Nebýt vakcíny, leželo by na JIP s covidem-19 až o 1000 lidí víc

V pondělí bylo pacientů na JIP 256, více než dvě třetiny z nich neočkovaní. Celkově v nemocnicích leželo 1813 lidí. Podle Duška bude hospitalizací ještě nejméně dva nebo tři týdny dál přibývat, počty se mohou i zdvojnásobit. Průměrně teď končí v nemocnicích 150 lidí denně, z toho 30 na JIP.

Loňské úrovně až 9500 hospitalizovaných a ke 2000 na JIP v jednom dni ale podle Duška pravděpodobně už dosaženo nebude. "V podobném rozsahu je to extrémně nepravděpodobné. To už bychom teď viděli na daleko prudších nárůstech," řekl na dotaz ČTK.

Řada seniorů, kteří se dostanou do nemocnice, tam podle něj stráví jen několik dní na kyslíkové podpoře. Části pomohou také monoklonální protilátky, léky, které fungují podobně jako očkování a mohou se podat nově nakaženým, aby se nedostali do vážného stavu. I tak mohou být podle něj dosažena zhruba poloviční čísla proti loňským maximům.

"Jak narůstá počet nakažených lidí, tak roste pravděpodobnost, že do nemocnice přijde člověk s nějakým zdravotním problémem a je při vstupu pozitivně testován," vysvětlil. V současné době je hospitalizovaných 1813, loni jich bylo skoro 7500 a na JIP přes 1100. Přesto se kvůli chybějícím kapacitám v některých regionech už omezuje plánovaná a zbytná nemocniční péče.

Ochranný efekt vakcinace podle něj dokazuje to, že sice roste počet nakažených a příjmů do nemocnic, ale ne tak rychle obsazenost JIP. Riziko vážného průběhu snižuje vakcína podle Duška o 85 procent. "Díky proočkovanosti je na jednotkách intenzivní péče opravdu proporcionálně méně lidí než by bylo touhle dobou minulý rok," sdělil. U očkovaných jsou to často lidé ve vyšším věku kolem 75 let s dalšími nemocemi, neočkovaní průměrně o několik let mladší.

V pondělí přibylo do statistik více než 7000 nově pozitivně testovaných. Nárůst se podle Duška očekával, také kvůli prodlouženému víkendu. "Určitě očekávejme, že zítra budou čísla ještě vyšší, protože jednak je to úterý, to bývá nejvyšší hodnota v týdnu," řekl. Čeká proto překonání až 10.000 případů za den a 400 případů na 100.000 obyvatel za týden.

"Naplňují se předpoklady, že epidemie bude v hlubších podzimních měsících sílit. Souvisí to i se sezónním efektem, je to respirační virus. Listopad, prosinec a začátek roku jsou vrcholovým obdobím respiračních nemocí, koronavirus není žádnou výjimkou," uvedl.

Epidemie podle něj poroste ještě zcela určitě 14 dní i tři týdny. Takto skokově ale spíš ne, pak se po určité době začne vyčerpávat, protože epidemie projde populací relativně velkou rychlostí," uvedl. Dnes nakažení se do stavu, který bude vyžadovat hospitalizaci, dostanou za týden až dva. Nárůst počtu hospitalizovaných tak bude dál pokračovat.

Šíření epidemie je podle Duška asi o sedm dní rychlejší, než predikovaly modely. Současná čísla nákaz se blíží k rizikovému scénáři. "Že k němu může dojít jsme prezentovali v podstatě od konce srpna," sdělil. Chystaly se na něj nemocnice i trasovací kapacity. "Jenom se nevědělo, kdy k němu může dojít," doplnil.

Za podstatné parametry epidemie Dušek považuje růst podílu pacientů, kteří mají příznaky covidu-19, počtu testů indikovaným lékaři a jejich relativní pozitivita. V Moravskoslezském, Jihomoravském a Jihomoravském kraji je pozitivita těchto testů přes 20 procent, v Olomouckém přes 30 procent. "Každý třetí je tam pozitivní. Roste pravděpodobnost, že potkáte nakaženého člověka a že se tam šíření dostane do zranitelné části populace," řekl.

Současná protiepidemická opatření Dušek hodnotit nechtěl. "Můžete mít skvělá opatření, ale pokud je nikdo nedodržuje a nikdo nekontroluje, tak jsou bezcenná," dodal.