Nová metoda sledování odpadních vod umožňuje předvídat výskyt covidu
Výzkumná organizace NEXARS vyvinula spolu s automobilkou Škoda Auto novou metodu sledování výskytu covidu v odpadních vodách. Výrazně šetří náklady, umožňuje přesněji předvídat vývoj pandemie několik dní dopředu a nezatěžuje zaměstnance.
Takové zjišťování vývoje nákazy by v přepočtu na jednoho zaměstnance stálo v řádu haléřů. Výzkumníci dokázali také předpovídat situaci v jednotlivých výrobních halách, což je velmi důležité při plánování výroby. ČTK to dnes řekl mluvčí Nexars Jan Červenka.
Škoda Auto své pracovníky testovala i nad rámec povinností, které vyplývaly z vládních opatření proti šíření koronaviru. Od loňského 1. března do letošního 18. února plošně testovala všechny zaměstnance minimálně jednou týdně. Zároveň v tomto období organizace Nexars monitorovala koronavirus v odpadních vodách automobilky. Náklady na samotestování antigenními testy přesáhly u společnosti 250 milionů korun, přibližně pětinu z toho zaplatilo veřejné zdravotní pojištění. Průměrná cena jednoho testu byla nižší než 40 Kč. Nákladově největší položku, více než 150 milionů korun, tvořily personální náklady.
"Vysoké náklady spolu s diskomfortem zaměstnanců pro nás byly impulzem pro hledání způsobu pro nezatěžující a nákladově efektivní monitorování pandemie covid-19. Výzkumná organizace Nexars ve spolupráci se Škodou Auto vyvinula a do praxe zavedla metodiku monitorování virové zátěže odpadních vod, která nemá v Česku obdoby," uvedl vedoucí Zdravotní služby a ergonomie Škoda Auto Jiří Prokop.
Výzkumníci odebírali vzorky z odpadních vod jednotlivých hal a zjišťovali, zda je v nich virus přítomen a v jaké míře. "Díky nové metodice jsme dokázali určit, od které hodnoty přítomnosti viru už můžeme vzorek považovat za pozitivní a stanovit, jaká je predikce dalšího vývoje. S ohledem na odběrové místo odpadních vod bylo možné na základě predikce učinit opatření lokalizované na konkrétní halu, čímž se minimalizovaly vlivy na výrobu," uvedl zakladatel a ředitel Nexarsu Róbert Hromádka.
Podle něj se proto podařilo navrhnout určitý semafor, který by podle zjištěné hladiny viru umožnil operativně reagovat, například zpřísnit opatření a začít v dané hale plošně testovat. Pokud by naopak virová nálož v odpadní vodě nedosahovala daných hodnot, nebylo by plošné testování nutné, a tím by bylo možné ušetřit významné náklady. Opatření by navíc bylo možné cílit podle věkových skupin nebo podle toho, která mutace viru by byla zjištěna. Srovnáním s testy prováděnými automobilkou společnost ověřila přesnost nové metody i možnost předvídat vývoj.
Zdravotní pojišťovny na základě nařízení ministerstva zdravotnictví vydaly podle veřejně publikovaných dat za testování na covid-19 v roce 2021 víc než 17 miliard korun, upozornil Hromádka. "Z toho pouze u Všeobecné zdravotní pojišťovny 4,5 miliardy korun za antigenní testy a 3,8 miliardy korun za PCR testy a u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda cca 0,1 miliardy korun za antigenní testy a cca 0,1 miliardy korun za PCR testy. To spolu s deklarovanými náklady cca 300.000 Kč na jednoho pozitivně testovaného zaměstnance u Oborové zdravotní pojišťovny potvrzuje smysluplnost naší práce," doplnil.
Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených v posledních týdnech ohlásila řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly až ve stovkách tisíc za den.
I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.
Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.