Neúčast Ruska a Běloruska na dnešním pražském jednání Evropského politického společenství (EPC) ukazuje podle belgického premiéra Alexandera De Croo jejich izolovanost. Obě země by se podle něj ke společenství mohly přidat jen v případě, že by respektovaly společné hodnoty, jako jsou liberální demokracie a lidská práva.
De Croo byl prvním z politiků, který se dnes po poledni na delší dobu zastavil u desítek novinářů shromážděných na prvním nádvoří Pražského hradu. Zdůraznil důležitost neformálního setkání, na které dostali pozvánku zástupci 44 evropských zemí. "Je tu celý kontinent s výjimkou Běloruska a Ruska. Na tom je vidět, jak jsou tyto země izolované," uvedl Belgičan.
Už dnes ráno řekl v Praze novinářům šéf evropské diplomacie Josep Borrell, že pražské setkání je signálem Rusku, které v únoru vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu, o jeho izolaci. "Neznamená to, že chceme Rusko izolovat navždycky, ale tohle Rusko nezačleníme. Jsme tu, abychom Rusku vyslali signály," řekl Borrell k nyní začínajícímu setkání.
Na Hradě podle budou belgického premiéra evropští lídři probírat důležitá témata, například energetickou krizi či inflaci. "Je důležité, že spolu země mluví," uvedl de Croo. Budoucnost formátu podle něj signalizuje i to, jak velký zájem je mezi státy o to, kdo bude hostit příští zasedání.
Stávající sestava států je podle něj dobrou skupinou. "Nejsem proti tomu, aby se přidaly další země, musí ale respektovat společné hodnoty, jako jsou liberální demokracie či lidská práva. Je důvod, proč tu Rusko a Bělorusko nejsou," zdůraznil.
Ukrajina na EPC hovořila o NATO, prioritou je pomoci vyhrát válku, míní De Croo
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v Praze hovořil o ambicích Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance. První prioritou Evropy je ale nyní pomoci Ukrajině zvítězit ve válce s Ruskem, řekl novinářům belgický premiér Alexander De Croo na okraj premiérového jednání Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě. "Naším poselstvím bylo, že naší první prioritou je pomoci Ukrajině vyhrát válku," uvedl De Croo. Otázce ohledně ukrajinského členství v NATO podle něj evropští státníci rozumí, nejde ale pro ně o současnou nejvyšší prioritu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci září uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Vyjádřil se tak krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů. Západ i Kyjev anexi neuznávají.
Páteční neformální jednání Evropské rady by podle šéfa belgické vlády mělo vést k tomu, že se evropská sedmadvacítka shodne na připravenosti společně pracovat na zajištění dodávek energií a na snížení jejich ceny. Nejdřív je podle belgického premiéra nutné vyslat zprávu o shodě EU, následně bude možné řešit technické detaily.
K dnešní první debatě ve formátu EPC De Croo uvedl, že bylo užitečné hovořit v širším formátu o bezpečnosti či ekonomice.
"Tato nová platforma vytváří možnosti pro otevřenou a upřímnou debatu," řekl dnes v podvečer novinářům o EPC rakouský kancléř Karl Nehammer. Jako příklad uvedl debatu o pozici Srbska, které se podle něj zmítá mezi zájmy západního hodnotového společenství a EU na jedné straně a Ruskem a srbské a ruské pravoslavné církve na straně druhé.
"To znamená, že musíme se státy západního Balkánu zacházet opatrně, musíme brát na zřetel národní zájmy těchto zemí, aby se nezhroutily uvnitř vlastních systémů. A k tomu mi tato platforma připadá více než užitečná," poznamenal kancléř, který dnes kvůli zpoždění nestihl slavnostní uvítání ani společné fotografování účastníků EPC, podle agentury APA kvůli představení rozpočtu na armádu.
Zasedání Evropského politického společenství přivedlo na Pražský hrad dohromady vrcholné představitele 27 zemí EU a dalších 17 států včetně Británie, Turecka či Ukrajiny. Jasným vzkazem Rusku je, že do Moskvy ani do Minsku pozvánka neputovala.
Hlavními tématy jednání jsou bezpečnost, ekonomika, energetika či klima. Politici pražský summit po úvodním společném jednání v plénu využili k diskusím u kulatých stolů a bilaterálním rozhovorům. Například Nehammer si naplánoval setkání s představiteli Bosny a Hercegoviny či Severní Makedonie.
Hudební legenda Robbie Williams byl nucen zrušit své plánované vystoupení v Istanbulu, které se mělo konat příští týden. Zpěvák se omluvil fanouškům a oznámil, že koncert byl zrušen kvůli přetrvávajícím obavám o veřejnou bezpečnost v regionu.
Známý komentátor Piers Morgan znovu ostře zaútočil na vévodkyni ze Sussexu a jejího manžela. Britský moderátor si nebral servítky a přirovnal prince Harryho a Meghan Markle k „popularitě eboly“. K této drsné narážce se uchýlil poté, co se ho vévodkyně pokusila neúspěšně nechat vyhodit z televize.
Ozzy Osbourne v roce 2021 zvažoval sebevraždu kvůli nesnesitelné bolesti po nepovedené operaci krku. Hudebník, který zemřel 22. července ve věku 76 let, otevřeně hovoří o svém psychickém stavu v nadcházejícím dokumentu „Ozzy: No Escape From Now“ od společnosti Paramount+.
Nedávné charitativní aktivity a pokusy o usmíření s královskou rodinou prince Harryho byly označeny za „zoufalý obrat zrozený z nutnosti“.
Volby do Poslanecké sněmovny ovládlo hnutí ANO, když získalo 34,51 procenta všech odevzdaných hlasů. Na základě kompletních výsledků, které byly sečteny až pozdě v noci, tak bude mít hnutí ve Sněmovně celkem 80 poslanců.
Hnutí ANO oslavilo ve volbách do Poslanecké sněmovny triumf, když s jasnou převahou zvítězilo nad současnými vládními stranami. To byl pro štáb důvod k oslavám, po kterých předseda strany Andrej Babiš oznámil, že jede domů. Tam za ním ale dorazili lídři SPD a Motoristů na jednání o budoucí koalici.
Pravicový populista Andrej Babiš a jeho hnutí ANO zvítězili v klíčových českých parlamentních volbách. Podle předběžných výsledků, kdy bylo sečteno přes 98 procent okrsků, získalo ANO rozhodující náskok s 35 procenty hlasů. Tento výsledek představuje pro Evropskou unii nové potenciální problémy, píše server Politico. Babiš totiž slibuje ukončit iniciativu pro dodávky munice na Ukrajinu, zpochybnit plány NATO na zvýšení vojenských výdajů a postavit se Evropské komisi kvůli Green Dealu.
Volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo s jasnou převahou hnutí ANO. Ovládlo všechny kraje kromě Prahy a získalo více než 34 procent hlasů, což mu zaručuje 80 křesel ve Sněmovně. Na druhém místě se umístila koalice Spolu, která zabodovala pouze v Praze. Se ziskem více než 23 procent hlasů má nárok na 52 křesel.
Letošní sněmovní volby přinesly do Poslanecké sněmovny několik změn. Svůj mandát se sice podařilo obhájit 108 poslancům, mezi které patří například Marek Benda (ODS), ale naopak neuspěl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ani místopředseda Pirátů Jakub Michálek.
Historie si pamatuje jen vítěze. Koalice Spolu, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, triumfovala ve sněmovních volbách před čtyřmi lety a doufala, že si to zopakuje i letos. Marně. Tentokrát jasně kralovalo hnutí ANO Andreje Babiše. Premiér Petr Fiala mu na tiskové konferenci pogratuloval, ale zároveň ho varoval, že nepřestane bojovat proti populismu a extremismu.
Vyjednávání o nové podobě vlády se rozbíhají krátce po sečtení volebních hlasů, které jasně určily vítěze.
Přestože hnutí Starostové a nezávislí (STAN) obsadilo ve volbách třetí místo, předseda Vít Rakušan neskrývá zklamání. Na tiskové konferenci, kterou zahájil úryvek z písně Mám malý stan (s narážkou na hudební vložku ve štábu ANO), Rakušan prohlásil, že „nebudu se radovat ze třetího místa“. Plně respektuje výsledky, ale cílem byla „demokratická stojednička“, která by zabránila současnému vývoji.