Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po dnešním jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.
Stoltenberg v minulých dnech opakovaně upozornil, že Moskva shromáždila u hranice Ukrajiny těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků připravených do akce. Generální tajemník aliance po jednání s ministry tří desítek členských zemí NATO zopakoval, že aliance vpád do své partnerské země nepřipustí.
"Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny," řekl novinářům Stoltenberg, podle něhož se ministři shodli na aktivaci mechanismu krizové reakce. Ten umožní pracovat na přípravě plánů pro případ, že by se ruská hrozba stala skutečností. Podle šéfa NATO není zatím zcela jasné, co Rusko zamýšlí.
"Můžeme doufat v to nejlepší, ale musíme být připraveni na to nejhorší," podotkl Stoltenerg. Ministři se podle něj shodli na tom, že Rusko musí být ve věci svých vojenských manévrů transparentnější a mělo by upustit od útočné rétoriky.
Ukrajina v obavách z opakování agrese, která v roce 2014 vedla k ruskému zabrání ukrajinského poloostrova Krym, žádá po alianci větší bezpečnostní záruky. Znepokojeny jsou ale i členské země NATO Polsko, Litva či Lotyšsko a v posledních dnech volají po zvýšení počtu aliančních vojáků působících v regionu, které má pomoci odstrašení Ruska.
Stoltenberg po jednání prohlásil, že aliance již dnes pomáhá Ukrajině s výcvikem i vybavením armády a hodlá tak činit i nadále. Přímé členství v NATO, které by Kyjevu zaručilo automatickou vojenskou ochranu od spojenců v případě napadení, však podle šéfa aliance záleží na tom, jak a kdy země splní podmínky přijetí a zda jej podpoří všech 30 členů. Ukrajina usiluje o vstup do aliance již od zmíněné ruské agrese, Moskva je však rázně proti a snaha Kyjeva zatím i kvůli nejednotnému přístupu spojenců vyznívá na prázdno.
Stoltenberg dnes podotkl, že Západ již prostřednictvím ekonomických či politických sankcí ukázal, že umí na nepřátelské počínání Moskvy zareagovat. Rusku před jednáním pohrozil i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který by měl na schůzce spojence informovat o zjištěních amerických zpravodajských služeb o pohybech ruských jednotek. Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo "červenou čáru", kterou by bylo rozmístění některých útočných raket.
Kromě aktivity ruské armády byla tématem pro ministry také situace u hranic aliančních států s ruským spojencem Běloruskem, kudy se stále na západ pokoušejí dostat stovky migrantů. Stoltenberg dnes po jednání označil počínání běloruského režimu, který se podle NATO snaží migranty využívat k vytváření politického tlaku, za "cynické a nehumánní".
Soudní spory mezi bývalým hollywoodským párem Bradem Pittem a Angelinou Jolie eskalují. Pitt údajně žaluje svou exmanželku o 35 milionů dolarů (přibližně 820 milionů Kč) a zároveň se snaží vynutit zveřejnění neveřejné komunikace mezi nimi. Předmětem jejich vleklého sporu je francouzské vinařství Château Miraval, které manželé zakoupili v roce 2011 za zhruba 60 milionů dolarů.
Meghan, vévodkyně ze Sussexu, se podle všeho chystá na návrat na filmové plátno. Umělkyně, dříve známá jako Meghan Markle, má mít menší roli typu cameo v připravovaném filmu s názvem "Blízcí osobní přátelé" (Close Personal Friends). Film, ve kterém hrají například Lily Collins, Jack Quaid, Brie Larson a Henry Golding, se v současné době natáčí v oblasti Los Angeles.
Oscarový herec Sir Anthony Hopkins vyvolal silnou reakci svými kontroverzními výroky v rozhovoru pro Sunday Times, kde zcela zpochybnil existenci stavů jako ADHD, OCD nebo Aspergerův syndrom.
Jana Adamcová se v uplynulých týdnech ocitla pod drobnohledem kvůli událostem kolem jejího manžela Jiřího Adamce. Bývalá moderátorka nyní naznačila, že jejich vztahy neutrpěly. Spíše naopak. Jednou prý bude za to "zlo", které ji potkalo, vděčná.
Nejvyšší správní soud (NSS) prověřil jednu ze stížností na průběh říjnových sněmovních voleb a rozhodl se podat trestní oznámení kvůli postupu jedné okrskové komise v Blansku. ANO bylo v okrsku započteno o více než 20 hlasů více, než hnutí získalo. Nemuselo jít jen o nepozornost, domnívají se soudci.
V Česku jde o jednu z nejsledovanějších kauz. Spor mezi bývalými manželi Ondřejem Brzobohatým a Taťánou Kuchařovou se táhne už dlouho, ale pomalu spěje k rozsudku. Padnout měl v těchto dnech, jenže nakonec je zase všechno jinak.
Velmi smutný den v pátek nastal pro rodinu Heleny Zeťové. Připadají na něj totiž její první nedožité narozeniny. Zeťové by dnes bylo půlkulatých 45 let. Pozůstalí vyzvali fanoušky, aby na zpěvačku vzpomínali.
Petr Pavel u příležitosti podání demise ocenil končící Fialovu vládu, podle jeho mínění opouští Strakovu akademii s dobrými výsledky. Prezident se domnívá, že příští kabinet tak má na čem stavět. Uvedl to na sociální síti X.
O mrtvých jen dobře? Prořízlou pusu nechal po smrti kardinála Dominika Duky promluvit frontman populární české kapely Rybičky 48. Duchovní bral podle známého hudebníka boží slovo nadarmo. Není divu, že slova muzikanta vyvolala velkou vlnu reakcí.
Dalším případem násilného činu ve vězení se zabývá policie. Po vraždě v plzeňské věznici byl nynější případ z Královéhradeckého kraje kvalifikován jako pokus o vraždu. Podezřelým je vězeň, který si již odpykává souhrnný třicetiletý trest odnětí svobody.
Nástup chladnějšího podzimního počasí se odkládá minimálně o týden, naznačuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). I po víkendu se očekávají maximální teploty, které budou dosahovat dvouciferných hodnot.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvům a dalším úřadům, aby prověřily, zda je třeba začít s přípravou testování jaderných zbraní. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Moskva tak reaguje na Washington, který již nařídil přípravu k obnovení testování jaderných zbraní.