NATO nepošle vojáky z členských zemí na Ukrajinu

NATO a jeho spojenci slíbili Ukrajině vojenskou a finanční podporu v boji proti ruské invazi, kterou budou poskytovat tak dlouho, jak bude potřeba. Nicméně vyslání vlastních vojáků na Ukrajinu obecně odmítají.

Francouzský prezident Emmanuel Macron tuto možnost naznačil koncem února na konferenci v Paříži. Polský ministr zahraničí Radek Sikorski na konci května uvedl, že Varšava by nasazení vojáků také neměla vyloučit, a řekl: "Nechme ruského prezidenta Putina hádat, co uděláme."

Ve čtvrtek Stoltenberg potvrdil, že NATO neplánuje vyslat své síly na Ukrajinu a zdůraznil, že Aliance se zaměřuje na dlouhodobou finanční podporu Kyjeva.

Západní spojence Ukrajiny také vyzval, aby zajistili, že se nebudou opakovat zpoždění a nedostatky v dodávkách vojenské pomoci, protože Ukrajina podle něj potřebuje "předvídatelnost a odpovědnost".

Finský prezident Alexander Stubb během tiskové konference uvedl, že pobaltské ani severské státy v současnosti nečelí vojenské hrozbě ze strany Ruska.

Kreml označil tyto úvahy za bezprecedentní eskalaci napětí, která vyžaduje pozornost i přijetí opatření. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Evropa vnímá, že poměry na frontě se změnily a mohou pro Ukrajinu skončit kolapsem, a proto situaci záměrně eskalují.

"V případě, že by Rusové prolomili frontovou linii a pokud by existovala ukrajinská žádost - což momentálně není na stole - měli bychom si legitimně tuto otázku položit," uvedl Macron, který podobný postoj vyjádřil již několikrát.

V únoru francouzský prezident vyvolal kontroverze svými slovy, když prohlásil, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien naznačil, že Francie by mohla být nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám, a že je připravena na všechny scénáře.

"Nepřipustit to a priori znamená ignorovat lekce posledních dvou let," zdůraznil Macron v současném rozhovoru. Podle něj státy NATO nejprve vylučovaly vyslání tanků a letadel na Ukrajinu, ale nakonec změnily názor, aby pomohly zemi napadené Ruskem.

Macron v dřívějším rozhovoru pro deník Le Parisien uvedl, že se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku" zapotřebí provést pozemní operace zaměřené proti ruským silám. Iniciativu se však probrat nechystá.

"Možná v určitém okamžiku - nechci to, nepřeberu iniciativu - budeme muset provést pozemní operace, ať už budou jakékoli, abychom čelili ruským silám," uvedl Macron v rozhovoru pro francouzský deník. "Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme," dodal francouzský prezident s tím, že jeho země se připravuje na "všechny scénáře".

Macron hypoteticky nevyloučil vyslání západních vojáků na Ukrajinu, což vyvolalo odpor u ostatních evropských lídrů. Později svůj výrok vysvětlil tím, že to neznamená úvahu o nasazení jednotek v blízké budoucnosti, ale že tím otevírá debatu o možnostech další podpory Kyjeva.

Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.