Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo.
V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Divišovi mylně neuznalo některé podpisy, kandidátní listinu Rohanové nemělo vůbec brát v potaz.
Ministerstvo na twitteru uvedlo, že se s rozhodnutími musí nejprve seznámit. Rozhodnutí však respektuje a v budoucí praxi stanovisko soudu zohlední. Kandidátů na prezidenta tak zůstává devět, pouze Rohanovou nahradí Diviš. Podnikatel Karel Janeček kandidovat nemůže, soud jeho podnět zamítl. Státní volební komise pro devět kandidátů vylosuje volební čísla ve středu nebo ve čtvrtek, řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Janeček i Rohanová avizovali, že se obrátí na Ústavní soud.
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný. „Shodli jsme se na tom, že nelze podávat kandidátní listiny dříve, než je konkrétní volba prezidenta republiky řádně vyhlášena předsedou Senátu,“ řekl soudce Tomáš Langášek.
"Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv a uplatnit svá oprávnění spojená s mandátem daleko za jeho konec. To by bylo v příkrém rozporu s ústavním principem vlády na vymezený čas," uvedl Langášek. Jde podle něj o natolik samozřejmou věc, že ji není třeba výslovně zmiňovat v právní úpravě. Vnitro nemělo kandidátní listinu Rohanové brát v potaz, natožpak ji registrovat. Soud se kandidaturou Rohanové zabýval na základě podnětu podaného skupinou senátorů, kteří podpořili Marka Hilšera.
Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50.000 občanských podpisů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. Prostřednictvím časově náročné kontroly se soudu podařilo dohledat a ztotožnit 433 lidí, původně vnitrem neuznaných. Chybělo jen 19 dalších k tomu, aby se Janeček po složitém přepočtu dostal přes hranici 50.000 uznaných podporovatelů. Výsledná chybovost v kontrolních vzorcích promítnutá do celé petice nakonec vedla soud k závěru, že kandidaturu Janečka platně podpořilo 49.920 občanů.
V Janečkových petičních arších bylo podle soudce Iva Pospíšila na první pohled mnoho smyšlených údajů, údajů o neexistujících osobách, žijících na neexistujících adresách. Objevily se také celé petiční archy, na kterých nešlo ztotožnit ani jednoho člověka. "Takových archů se v petici navrhovatele nacházejí desítky," stojí v rozhodnutí.
U Diviše ovšem uznání 34 nesprávně vyřazených podpisů vedlo ke změně původního rozhodnutí vnitra. Těsně přesáhl hranici 50.000 podpisů. Soud poukázal na elementární chyby ministerstva, zpravidla způsobené nesprávným automatickým rozpoznáváním textu, které prováděl počítačový program. "Toto pochybení pak zcela nepochopitelně neopravil při manuální kontrole ani operátor," řekl soudce Radan Malík.
Podle soudu je registrační proces pro volbu prezidenta negativně ovlivněný současnou právní úpravou, systém sběru a ověřování podpisů je prý těžko udržitelný a politici by měli zvážit jeho změnu.
Správní soud obdržel k registračnímu procesu pro prezidentskou volbu 13 podnětů, dneškem jsou už všechny vyřízené.
Dále kandidují bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Janeček a Rohanová se kvůli kandidatuře obrátí na Ústavní soud
Podnikatel Karel Janeček a Denisa Rohanová se kvůli tomu, že nemohou kandidovat na funkci prezidenta, obrátí na Ústavní soud. Po dnešním verdiktu Nejvyššího správního soudu to řekli v televizi CNN Prima News. Podnikatel Karel Diviš, kterého soud do volby připustil, verdikt uvítal.
NSS dnes oznámil, že zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Janečkův podnět soud zamítl. Kandidátů na prezidenta tak zůstává devět, pouze Rohanovou nahradí Diviš.
Rohanová nečekala, že jí soud svým rozhodnutím ze seznamu kandidátů vyřadí, řekla. "Půjdeme cestou Ústavního soudu, protože jsem přesvědčena o tom, že pravda je na naší straně," řekla. Blíž verdikt nechtěla komentovat, protože zatím neviděla jeho podrobné odůvodnění. "Alespoň v mém případě se k soudu nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek," podotkla jen.
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě před vyhlášením voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle NSS není možný.
Na Ústavní soud se chce obrátit také Janeček. "My samozřejmě podáme odvolání k Ústavnímu soudu," řekl. Zásadní problém podle něj je ten, že jsou nefér a špatně nastavená pravidla. "Práce ministerstva (vnitra) nebyla v pořádku," uvedl.
Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50.000 občanských podpisů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. V jeho petičních arších bylo podle soudce Iva Pospíšila na první pohled mnoho smyšlených údajů, údajů o neexistujících osobách, žijících na neexistujících adresách.
Diviš v televizi CNN Prima News řekl, že má radost z toho, že se ukázalo, že v Česku funguje nezávislá justice. Soud podle něj přijal argumenty, že ministerstvo vnitra nepracovalo při ověřování podpisů na kandidátních listinách v souladu s danou metodikou. "Pokud by soud i rozhodl jinak, tak bychom asi šli k Ústavnímu soudu," uvedl.
Ztráta doby, ve které jako neregistrovaný prezidentský kandidát čekal na rozhodnutí NSS, je jednoznačně nevýhoda, řekl Diviš v CNN Prima News. Chce ale zabojovat, dodal. V České televizi uvedl, že se cítí být poškozen, protože ztratil 18 dnů volební kampaně.
U Diviše uznání některých mylně vyřazených podpisů vedlo ke změně původního rozhodnutí vnitra. Těsně přesáhl hranici 50.000 podpisů. Soud poukázal na elementární chyby ministerstva, zpravidla způsobené nesprávným automatickým rozpoznáváním textu, které prováděl počítačový program. "Toto pochybení pak zcela nepochopitelně neopravil při manuální kontrole ani operátor," řekl soudce Radan Malík.
Princ a princezna z Walesu vydali své první veřejné prohlášení k aktuálním odhalením v kauze Jeffreyho Epsteina. Prostřednictvím mluvčího Kensingtonského paláce vzkázali, že jsou „hluboce znepokojeni“ novými informacemi, které se objevily v dokumentech zveřejněných v USA. Ve svém vyjádření zdůraznili, že jejich pozornost a myšlenky zůstávají zaměřeny především na oběti těchto činů.
Britská policie v současné době prověřuje podezření, že Andrew Mountbatten-Windsor předával důvěrné informace ze své role vládního obchodního zmocněnce odsouzenému agresorovi Jeffreymu Epsteinovi. Podle dokumentů, které začátkem měsíce zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, měl přeposílat oficiální zprávy o zahraničních cestách do Singapuru, Hongkongu či Vietnamu z let 2010 a 2011. Mluvčí policie v Thames Valley potvrdil přijetí podnětu a uvedl, že informace jsou vyhodnocovány standardním postupem.
Nadace Invictus Games, jejímž zakladatelem je princ Harry, oznámila významnou personální posilu. Do správní rady nadace nastoupila Nana Fifieldová, která zastává pozici technologické ředitelky v Amazon Prime Video. Tento nečekaný krok vzbudil pozornost zejména proto, že Amazon je přímým konkurentem streamovací platformy Netflix, se kterou Harry a jeho manželka Meghan spolupracují od roku 2020.
V Česku se již nějaký čas otepluje, přestože slunečních paprsků si lidé moc neužívají. To by se alespoň na některých místech mohlo změnit v úterý, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zároveň porostou i teploty.
Šest uskupení by se momentálně dostalo do Poslanecké sněmovny, jasným vítězem by bylo vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Samostatně by neuspěly opoziční strany KDU-ČSL a TOP 09.
V Česku se televizní diváci těší na další řadu StarDance, jejíž nedílnou součástí je jako porotce v posledních řadách i Richard Genzer. Nyní dostal laso ze Slovenska, kde se lidé chystají na novou sérii show Let's Dance.
V Česku se od začátku roku koná tzv. zbraňová amnestie, která přináší i kuriózní momenty. Jeden takový se stal v Praze, kde žena přinesla na policejní služebnu protitankovou střelu. Policie toho využila, aby upozornila občany, jak se má s takovým arzenálem manipulovat.
Česko získalo na olympijských hrách třetí zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu v řadě. Po dvou triumfech Ester Ledecké navázala vítězstvím Zuzana Maděrová. Ledecká přitom nechyběla na startu a ovládla kvalifikaci. Jak moc chtěla znovu vyhrát, to ukázaly rozhovory po závodě.
Slovenská média během probíhajícího únorového víkendu hodně skloňují jméno Maroše Kramára. Úplně to přitom není jeho vina. Řeší se však dopravní nehoda, při které měl za volantem sedět jeho syn. Teenager ale není dospělý, zároveň prý byl pod vlivem alkoholu.
V Česku se bude během probíhajícího únorového týdne oteplovat. Teploty mohou vyšplhat až na 11 stupňů nad nulou, než o nadcházejícím víkendu dojde k ochlazení. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českým šoubyznysem otřásl v tomto týdnu jeden nečekaný rozchod. Sbohem si dali Jitka Boho a Lukáš Langmajer, jejichž nečekaná lovestory byla velkým tématem loňského roku. Modelka se nyní poprvé obsáhleji vyjádřila k okolnostem konce vztahu.
Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.