Jen 80 z více než 90 zemí účastnících se mírového summitu o Ukrajině se přihlásilo k závěrečnému prohlášení, v němž společně vyzvaly k tomu, aby základem jakékoliv mírové dohody bylo zachování územní celistvosti napadené země. Státy také vyzvaly Rusko k vrácení deportovaných ukrajinských dětí.
"Věříme, že dosažení míru vyžaduje zapojení a dialog mezi všemi stranami," stojí v závěrečném komuniké, které podpořila velká většina účastníků. Několik důležitých rozvojových zemí se k němu však nepřihlásilo, upozornil web DW. Dokument nepodepsali například zástupci Indie, Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů.
V závěrečném textu se píše, že základem "komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině" má být Charta OSN a respektování územní celistvosti a suverenity napadené země. Delegace konkrétně potvrdily všeobecný závazek k respektování územní celistvosti všech států. Deklarace obsahuje také výzvu k výměně všech válečných zajatců a návratu deportovaných ukrajinských dětí do Ruska.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters.
Kuleba naznačil, že Rusko by mohlo být zapojeno do příštího summitu, avšak zároveň odmítl požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, který je ochoten jednat o míru jen za předpokladu, že se Kyjev vzdá čtyř okupovaných oblastí a upustí od snahy vstoupit do NATO. "Chápeme, že přijde čas, kdy bude třeba jednat s Ruskem. Ale naše pozice je celkem jasná: Nedovolíme Rusku, aby mluvilo jazykem ultimát, jako to dělá teď," dodal ministr.
Český prezident Petr Pavel ocenil, že drtivá většina zemí vyjádřila podporu základním zásadám mezinárodního práva. "Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu," napsal na síti X.
Summit se konal v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Podle švýcarské vlády bylo cílem summitu stanovit definici plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešila se například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky.
Rusko opakovaně deklarovalo, že by se nezúčastnilo ani v případě pozvánky, kterou nicméně nedostalo. Kreml označil konferenci za ztrátu času. Zúčastnit se akce odmítla také Čína. Podle Pekingu nemají jednání smysl, pokud se jich nezúčastní obě strany konfliktu.
Ukrajina čelí agresi přes dva roky. Plnohodnotná invaze ruské armády do sousední země vypukla na přelomu zimy a jara v roce 2022. Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila vojska invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Katie Price v exkluzivním rozhovoru pro deník The Sun poprvé promluvila o svém nedávném sňatku s podnikatelem Lee Andrewsem. Sedmačtyřicetiletá hvězda trvá na tom, že její nový manžel není žádný podvodník, přestože se kolem jeho minulosti a financí objevila řada pochybností. Pár se vzal v Dubaji v lednu 2026, pouhých deset dní po svém prvním seznámení.
Pro rodinu Osbournových to byl večer plný hrdosti i smutku. Na udílení cen Brit Awards 2026 v manchesterské Co-op Aréně převzaly Sharon a Kelly Osbourneovy cenu za celoživotní přínos pro zesnulého Ozzyho Osbournea. Legendární frontman kapely Black Sabbath zemřel před sedmi měsíci ve věku 76 let, pouhých sedmnáct dní po svém posledním vystoupení v rodném Birminghamu.
Jim Carrey se vyjádřil k vlně spekulací, které vyvolal jeho nečekaný vzhled na předávání cen César v Paříži. Herec na ceremoniálu 26. února šokoval fanoušky natolik, že se na internetu začaly šířit konspirační teorie o jeho klonování. Podle některých příznivců byl totiž umělec téměř k nepoznání.
Simon Cowell se musel na natáčení soutěže Britain's Got Talent podřídit nečekanému zákazu, který má zamezit jeho zlozvyku způsobujícímu vrásky celému produkčnímu týmu. Producenti show se totiž rozhodli zakázat žvýkání žvýkaček poté, co Simon opakovaně nechával použité kousky pod svým porotcovským stolem. Šestašedesátiletý hudební magnát navíc nedávno způsobil trapas, když se před tisíci fanoušky procházel s nalepenou žvýkačkou na svých černých kalhotách, aniž by o tom věděl.
Častí uživatelé služeb České pošty by měli zpozornět. Státní podnik totiž od dubna chystá zdražení, které se bude týkat doporučených i cenných psaní či zásilek. Ceny za některé služby se navíc zvyšovaly už od ledna.
Česko se už v tomto týdnu dozví, zda spolupráce mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou na úspěšném podcastu bude opravdu pokračovat. Všechno nasvědčuje tomu, že se ve studiu sejdou. Otázkou je, co se bude dít.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Britskou královskou rodinou v posledních týdnech otřásá kauza bývalého prince Andrewa, na kterého dokonce vyrukovala policie. Blízcí s ním logicky nechtějí být viděni, ale král Karel III. se o víkendu ocitl na stejném místě jako mladší bratr.
Zajímavá návštěva v uplynulých dnech dorazila za bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Přišla za ním známá česká herečka, která však v posledních letech nemá mezi částí společnosti nejlepší pověst.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.