Náklady na státní kompenzace zaváděné kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu by příští rok neměly přesáhnout 200 miliard korun. V návrhu vládního nařízení o kompenzacích poskytovaných v souvislosti se stanovením maximálních cen to uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Skutečné náklady by ale podle něj měly být nižší.
Podle dřívějších prohlášení vlády by náklady na opatření měly vyjít maximálně na 170 miliard korun. Předlohu, na kterou upozornil server iROZHLAS.cz, dnes MPO poslalo do připomínkového řízení. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden uvedl, že mechanismus kompenzací bude vláda schvalovat na začátku ledna.
Celková kompenzace 200 miliard korun vychází z předpokladu, že průměrná roční cena elektřiny na spotovém trhu nepřesáhne 350 eur (zhruba 8500 Kč) za megawatthodinu (MWh) a u plynu 120 eur (2900 Kč) za MWh. "Téměř třetina české spotřeby elektřiny a plynu bude zajišťována prostřednictvím spotových trhů, a proto bude vývoj cen na těchto trzích zásadním způsobem ovlivňovat celkové dopady nejen předkládaného nařízení vlády na státní rozpočet," uvedlo MPO. Pohyb ceny elektřiny a plynu o deset eur za MWh podle něj v čerpání peněz ze státního rozpočtu vyvolává změnu zhruba 1,25 miliardy korun.
Nižší než nyní očekávané náklady na kompenzace předpokládá MPO u velkých průmyslových firem, protože dotace pro ně omezuje dohoda dojednaná v EU. "Z toho důvodu by skutečné náklady na úhradu všech kompenzací měly být nižší než uvedených 200 miliard Kč," uvedlo. U případných vyšších nákladů na kompenzace v elektroenergetice ministerstvo očekává, že se jejich dopad se sníží vyššími odvody od výrobců elektřiny do státního rozpočtu. Budou totiž mít vyšší příjmy za prodanou elektřinu.
Vláda na podzim stanovila cenové stropy energií 6000 Kč za MWh elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Maximální ceny kabinet schválil nejdřív pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a firmy bez obchodní povahy. V polovině prosince pak vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu na stejné úrovni také pro velké firmy. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což má motivovat firmy k úsporám.
Minulý týden Fiala oznámil, že vláda se na podobě kompenzačního systému za zastropované ceny elektřiny a plynu dohodla s největšími obchodníky s energiemi. Kompenzace by firmy měly dostávat zálohově za každý měsíc, systém se může během roku změnit.
Nový kalendářní rok se sice stále teprve rozbíhá, ale v šoubyznyse už došlo nejméně na jeden třaskavý rozchod. Rozpad manželství potvrdili Linda Rybová a David Prachař. Agáta Hanychová s jeho synem v minulosti tvořila pár a možná i proto si řekla, že se k celé záležitosti vyjádří.
Princ Harry i v roce 2026 pokračuje v sérii právních bitev s britskými médii, ačkoliv již několik let žije ve Spojených státech amerických. Nynější spor se týká i dalších celebrit, nařčením čelí vydavatel deníku Daily Mail. O případu informovala stanice BBC.
Nedávno odpečetěné soudní dokumenty vnesly nečekané světlo do soukromí dvou největších hvězd současnosti. Textové zprávy mezi herečkou Blake Lively a zpěvačkou Taylor Swift z prosince 2024 odhalují, jak hluboce ovlivnila právní bitva Lively s režisérem Justinem Baldonim jejich dlouholeté přátelství. Intimní výměna názorů ukazuje na krizi důvěry a proměnu v jejich komunikaci.
Taylor Swift dnes opět přepsala dějiny hudebního průmyslu. Ve svých 36 letech se stala nejmladší ženou v historii, která byla uvedena do prestižní Síně slávy písničkářů (Songwriters Hall of Fame). Tato zpráva byla oficiálně oznámena ve Spojených státech s tím, že slavnostní ceremoniál proběhne 11. června 2026 v New Yorku.
Možný letní návrat prince Harryho a Meghan Markle do Velké Británie staví královskou rodinu před nelehké rozhodnutí. Podle expertů by tato cesta, plánovaná na červenec u příležitosti odpočtu k hrám Invictus Games 2027, mohla být buď začátkem rodinného usmíření, nebo dalším prohloubením krize. Klíčovým faktorem je přítomnost dětí, Archieho a Lilibet, které král Karel III. neviděl téměř čtyři roky.
David Beckham se poprvé objevil na veřejnosti poté, co jeho syn Brooklyn zveřejnil šokující obvinění o „kontrole“ a snaze zničit jeho manželství. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu však bývalý fotbalista nedal na své náladě nic znát. Podle expertky na řeč těla Judi James jeho vystupování potvrzuje, že „značka Beckham“ zůstává neotřesená i tváří v tvář rodinnému skandálu.
Ivana Gottová v úterý oslavila padesáté narozeniny. V tichosti a soukromí. Šlo zároveň o její první kulatiny po smrti milovaného manžela Karla Gotta. Jeho fanoušci možná čekali, že se vdova během včerejšího dne ozve. Čekali však marně.
Policie pokračuje s vyšetřováním pondělní tragické střelby na městském úřadě v Chřibské na Děčínsku, kterou nepřežil jeden muž. Strážci zákona zveřejnili podrobnosti o pachateli, přičemž se ukázalo, že jde o recidivistu, jehož jednáním už se policie v minulosti zabývala.
Karlos Vémola se prostřednictvím týmu rozhodl reagovat na informace zveřejněné po vydání policejní zprávy o případu, který se má týkat jeho osoby. Podle spolupracovníků stále není jasné, z čeho je zápasník podezřelý.
Česko oběhla během probíhajícího týdne jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič. Televizní diváci si ho dnes budou moci připomenout na obrazovkách jedné z tuzemských televizí.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Veronika Žilková má početnou rodinu. Může za to i její nejstarší dcera Agáta Hanychová, která má tři děti. Otcem nejstaršího z potomků je Agátin současný manžel Mirek Dopita, jenž o uplynulém víkendu vyrazil s tchyní do společnosti.