Severoatlantická aliance (NATO) neposiluje jen Evropu, ale také Spojené státy. Prohlásil to ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg u příležitosti 75. výročí vzniku Aliance.
"Evropa potřebuje Severní Ameriku pro svou bezpečnost... Severní Amerika zároveň také potřebuje Evropu," uvedl Stoltenberg v proslovu na půdě NATO v Bruselu.
Podle jeho slov disponují "evropští spojenci prvotřídními armádami, rozsáhlými zpravodajskými sítěmi a jedinečným diplomatickým vlivem", čímž "znásobují sílu USA".
"Věřím v Ameriku a Evropu společně v NATO, protože spolu jsme silnější a bezpečnější," citovala Stoltenberga agentura AFP.
Pouze 11 z 31 členských zemí Severoatlantické aliance přitom loni splnily cíl výdajů na obranu ve výši nejméně dvou procent HDP stanovený v roce 2014. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou nedávno představil v Bruselu Stoltenberg.
Cíl NATO splnilo Slovensko, Velká Británie, USA, Polsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Maďarsko a tři pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko. Lídrem bylo Polsko s výdaji na obranu ve výši 3,92 procenta HDP. Předběhlo tím i Spojené státy, které v roce 2023 podle nejnovějších propočtů vynaložily na obranu 3,24 procenta HDP.
Podle DPA jsou tyto údaje brizantní v souvislosti s pravděpodobným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu po listopadových prezidentských volbách v USA. Během svého prvního funkčního období v letech 2017 – 2021 Trump opakovaně kritizoval příliš nízké výdaje evropských spojenců na obranu a dokonce pohrozil vystoupením USA z Aliance.
Během nedávného předvolebního vystoupení Trump řekl, že v případě útoku Ruska nepomohou USA spojencům s nízkými výdaji na obranu. Na konci žebříčku výdajů jsou země jako Španělsko (1,24 procenta), Belgie (1,21 procenta) a Lucembursko (1,01 procenta). Německo dosáhlo kvóty 1,66 procenta.
Stoltenberg při představování zprávy uvedl, že rok 2023 byl devátým po sobě s rostoucími výdaji členských zemí NATO na obranu. Dodal, že v roce 2024 spojenci NATO v Evropě investují do obrany celkem 470 miliard dolarů, což poprvé představuje dvě procenta jejich kombinovaného HDP. Letos splní dvouprocentní cíl dvě třetiny zemí, zatímco v roce 2014 to byly jen tři, připomněl Stoltenberg.
Dnes uplynulo 75 let od podepsání Severoatlantické smlouvy, známé také jako Washingtonská smlouva. Tento historický dokument položil základy pro vznik jedné z nejvýznamnějších mezinárodních organizací kolektivní obrany - Severoatlantické aliance (NATO).
Po skončení druhé světové války se v Evropě dramaticky změnilo politické prostředí. Sovětský svaz po porážce hitlerovského Německa začal posilovat svou moc a svět se začal dělit na dva protichůdné bloky.
Vznik NATO byl reakcí na expanzivní politiku Sovětského svazu po druhé světové válce, zejména v zemích, které osvobodila Rudá armáda. Druhý generální tajemník NATO Paul-Henri Spaak dokonce prohlásil, že sovětskému vůdci Josifu V. Stalinovi by měla být v každé evropské vesnici postavena socha, protože právě díky němu vznikla Severoatlantická aliance.
První výzvu k obraně demokracie vystoupil britský premiér Winston Churchill. Ve svém slavném projevu nazvaném "Opory míru", který přednesl v americkém Fultonu 5. března 1946, vyzval k odporu proti komunistické ideologii. Hlavním bodem jeho projevu byla výzva k vytvoření pevného vojenského spojenectví mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím, které by účinně odolávalo sovětské expanzi.
Již následujícího roku, v důsledku obav ze sovětského zájmu o připojení Řecka a Turecka do své sféry vlivu, vyhlásil americký prezident Harry Truman 12. března 1947 doktrínu, která znamenala začátek formování systému obrany proti komunistické expanzi v Evropě.
O rok později, dne 17. března 1948, vznikl Bruselský pakt, do kterého se zapojilo pět evropských zemí - Spojené království, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, který zaručoval vzájemnou pomoc v případě ozbrojené agrese v Evropě. Následně vznikla i vojenská struktura tohoto paktu.
Avšak se zhoršující se mezinárodní situací rostla snaha spojenců vytvořit ještě silnější politicko-vojenskou organizaci. A také se zvýšila potřeba zapojit do společné obrany zámořské země, jako jsou Spojené státy a Kanada. Práce na vytvoření smluvních základů pro vznik Severoatlantické aliance se proto intenzivně zrychlily.
Dne 4. dubna 1949 podepsali ministři zahraničních věcí 12 zakládajících států Aliance tzv. Washingtonskou smlouvu, na jejímž základě vznikla nová vojenská organizace - Severoatlantická aliance. Jejím hlavním cílem bylo politickými a vojenskými prostředky zaručit svobodu a bezpečnost svých členů.
Klíčovým prvkem Washingtonské smlouvy je článek 5, který zavazuje smluvní strany k podpoře jakéhokoli členského státu, který je vystaven ozbrojenému útoku. NATO v současnosti čítá 32 členských států, přičemž zakládajícími členy byly Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Island, Kanada, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Spojené království, USA a Itálie.
V následujících letech se aliance rozšířila o další státy, jako je Řecko, Turecko, Německo, Španělsko, Česko, Maďarsko, Polsko a další. NATO se stalo klíčovým hráčem v mezinárodní politice a účinným nástrojem kolektivní obrany a bezpečnosti.
Dramatické období v osobním životě Lely Vémola zatím stále nekončí. Trojnásobná maminka se letos rozešla s manželem a osamostatnila se i tím způsobem, že se od Karlose odstěhovala. Ani na nové adrese jí ale není úplně přáno. Co bude muset známá Slovenka vyřešit?
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Lucie Vondráčková rozhodně nepatří k osobnostem českého šoubyznysu, které by trpěly hvězdnými manýry. Navzdory tomu existuje jedna činnost, které se už v životě raději vyhýbá. Má to pochopitelně své vysvětlení.
V médiích se v posledních dnech řeší nová láska Adama Mišíka. Zpěvák naposledy tvořil pár s modelkou Natálií Jiráskovou, která se posléze zakoukala do jednoho z úspěšných českých tenistů. Podle posledních informací je však tento vztah minulostí.
Jen pět párů pokračuje v letošní řadě StarDance poté, co soutěž v sobotu opustil Tomáš Matonoha. Toho sice mnozí považovali za outsidera, přesto došel poměrně daleko. Jak se známý herec a bavič rozloučil s taneční show?
Česko už nějaký čas napjatě čeká, zda se potvrdí nový vztah Adama Mišíka, o kterém se v posledních dnech spekuluje. Nejnovější informace nasvědčují tomu, že k oznámení může dojít opravdu každou chvíli.
Když si v pátek večer naladíte první program České televize, platí už roky, že z obrazovky na vás vybafne Karel Šíp se svými hosty. Občas se stane, že některý z nich diváky zklame. Může se v takovém okamžiku moderátor vymlouvat na někoho jiného?
Charlotte Gott představila debutové EP Good Enough?. Kolekce pěti skladeb vznikala s důrazem na autenticitu, osobní prožitky a hledání vlastního uměleckého výrazu. Každá ze skladeb vypráví jiný příběh a zachycuje emoce, zkušenosti či myšlenky, které Charlotte v určitém období jejího života provázely.
Do StarDance se po čtrnácti dnech vrátilo napětí, protože se opět vyřazovalo. Ani body za dvě kola nestačily k pokračování v soutěži v případě herce a komika Tomáše Matonohy a jeho taneční partnerky Lenky Nory Návorkové.
V českém šoubyznyse se od pátku řeší jedna nová láska. Miroslav Hrabě totiž navázal na Lukáše Langmajera a jako další herec učaroval Jitce Boho. Ani modelka už se vztahem netají. Jaké jsou její první dojmy, o které se podělila s fanoušky?
Česko si v příštím týdnu připomene události sametové revoluce, při které v roce 1989 padl komunistický režim. Už deset let přitom platí, že v zemi během některých státních svátků zůstávají obchody ze zákona uzavřené. Je to i případ dvou ze tří podzimních svátků.
Od smrti legendárního Jiřího Krampola již uplynul více než rok, přesto až nyní míří do kin jeho poslední film. Před kamerou se oblíbený herec neobjevil jen z dobré vůle, za roli mu pochopitelně náležel honorář. Jak to s výplatou peněz je?