Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po dnešním jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.
Stoltenberg v minulých dnech opakovaně upozornil, že Moskva shromáždila u hranice Ukrajiny těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků připravených do akce. Generální tajemník aliance po jednání s ministry tří desítek členských zemí NATO zopakoval, že aliance vpád do své partnerské země nepřipustí.
"Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny," řekl novinářům Stoltenberg, podle něhož se ministři shodli na aktivaci mechanismu krizové reakce. Ten umožní pracovat na přípravě plánů pro případ, že by se ruská hrozba stala skutečností. Podle šéfa NATO není zatím zcela jasné, co Rusko zamýšlí.
"Můžeme doufat v to nejlepší, ale musíme být připraveni na to nejhorší," podotkl Stoltenerg. Ministři se podle něj shodli na tom, že Rusko musí být ve věci svých vojenských manévrů transparentnější a mělo by upustit od útočné rétoriky.
Ukrajina v obavách z opakování agrese, která v roce 2014 vedla k ruskému zabrání ukrajinského poloostrova Krym, žádá po alianci větší bezpečnostní záruky. Znepokojeny jsou ale i členské země NATO Polsko, Litva či Lotyšsko a v posledních dnech volají po zvýšení počtu aliančních vojáků působících v regionu, které má pomoci odstrašení Ruska.
Stoltenberg po jednání prohlásil, že aliance již dnes pomáhá Ukrajině s výcvikem i vybavením armády a hodlá tak činit i nadále. Přímé členství v NATO, které by Kyjevu zaručilo automatickou vojenskou ochranu od spojenců v případě napadení, však podle šéfa aliance záleží na tom, jak a kdy země splní podmínky přijetí a zda jej podpoří všech 30 členů. Ukrajina usiluje o vstup do aliance již od zmíněné ruské agrese, Moskva je však rázně proti a snaha Kyjeva zatím i kvůli nejednotnému přístupu spojenců vyznívá na prázdno.
Stoltenberg dnes podotkl, že Západ již prostřednictvím ekonomických či politických sankcí ukázal, že umí na nepřátelské počínání Moskvy zareagovat. Rusku před jednáním pohrozil i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který by měl na schůzce spojence informovat o zjištěních amerických zpravodajských služeb o pohybech ruských jednotek. Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo "červenou čáru", kterou by bylo rozmístění některých útočných raket.
Kromě aktivity ruské armády byla tématem pro ministry také situace u hranic aliančních států s ruským spojencem Běloruskem, kudy se stále na západ pokoušejí dostat stovky migrantů. Stoltenberg dnes po jednání označil počínání běloruského režimu, který se podle NATO snaží migranty využívat k vytváření politického tlaku, za "cynické a nehumánní".
Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Není vyloučeno, že Karlose Vémolu čeká nepříjemné vysvětlování. Manželku Lelu by totiž mohlo zajímat, co dělal jednoho večera, kdy dostal na starosti jejich společné děti. Objevily se totiž zvěsti, že je zápasník přenechal v péči někoho jiného.
Je úterý 6. října 2026, což je datum, které vyhlíželi fanoušci jedné z populárních českých zpěvaček. Tereza Kerndlová má právě dnes kulaté čtyřicáté narozeniny. Příznivci ji zasypali přáními. Co považuje ona sama za nejlepší dárek?
Česká republika se v příštím roce nezúčastní oblíbené soutěže Eurovision Song Contest. V úterý to oznámila veřejnoprávní Česká televize, která u nás zajišťovala přímé přenosy. Důvodem jsou probíhající úpravy rozpočtu ČT. O případné účasti v roce 2028 zatím nebylo rozhodnuto.
Česko si v uplynulém týdnu opět připomnělo legendárního Karla Gotta. Ve čtvrtek totiž uplynulo sedm let od jeho smrti. Na smutné výročí nezapomněl ani Miloš Zeman, který byl prezidentem v roce 2019, když nejslavnější český zpěvák zemřel.
Největšího aplausu se na sobotním slavnostním předávání divadelních cen Thálie v Národním divadle dočkal Petr Nárožný, jehož ocenili za celoživotní mistrovství v oboru činohry. Legendární herec pobavil přítomné i svou děkovnou řečí.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) si navzdory kritice prosadil svou. Babišova vláda na pondělním zasedání schválila novou státní kulturní politiku, která vytváří jednotný strategický rámec kulturní politiky vlády pro období let 2026 až 2029.
České zdravotnictví zasáhla velmi smutná zpráva. Zemřel přední dětský kardiolog Peter Kubuš, jenž byl považován za špičkového odborníka ve svém oboru. Vyučoval také mladší kolegy. Kubuš podle dostupných informací podlehl vážné nemoci.
Štefan Margita na první říjnový víkend nezapomene. Těsně před odchodem do operního důchodu se dočkal prestižní divadelní ceny Thálie. Někdo si tak mohl říct, že by ještě mohlo být možné nalomit slovenského pěvce k pokračování kariéry. On je však neoblomný.
Česko od sobotního večera řeší rozpad manželství jedné z největších popových hvězd. Ewa Farna oznámila rozchod s manželem Martinem Chobotem, ačkoliv tomu ještě před několika málo měsíci nic nenasvědčovalo. Stačí si vzpomenout, co se odehrálo v Edenu.
Manažerka společnosti Neuralink Shivon Zilisová oznámila náhlý rozchod s miliardářem Elonem Muskem. Čtyřicetiletá šéfka technologické firmy na sociální síti X uvedla, že pětapadesátiletý majitel společností SpaceX a Tesla ukončil jejich partnerský vztah bez jakéhokoliv předchozího varování během pouhého jednoho týdne. Dvojice se poprvé setkala v roce 2016 a v roce 2020 navázala dohodu o platonickém darování spermatu, ze které se postupem času vyvinul romantický vztah.
Bývalý manžel známé britské televizní osobnosti Katie Price, devětatřicetiletý Kieran Hayler, stanul před soudem v anglickém městečku Lewes. Čelí obžalobě ze tří znásilnění a jednoho napadení, kterých se měl dopustit na tehdy třináctileté dívce v hrabství West Sussex. Obžalovaný veškerá nařčení zpochybňuje a jakoukoliv vinu odmítá. Podle státního zástupce využil muž své charizma k získání důvěry nezletilé oběti, kterou následně zneužil.