Mise OBSE zaznamenala jasná porušení lidských práv na Ukrajině ze strany Ruska

"Mise zaznamenala jasné případy (porušení lidských práv) ze strany ruských vojsk během trvání konfliktu," uvedla v předběžné zprávě pozorovací mise OBSE, která se na Ukrajinu vydala v březnu. Podle pozorovatelů existují "věrohodné důkazy", že se ruští vojáci dopustili mučení a nelidského zacházení. Únosy či zmizení civilistů a představitelů civilních orgánů, které byly během konfliktu opakovaně zaznamenány, podle mise pravděpodobně naplňují podstatu zločinů proti lidskosti. Mise dodala, že nebyla schopna prověřit všechny informace o údajném porušení mezinárodního práva.

Mise poukázala na velký počet útoků proti civilním cílům, jako jsou nemocnice, školy, kulturní zařízení či pečovatelské domy. Pokud by Rusko dodržovalo mezinárodní právo, tak by počet mrtvých a zraněných civilistů byl výrazně nižší, tvrdí dokument. "Mise však není schopná určit, zda lze ruský útok na Ukrajinu sám o sobě označit jako systematický a rozšířený útok namířený proti civilní populaci," uvádí zpráva.

Pozorovatelé zaznamenali také porušování mezinárodního práva ze strany ukrajinských sil. Největší obavy vzbuzuje zacházení s ruskými válečnými zajatci. Pozorovatelé dodali, že ruské činy jsou závažnější svou podstatou a rozsahem než ty ukrajinské. Předpokládaná porušení základních lidských práv se stala převážně na území pod kontrolou Ruska.

Rusko na zprávu OBSE zatím nereagovalo. Americký vyslanec při této organizaci Michael Carpenter označil dokument za "výčet krutostí", kterých se dopustila ruská armáda. Podle něj zpráva obsahuje jasný obraz porušování mezinárodního práva ze strany ruských vojsk.

Hlavní prokurátor ICC Khan při dnešní návštěvě města Buča, kde se po stažení ruských vojsky našly stovky mrtvých civilistů, označil Ukrajinu za místo, kde byly spáchány zločiny. "Jsme tady, protože máme dobré důvody se domnívat, že jsou (na Ukrajině) páchány zločiny spadající do kompetence Mezinárodního trestního soudu," uvedl Khan.

Khan také oznámil, že na Ukrajině začne působit tým soudních lékařů. Výsledky jejich práce mají podle něj pomoci "opravdu rozlišit mezi fikcí a realitou".

Moskva dlouhodobě odmítá, že by na Ukrajině páchala zločiny proti civilnímu obyvatelstvu. Informace o násilí proti civilistům ve městech, odkud odešla ruská armáda, ruští představitelé označují za podvrh. S misí OBSE Rusko odmítlo spolupracovat.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.