NATO slaví 75 let. Podle Stoltenberga posiluje i USA
Severoatlantická aliance (NATO) neposiluje jen Evropu, ale také Spojené státy. Prohlásil to ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg u příležitosti 75. výročí vzniku Aliance.
"Evropa potřebuje Severní Ameriku pro svou bezpečnost... Severní Amerika zároveň také potřebuje Evropu," uvedl Stoltenberg v proslovu na půdě NATO v Bruselu.
Podle jeho slov disponují "evropští spojenci prvotřídními armádami, rozsáhlými zpravodajskými sítěmi a jedinečným diplomatickým vlivem", čímž "znásobují sílu USA".
"Věřím v Ameriku a Evropu společně v NATO, protože spolu jsme silnější a bezpečnější," citovala Stoltenberga agentura AFP.
Pouze 11 z 31 členských zemí Severoatlantické aliance přitom loni splnily cíl výdajů na obranu ve výši nejméně dvou procent HDP stanovený v roce 2014. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou nedávno představil v Bruselu Stoltenberg.
Cíl NATO splnilo Slovensko, Velká Británie, USA, Polsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Maďarsko a tři pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko. Lídrem bylo Polsko s výdaji na obranu ve výši 3,92 procenta HDP. Předběhlo tím i Spojené státy, které v roce 2023 podle nejnovějších propočtů vynaložily na obranu 3,24 procenta HDP.
Podle DPA jsou tyto údaje brizantní v souvislosti s pravděpodobným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu po listopadových prezidentských volbách v USA. Během svého prvního funkčního období v letech 2017 – 2021 Trump opakovaně kritizoval příliš nízké výdaje evropských spojenců na obranu a dokonce pohrozil vystoupením USA z Aliance.
Během nedávného předvolebního vystoupení Trump řekl, že v případě útoku Ruska nepomohou USA spojencům s nízkými výdaji na obranu. Na konci žebříčku výdajů jsou země jako Španělsko (1,24 procenta), Belgie (1,21 procenta) a Lucembursko (1,01 procenta). Německo dosáhlo kvóty 1,66 procenta.
Stoltenberg při představování zprávy uvedl, že rok 2023 byl devátým po sobě s rostoucími výdaji členských zemí NATO na obranu. Dodal, že v roce 2024 spojenci NATO v Evropě investují do obrany celkem 470 miliard dolarů, což poprvé představuje dvě procenta jejich kombinovaného HDP. Letos splní dvouprocentní cíl dvě třetiny zemí, zatímco v roce 2014 to byly jen tři, připomněl Stoltenberg.
Dnes uplynulo 75 let od podepsání Severoatlantické smlouvy, známé také jako Washingtonská smlouva. Tento historický dokument položil základy pro vznik jedné z nejvýznamnějších mezinárodních organizací kolektivní obrany - Severoatlantické aliance (NATO).
Po skončení druhé světové války se v Evropě dramaticky změnilo politické prostředí. Sovětský svaz po porážce hitlerovského Německa začal posilovat svou moc a svět se začal dělit na dva protichůdné bloky.
Vznik NATO byl reakcí na expanzivní politiku Sovětského svazu po druhé světové válce, zejména v zemích, které osvobodila Rudá armáda. Druhý generální tajemník NATO Paul-Henri Spaak dokonce prohlásil, že sovětskému vůdci Josifu V. Stalinovi by měla být v každé evropské vesnici postavena socha, protože právě díky němu vznikla Severoatlantická aliance.
První výzvu k obraně demokracie vystoupil britský premiér Winston Churchill. Ve svém slavném projevu nazvaném "Opory míru", který přednesl v americkém Fultonu 5. března 1946, vyzval k odporu proti komunistické ideologii. Hlavním bodem jeho projevu byla výzva k vytvoření pevného vojenského spojenectví mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím, které by účinně odolávalo sovětské expanzi.
Již následujícího roku, v důsledku obav ze sovětského zájmu o připojení Řecka a Turecka do své sféry vlivu, vyhlásil americký prezident Harry Truman 12. března 1947 doktrínu, která znamenala začátek formování systému obrany proti komunistické expanzi v Evropě.
O rok později, dne 17. března 1948, vznikl Bruselský pakt, do kterého se zapojilo pět evropských zemí - Spojené království, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, který zaručoval vzájemnou pomoc v případě ozbrojené agrese v Evropě. Následně vznikla i vojenská struktura tohoto paktu.
Avšak se zhoršující se mezinárodní situací rostla snaha spojenců vytvořit ještě silnější politicko-vojenskou organizaci. A také se zvýšila potřeba zapojit do společné obrany zámořské země, jako jsou Spojené státy a Kanada. Práce na vytvoření smluvních základů pro vznik Severoatlantické aliance se proto intenzivně zrychlily.
Dne 4. dubna 1949 podepsali ministři zahraničních věcí 12 zakládajících států Aliance tzv. Washingtonskou smlouvu, na jejímž základě vznikla nová vojenská organizace - Severoatlantická aliance. Jejím hlavním cílem bylo politickými a vojenskými prostředky zaručit svobodu a bezpečnost svých členů.
Klíčovým prvkem Washingtonské smlouvy je článek 5, který zavazuje smluvní strany k podpoře jakéhokoli členského státu, který je vystaven ozbrojenému útoku. NATO v současnosti čítá 32 členských států, přičemž zakládajícími členy byly Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Island, Kanada, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Spojené království, USA a Itálie.
V následujících letech se aliance rozšířila o další státy, jako je Řecko, Turecko, Německo, Španělsko, Česko, Maďarsko, Polsko a další. NATO se stalo klíčovým hráčem v mezinárodní politice a účinným nástrojem kolektivní obrany a bezpečnosti.
Meghan před svatbou pěkně dopálila královnu Alžbětu II.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“
Jennifer Lopez a Ben Affleck: Překvapivé byznysové rozhodnutí
Jennifer Lopez a Ben Affleck se rozhodli stáhnout svou bývalou společnou rezidenci v Beverly Hills z realitního trhu poté, co se jim více než rok nedařilo najít kupce. Rozhodnutí přišlo krátce po finálním ukončení jejich manželství, které trvalo dva roky a bylo oficiálně rozvedeno letos v lednu.
Truchlí po Katy Perry. Orlando Bloom naznačuje, že je na dně
Herec Orlando Bloom naznačil své emocionální rozpoložení po nedávném rozchodu s popovou hvězdou Katy Perry. Na svém Instagramu sdílel sérii citátů slavného švýcarského psychiatra Carla Junga, které naznačují pocity osamělosti a smutku. Mezi citáty se objevilo například: „Osamělost nevzniká z nedostatku lidí kolem nás, ale z neschopnosti sdílet to, co je pro nás důležité,“ či „Ani šťastný život se neobejde bez určité míry temnoty.“
Expert popsal, co by bylo, kdyby král Karel přijal Harryho snahu o smíření
Britský princ Harry údajně nabídl králi Karlovi symbolickou „olivovou ratolest“ – pozvání na Hry Invictus, které se v roce 2027 uskuteční v Birminghamu. Pokud by monarcha nabídku přijal, podle královského experta by to mohlo znamenat mnohem víc než jen jednorázové gesto smíření. Richard Fitzwilliams pro Daily Express uvedl, že v takovém případě by princ Harry a Meghan Markleová velmi pravděpodobně požadovali jednu klíčovou věc: veřejné zviditelnění a společné fotografování.
Důchodce naletěl falešné Sandře Bullock. Přišel o miliony korun
Občas je těžké uvěřit tomu, na co jsou lidé schopni naletět. Kriminalisté z Prahy se v těchto dnech zabývají případem podvodu, jehož obětí se stal muž, který pod příslibem lásky zaslal veškeré své úspory neznámému člověku, jenž se vydával za slavnou hollywoodskou herečku Sandru Bullock.
Trest je to hlavně pro blízké. Tohle řekl Pavel Novotný před nástupem za mříže
Pavel Novotný ve středu nastoupil do pankrácké věznice v Praze, kde si odpyká tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Jak to v případě bývalého starosty bývá, z jeho nástupu za mříže se stala jedna velká show. Novotný si ještě řekl, co chtěl.
Slzy fotbalového světa. Útočník Diogo Jota tragicky zahynul
Svět fotbalu zasáhla tragická zpráva. Útočník anglického Liverpoolu a portugalské reprezentace Diogo Jota už žádné další starty či góly nepřidá. Ve věku pouhých 28 let tragicky zahynul ve Španělsku.
Bouřlivé počasí udeří jinde, než se očekávalo. Ústav vydal nové varování
V Česku právě v těchto chvílích vrcholí aktuální vlna veder, kterou odpoledne a večer ukončí silné či velmi silné bouřky. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upravuje územní platnost středečního varování, především co se týká bouřek.
Výluky na metru C. Přes centrum vlaky nejezdí, nahrazují je autobusy a tramvaje
Dvě na sebe navazující výluky zásadně ovlivní ve zbytku probíhajícího týdne provoz metra na lince C. Vlaky nebudou jezdit mezi stanicemi Nádraží Holešovice a I. P. Pavlova, respektive Pražského povstání. S omezením provozu je třeba počítat od čtvrtka až do neděle.
Příliš velké sousto? Helena Vondráčková řekla, jak přemýšlí o show v Edenu
Helena Vondráčková oslavila v uplynulém týdnu 78. narozeniny a zase nechyběla na pódiu. Vystoupila například v Chrudimi, tedy nedaleko svého rodiště. Za dva roky ji ale čeká velká show k osmdesátinám. Jak se to domluvilo?
Vztah jako na houpačce. Trump si zase vysloužil pochvalu od Muska
Neustálým turbulentním vývojem prochází vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska. Po další kritice na adresu šéfa Bílého domu přispěchal jeden z nejbohatších lidí světa s pochvalou, když ocenil Trumpovy zásluhy o mír na Blízkém východě.
VIDEO: Poslední slova na wimbledonském kurtu. Co řekla Petra Kvitová?
Petra Kvitová v úterý odehrála poslední zápas ve Wimbledonu, kde zaznamenala největší úspěchy individuální kariéry. Pořadatelé nejslavnějšího turnaje na to nezapomněli. Kvitová tak dostala možnost se rozloučit i slovy.
