Národní suverenita by podle Babiše měla být základem a konceptem evropské identity

"Členství v Evropské unie by nás nemělo stavět před volbu, ale ve skutečnosti garantovat oboje. Národní suverenita by měla být základem a konceptem evropské identity, pravidel projektu Evropské unie. Měl by být vztah mezi těmito dvěma idejemi," řekl premiér. Aktuálně se to ale podle něj neděje.

Po ratifikaci Lisabonské smlouvy se EU snažila prosazovat koncept evropské identity a existují pokusy učinit rozhodování v bloku více centralizovaným, míní. Evropská komise má podle Babiše tendence zasahovat do záležitostí členských států. Zmínil například příklady Polska a Maďarska.

Země střední a východní Evropy podle premiéra nesouhlasí s myšlenkou "supernárodní federace". Tyto země byly téměř půl století součástí sovětského bloku, proto jsou velmi citlivé na otázky národní suverenity, míní.

Babiš také uvedl, že od mnoha lidí slyší názory, že při referendu o vstupu do EU v roce 2003 neměli žádné pochybnosti o tom, že je správné být součástí bloku. Aktuálně ale s členstvím spokojeni nejsou, vidí jinou organizaci, než kterou chtěli. EU podle nich dále nepropaguje volný pohyb lidí, zboží či nápadů, ale byrokracii a čím dál větší zásahy do každodenního života, poznamenal Babiš. Tihle lidé se cítí podvedeni a znovu by pro vstup do EU nehlasovali, řekl. "Tohle je příběh, který slýchám, ale není to příběh, který bych slýchat chtěl," dodal.

Předseda hnutí ANO poznamenal, že Evropská unie má v některých oblastech dobré výsledky. Je podle něj ale například důležité, aby byla silným a viditelným hráčem na mezinárodním poli v souvislosti s krizemi na Ukrajině, v Sýrii, Libyi nebo Iráku. "Jinak nebude Evropskou unii nikdo brát vážně," řekl.

Jako už dříve, i dnes Babiš kritizoval, že nejsou dobudovány čtyři hlavní svobody, hlavně jednotný vnitřní trh. Také zopakoval, že není správné, že například Bulharsko nebo Rumunsko stále nejsou součástí schengenského prostoru.

Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) zmínila, že Evropa čelila v poslední době různým výzvám: odchodu Británie z bloku, migrační krizi, výzvám eurozóny, teroristickým útokům a nyní koronavirové pandemii. Je podle ní třeba uvažovat nad tím, co je možné dělat lépe. K diskusi je podle ní nutné přizvat i občany.

Na konferenci vystoupí také bývalý belgický premiér a poslanec Evropského parlamentu Guy Verhofstadt, ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) nebo státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.