Moldavská prezidentka vyzvala Rusko, aby stáhlo armádu z Podněstří

"Rusko hraje v podněsterském konfliktu významnou roli, a to od jeho počátků až po vše, co se děje doposud. Žádáme o stažení ruské armády, žádáme o likvidaci munice ve skladech na levém břehu. Jsme pro mírové řešení konfliktu," uvedla podle agentury RIA Novosti Sanduová, která se ve středu večer setkala v Kišiněvě s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem.

Podněstří - převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr - se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Po vyhlášení nezávislosti vypukly boje mezi separatisty a vládními vojsky, do kterých zasáhly také kontingenty ruské 14. armády. Po pětiměsíčních bojích, které si vyžádaly podle různých odhadů 700 až 1500 obětí, byla v červenci 1992 uzavřena mírová dohoda.

Rusko od té doby v zemi udržuje vojenský sbor o 1500 mužích, který označuje za mírovou misi. Podněstří žádný stát (ani Rusko) oficiálně neuznává a nadále zůstává oficiálně součástí Moldavska, které oblasti, kde nemá žádný vliv, nabízí rozsáhlou autonomii. V roce 2017 moldavský ústavní soud rozhodl, že přítomnost ruských vojsk v Podněstří je v rozporu s neutrálním statusem země.

Prozápadní politička Sanduová se stala prezidentkou jedné z nejchudších zemí Evropy v roce 2020, když ve volbách porazila dosavadní hlavu státu, proruského Igora Dodona. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu podala Sanduová před dvěma týdny žádost o vstup do Evropské unie.

Fiala s prezidentkou mluvil, Moldavsko podpořil na cestě do EU

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes telefonicky hovořil s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou. Informoval o tom dnes na svém twitterovém účtu. Podle předsedy vlády se diskutovalo o bezpečnostní a humanitární situaci v zemi v kontextu války na Ukrajině.

"Moldavsko čelí v důsledku ruské agrese velkému přílivu uprchlíků a jsem rád, že ČR poskytuje humanitární pomoc. Moldavsko čelí v důsledku ruské agrese velkému přílivu uprchlíků a jsem rád, že ČR poskytuje humanitární pomoc," uvedl Fiala.

Francouzské předsednictví minulý týden informovalo, že Evropská komise posoudí možnost vstupu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie do unie. Všechny tři země předtím předložily Radě EU oficiální žádosti o členství, které jsou prvním krokem k oficiálním přístupovým rozhovorům.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.