Návrat do Česka se ztíží z Lichtenštejnska či severských zemí

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
ČTK 29. října 2021 13:46
Sdílej:

Z Dánska, Islandu, Norska a Lichtenštejnska se od pondělí ztíží neočkovaným lidem návrat do České republiky. Na takzvané mapě cestovatele budou tyto země červené, což značí vysokou míru rizika nákazy koronavirem. Naopak z Kypru bude návrat jednodušší. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Změny budou i u dalších států, nemají však vliv na režim při příjezdu do Česka.

Na základě dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ministerstvo zdravotnictví každý týden aktualizuje seznam zemí podle míry rizika nákazy. K územím s nízkým rizikem nákazy budou v Evropě patřit Itálie, Malta, Španělsko, Vatikán a Kanárské ostrovy a Madeira. Z mimoevropských zemí pak Austrálie, Bahrajn, Hongkong, Chile, Jižní Korea, Jordánsko, Kanada, Katar, Kuvajt, Macao, Nový Zéland, Rwanda, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Tchaj-wan a Uruguay.

V oranžové kategorii budou Andorra, Francie, Kypr, Monako, Portugalsko, San Marino, Švédsko, Švýcarsko, Baleárské a Azorské ostrovy.

U zeleně a oranžově označených zemí musí cestující vyplnit příjezdový formulář a být testován před vstupem do ČR nebo nejpozději pět dnů po příjezdu absolvovat antigenní nebo PCR test.

Mezi červená území s vysokým rizikem nákazy budou patřit Belgie, Dánsko, Finsko, Island, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko a Řecko.

Do tmavě červené kategorie značící velmi vysokou míru rizika budou nově náležet Bulharsko, Chorvatsko, Irsko a Slovensko, připojí se tak k Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Rumunsku a Slovinsku a ostatním třetím zemím mimo EU.

Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději 14. den po příjezdu. Nově už nemusí dotyčná osoba být v samoizolaci, mimo domov ale musí nosit respirátor do obdržení výsledku testu. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Také zde platí povinnost před příjezdem vyplnit příjezdový formulář.

Podmínky při návratu se netýkají osob, které mají dva týdny ukončené očkování nebo v posledních 180 dnech prodělaly onemocnění covid-19. Zůstává ale povinnost vyplnit příjezdový formulář.

Česko uznává očkování občanům třetích zemí, kteří mají dokončenou vakcinaci z mimounijní země látkou schválenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), nebo jí odpovídající vakcínou, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO) pro nouzové použití. Tyto osoby musejí mít vystavený ověřitelný certifikát, který je zveřejněn v seznamu certifikátů na webu ministerstva. Může jít také o očkování ze zemí, pro které byl uzavřen implementační akt a vydávají certifikát podle evropského nařízení.

Stalo se
České celebrity
Eva Burešová

Co si řekly naposledy? Eva Burešová promluvila o rozhovoru se Slováčkovou

Evu Burešovou zasáhla v neděli večer zpráva o úmrtí Aničky Slováčkové v nezáviděníhodné situaci. Nacházela se totiž před televizními kamerami, které zachytily smutek v její tváři. Eva se pak v pondělí vyjádřila k odchodu kamarádky i na sociální síti. 

Počasí
Ilustrační fotografie.

Mrazivé počasí ještě neopustilo Česko. Platí výstraha

Přes den už sice teploty po uplynulém víkendu rostou, ale zima ještě stále vystrkuje růžky. Během následující noci klesnou minima až na -5 °C. Platí proto výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před mrazem ve vegetačním období. 

České celebrity
Anna Slováčková

První pietní místo pro Aničku Slováčkovou (†29). Kde vzniklo a kdo přišel?

Jsou to dva dny, co na věčnost odešla Anička Slováčková, která statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smutná zpráva zasáhla celou zemi, během pondělí spontánně vzniklo pietní místo u pražského domu jejích rodičů, tedy Felixe Slováčka a Dády Patrasové. 

Společnost
Analýza
Ilustrační foto

Proč věříme fake news a konspiračním teoriím? Roli hraje nejen strach a nedůvěra

Víra v dezinformace nebo konspirační teorie je rozšířený jev, který může mít různé příčiny. Patří mezi ně mimo jiné ztráta důvěry ve veřejné instituce či média, ale také přirozené psychologické faktory, jako je strach, potřeba jistoty nebo přesvědčení o vlastní výjimečnosti.