NATO slaví 75 let. Podle Stoltenberga posiluje i USA

"Evropa potřebuje Severní Ameriku pro svou bezpečnost... Severní Amerika zároveň také potřebuje Evropu," uvedl Stoltenberg v proslovu na půdě NATO v Bruselu.

Podle jeho slov disponují "evropští spojenci prvotřídními armádami, rozsáhlými zpravodajskými sítěmi a jedinečným diplomatickým vlivem", čímž "znásobují sílu USA".

"Věřím v Ameriku a Evropu společně v NATO, protože spolu jsme silnější a bezpečnější," citovala Stoltenberga agentura AFP.

Pouze 11 z 31 členských zemí Severoatlantické aliance přitom loni splnily cíl výdajů na obranu ve výši nejméně dvou procent HDP stanovený v roce 2014. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou nedávno představil v Bruselu Stoltenberg.

Cíl NATO splnilo Slovensko, Velká Británie, USA, Polsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Maďarsko a tři pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko. Lídrem bylo Polsko s výdaji na obranu ve výši 3,92 procenta HDP. Předběhlo tím i Spojené státy, které v roce 2023 podle nejnovějších propočtů vynaložily na obranu 3,24 procenta HDP.

Podle DPA jsou tyto údaje brizantní v souvislosti s pravděpodobným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu po listopadových prezidentských volbách v USA. Během svého prvního funkčního období v letech 2017 – 2021 Trump opakovaně kritizoval příliš nízké výdaje evropských spojenců na obranu a dokonce pohrozil vystoupením USA z Aliance.

Během nedávného předvolebního vystoupení Trump řekl, že v případě útoku Ruska nepomohou USA spojencům s nízkými výdaji na obranu. Na konci žebříčku výdajů jsou země jako Španělsko (1,24 procenta), Belgie (1,21 procenta) a Lucembursko (1,01 procenta). Německo dosáhlo kvóty 1,66 procenta.

Stoltenberg při představování zprávy uvedl, že rok 2023 byl devátým po sobě s rostoucími výdaji členských zemí NATO na obranu. Dodal, že v roce 2024 spojenci NATO v Evropě investují do obrany celkem 470 miliard dolarů, což poprvé představuje dvě procenta jejich kombinovaného HDP. Letos splní dvouprocentní cíl dvě třetiny zemí, zatímco v roce 2014 to byly jen tři, připomněl Stoltenberg.

Dnes uplynulo 75 let od podepsání Severoatlantické smlouvy, známé také jako Washingtonská smlouva. Tento historický dokument položil základy pro vznik jedné z nejvýznamnějších mezinárodních organizací kolektivní obrany - Severoatlantické aliance (NATO).

Po skončení druhé světové války se v Evropě dramaticky změnilo politické prostředí. Sovětský svaz po porážce hitlerovského Německa začal posilovat svou moc a svět se začal dělit na dva protichůdné bloky.

Vznik NATO byl reakcí na expanzivní politiku Sovětského svazu po druhé světové válce, zejména v zemích, které osvobodila Rudá armáda. Druhý generální tajemník NATO Paul-Henri Spaak dokonce prohlásil, že sovětskému vůdci Josifu V. Stalinovi by měla být v každé evropské vesnici postavena socha, protože právě díky němu vznikla Severoatlantická aliance.

První výzvu k obraně demokracie vystoupil britský premiér Winston Churchill. Ve svém slavném projevu nazvaném "Opory míru", který přednesl v americkém Fultonu 5. března 1946, vyzval k odporu proti komunistické ideologii. Hlavním bodem jeho projevu byla výzva k vytvoření pevného vojenského spojenectví mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím, které by účinně odolávalo sovětské expanzi.

Již následujícího roku, v důsledku obav ze sovětského zájmu o připojení Řecka a Turecka do své sféry vlivu, vyhlásil americký prezident Harry Truman 12. března 1947 doktrínu, která znamenala začátek formování systému obrany proti komunistické expanzi v Evropě.

O rok později, dne 17. března 1948, vznikl Bruselský pakt, do kterého se zapojilo pět evropských zemí - Spojené království, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, který zaručoval vzájemnou pomoc v případě ozbrojené agrese v Evropě. Následně vznikla i vojenská struktura tohoto paktu.

Avšak se zhoršující se mezinárodní situací rostla snaha spojenců vytvořit ještě silnější politicko-vojenskou organizaci. A také se zvýšila potřeba zapojit do společné obrany zámořské země, jako jsou Spojené státy a Kanada. Práce na vytvoření smluvních základů pro vznik Severoatlantické aliance se proto intenzivně zrychlily.

Dne 4. dubna 1949 podepsali ministři zahraničních věcí 12 zakládajících států Aliance tzv. Washingtonskou smlouvu, na jejímž základě vznikla nová vojenská organizace - Severoatlantická aliance. Jejím hlavním cílem bylo politickými a vojenskými prostředky zaručit svobodu a bezpečnost svých členů.

Klíčovým prvkem Washingtonské smlouvy je článek 5, který zavazuje smluvní strany k podpoře jakéhokoli členského státu, který je vystaven ozbrojenému útoku. NATO v současnosti čítá 32 členských států, přičemž zakládajícími členy byly Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Island, Kanada, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Spojené království, USA a Itálie.

V následujících letech se aliance rozšířila o další státy, jako je Řecko, Turecko, Německo, Španělsko, Česko, Maďarsko, Polsko a další. NATO se stalo klíčovým hráčem v mezinárodní politice a účinným nástrojem kolektivní obrany a bezpečnosti.