Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po dnešním jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.
Stoltenberg v minulých dnech opakovaně upozornil, že Moskva shromáždila u hranice Ukrajiny těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků připravených do akce. Generální tajemník aliance po jednání s ministry tří desítek členských zemí NATO zopakoval, že aliance vpád do své partnerské země nepřipustí.
"Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny," řekl novinářům Stoltenberg, podle něhož se ministři shodli na aktivaci mechanismu krizové reakce. Ten umožní pracovat na přípravě plánů pro případ, že by se ruská hrozba stala skutečností. Podle šéfa NATO není zatím zcela jasné, co Rusko zamýšlí.
"Můžeme doufat v to nejlepší, ale musíme být připraveni na to nejhorší," podotkl Stoltenerg. Ministři se podle něj shodli na tom, že Rusko musí být ve věci svých vojenských manévrů transparentnější a mělo by upustit od útočné rétoriky.
Ukrajina v obavách z opakování agrese, která v roce 2014 vedla k ruskému zabrání ukrajinského poloostrova Krym, žádá po alianci větší bezpečnostní záruky. Znepokojeny jsou ale i členské země NATO Polsko, Litva či Lotyšsko a v posledních dnech volají po zvýšení počtu aliančních vojáků působících v regionu, které má pomoci odstrašení Ruska.
Stoltenberg po jednání prohlásil, že aliance již dnes pomáhá Ukrajině s výcvikem i vybavením armády a hodlá tak činit i nadále. Přímé členství v NATO, které by Kyjevu zaručilo automatickou vojenskou ochranu od spojenců v případě napadení, však podle šéfa aliance záleží na tom, jak a kdy země splní podmínky přijetí a zda jej podpoří všech 30 členů. Ukrajina usiluje o vstup do aliance již od zmíněné ruské agrese, Moskva je však rázně proti a snaha Kyjeva zatím i kvůli nejednotnému přístupu spojenců vyznívá na prázdno.
Stoltenberg dnes podotkl, že Západ již prostřednictvím ekonomických či politických sankcí ukázal, že umí na nepřátelské počínání Moskvy zareagovat. Rusku před jednáním pohrozil i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který by měl na schůzce spojence informovat o zjištěních amerických zpravodajských služeb o pohybech ruských jednotek. Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo "červenou čáru", kterou by bylo rozmístění některých útočných raket.
Kromě aktivity ruské armády byla tématem pro ministry také situace u hranic aliančních států s ruským spojencem Běloruskem, kudy se stále na západ pokoušejí dostat stovky migrantů. Stoltenberg dnes po jednání označil počínání běloruského režimu, který se podle NATO snaží migranty využívat k vytváření politického tlaku, za "cynické a nehumánní".
Americký prezident Donald Trump znovu vyzval Írán k ukončení blokády Hormuzského průlivu. Teheránu dal 48 hodin, po uplynutí ultimáta mají následovat americké útoky na íránské elektrárny. Trump zároveň trvá na tom, že cílů operace bylo dosaženo.
Jedno mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková rozhodně společné. Obě se dočkaly dětí hned se třemi různými partnery. Nejstarší dcera Agáta se Žilkové narodila do prvního manželství, které skončilo rozvodem. Až teď prozradila, jaké byly okolnosti rozpadu vztahu.
Policisté v sobotu dohlíželi na pořádek při demonstraci na Letenské pláni. V jednom případě zasahovali proti muži, který mohl představovat nebezpečí. Nakonec se ukázalo, že incident se shromážděním nesouvisel.
Druhý týden už to vře mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou, protože druhá jmenovaná opustila jejich úspěšný podcast. Chvíli to už vypadalo, že zavládne klid, ale emocím se občas nejde ubránit.
K podezřelému pátečnímu požáru v Pardubicích se vyjádřil jeden z předních evropských politiků. Maďarský premiér Viktor Orbán podpořil Česko a přislíbil, že jeho země zatkne pachatele vyšetřovaného činu, pokud se objeví v Maďarsku.
Poslední březnový víkend přinese oproti tomu probíhajícímu chladnější a nevlídnější počasí. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty se ani nepřiblíží dvouciferným hodnotám.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí.
Vztahy Lukáše Langmajera jsou v poslední době vděčným tématem. Románek s Jitkou Boho je minulostí, momentálně se řeší záchrana manželství. Má známý herec ještě šanci?
Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu.
Celý svět v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární Chuck Norris. Reakce na jeho odchod přicházejí i z Česka, kde se loni na slavného akčního herce těšili jeho fanoušci. Nyní už je jasné, že se ho nedočkají.
Američané uvažují o okupaci či blokádě íránského ostrova Charg. Washington se domnívá, že by tak donutil Teherán k opětovnému otevření Hormuzského průlivu. Informoval o tom web Axios, který se odvolává na důvěryhodné zdroje.