je celkem jasná: Nedovolíme Rusku, aby mluvilo jazykem ultimát, jako to dělá teď," dodal ministr.
Český prezident Petr Pavel ocenil, že drtivá většina zemí vyjádřila podporu základním zásadám mezinárodního práva. "Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu," napsal na síti X.
Summit se konal v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Podle švýcarské vlády bylo cílem summitu stanovit definici plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešila se například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky.
Rusko opakovaně deklarovalo, že by se nezúčastnilo ani v případě pozvánky, kterou nicméně nedostalo. Kreml označil konferenci za ztrátu času. Zúčastnit se akce odmítla také Čína. Podle Pekingu nemají jednání smysl, pokud se jich nezúčastní obě strany konfliktu.
Ukrajina čelí agresi přes dva roky. Plnohodnotná invaze ruské armády do sousední země vypukla na přelomu zimy a jara v roce 2022. Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila vojska invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Manželce zápasníka Karlose Vémoly se po jeho propuštění na kauci mělo ulevit, jenže přišly problémy s jiným členem rodiny. Nejmladšího potomka Arnieho totiž opět potrápilo zdraví. A trojnásobná maminka pak přiznala, že péče o rodinu je někdy opravdu náročná.
Konečně se Ondřej Brzobohatý dočkal rozhodnutí ve sporu s exmanželkou Taťánou Kuchařovou, která již na verdikt také reagovala. Asi úplně nepřekvapí, že si z rozsudku vybrala zejména to, co dopadlo v její prospěch.
V USA se řeší další tragická střelba ve státě Minnesota, kterou mají na svědomí federální bezpečnostní složky. V sobotu zemřel sedmatřicetiletý muž. Podle rodiny se zastával ženy, přičemž se dostal do konfliktu s příslušníky. Ministerstvo tvrdí, že muž byl ozbrojený a bránil se snahám o odzbrojení. O případu informovala stanice NBC.
Politický marketér Jakub Horák se potýká s vážnými zdravotními problémy. Potvrdili to jeho blízcí, podle kterých mu prasklo aneurysma, o kterém nikdo neměl tušení. Všichni teď věří, že se Horák dá dohromady a vrátí se k pracovní činnosti.
Zimní počasí má v Česku opět způsobit problémy. Meteorologové v neděli zveřejnili výstrahu kvůli ledovce a novému sněhu, kterého nakonec může místy být až 12 centimetrů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké obavy zažila Michaela Ochotská jen krátce poté, co v závěru loňského roku porodila druhého potomka. Lékaři totiž u novorozené dcery odhalili problém, který bylo nutné řešit operativně. Bývalá moderátorka se až nyní rozhodla říct, jak to celé proběhlo.
V části Česka by se lidé měli připravit na sněhovou nadílku. Meteorologové totiž předpovídají v následujících hodinách srážky, které budou na většině území republiky dešťové. Místy ale může napadnout až osm centimetrů nového sněhu.
Americký prezident Donald Trump opět hrozí cly. Tentokrát Kanadě, která podle jeho slov chce umožnit Číně import zboží a výrobků na americký trh. Vztahy mezi oběma severoamerickými státy se v posledních dnech opět vyhrotily.
Česko má sice značnou část posledního ryze lednového víkendu ještě před sebou, ale lidé už se mohou zajímat i o to, jak bude za týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by mělo panovat relativně teplé zimní počasí.
Marek Eben oslavil před měsícem 68. narozeniny, takže už má spoustu životních zkušeností a vzpomínek. Vytáhl je z paměti ve chvíli, kdy se lidem snažil vysvětlit, proč se dnes mají mnohem lépe než před desítkami let.
Policie objasnila případ nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi před návštěvou Olomouckého kraje, kterou absolvoval během uplynulého pracovního týdne. Zadržela muže, jemuž teď hrozí roční trest odnětí svobody.
Leoš Mareš je okolnostmi donucen začít novou éru v rádiu, protože přišel o dlouholetého parťáka. S Patrikem Hezuckým ale netvořil moderátorskou dvojici od začátku. Jak jeden z našich nejslavnějších moderátorů vzpomíná na své začátky?