NRR: Dosažení dluhové brzdy se odsunulo o dva až tři roky

Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR). V červnové zprávě upozorňovala, že dosažení dluhové brzdy ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP) hrozí v roce 2024. Po jejím překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

"Mírné zlepšení očekávaných strukturálních sald, jakož i zvýšení hodnoty nominálního HDP, oddaluje možný rok kolize ukazatele dluhové kvóty s institutem dluhové brzdy. Zatímco na základě minulých projekcí hrozilo, že k tomu dojde již v roce 2024, nyní by to bylo o dva až tři roky později," uvedla rada. Podle ní jde o pozitivní zprávu, která tak otevírá delší časový prostor pro konsolidační úsilí. Nicméně veřejné finance jsou podle ní nadále v nerovnováze.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera rada jen upozorňuje na to, že při zlepšení veřejných financí bude potřeba přistoupit k nepopulárním krokům, tedy ke zvyšování daní. "To je téma, kterému se politická debata v předvolebním období spíše raději vyhýbá, nebo se k němu vyjadřuje pouze velmi obecně," uvedl. Současný stav veřejných financí je podle něj tradiční ukázkou negativ krátkého politického cyklu, kdy politická reprezentace převážně řeší problémy vztahující se k jejímu volebnímu období, ale má velmi malou motivaci činit nepopulární kroky, která jsou namířeny na předcházení problémům za horizontem jejího volebního období.

"Podle provedených výpočtů je možné zabránit kolizi s dluhovou brzdou v budoucnu velmi mírným zvýšením každoročního konsolidačního úsilí, a to z 0,5 procenta HDP na 0,65 procenta HDP," uvedla rada. Doporučuje k tomu využít i zvýšené očekávané příjmy v roce 2022. "Bohužel aktuální verze návrhu státního rozpočtu na rok 2022 počítá s deficitem ve výši 377 miliard korun, kdy významný přírůstek očekávaných příjmů byl kompenzován dalším růstem výdajů," dodala.

Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižování strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. Plány MF podle rady umožní dosáhnout strukturálního schodku jedno procento HDP v roce 2032.

Ze srpnové prognózy MF dále vyplývá, že veřejné finance letos skončí ve schodku 7,7 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Klesat by měl i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 6,1 procenta HDP. Na základě odhadů lze podle rady předpokládat, že schodek letošního státního rozpočtu bude nižší než schválených 500 miliard korun.

Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024.

V případě plánovaných úspor, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek by deficit veřejných financí klesl do roku 2024 na 3,4 procenta HDP a celkový dluh by stoupl na 50 procent HDP.

"I přes výše mírné zlepšení výhledu však NRR i nadále upozorňuje, že se české veřejné finance nachází ve významné strukturální nerovnováze, která není dominantně způsobena stabilizačními opatřeními přijatými v souvislostmi s epidemií covid-19, ale trvalými změnami v nastavení daňových (zejména zrušení zdaňování superhrubé mzdy, nárůst slevy na poplatníka, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí) a výdajových politik (například zvyšování důchodů nad valorizačním vzorcem stanovené tempo)," uvedla dnes rada. Dodala, že jde o nerovnováhu, kterou nevyřeší hospodářský růst. Podle rady tak bude nutné provést významné úpravy jak na příjmové, tak i výdajové straně.

Rada také upozornila, že z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí opět nepřišel ani omezený pokrok v systémové úpravě důchodového systému, který se po roce 2030 ocitne v souvislosti s demografickou změnou pod významným tlakem.