Očekávané zvyšování úrokových sazeb ČNB není podle Schillerové šťastné

Schillerová už v neděli uvedla, že se jí růst sazeb nelíbí, protože to podle ní citelně zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že další zvýšení úrokových sazeb je nutné. Cílem zvyšování sazeb je totiž prostřednictvím snížení dostupnosti úvěrů a tím celkové poptávky v ekonomice brzdit inflační tlaky. Navíc bankovní rada ze zákona podle něj nemůže přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády.

"Je to naprosto její (pozn. bankovní rada ČNB) kompetence a pravomoc, ale už rozpočtem 2022 startujeme plán konsolidace veřejných financí a nevím, jestli je úplně šťastné, že nestanou měnové restrikce. Nejsem z toho nadšená, i když rozumím, že inflace ČNB znervózňuje," uvedla ministryně.

Bankovní rada bude o nastavení sazeb jednat 30. září. Ekonomové očekávají razantní zvýšení sazby, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Důvodem je růst inflace. Například člen bankovní rady Tomáš Holub dnes v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že na zářijovém zasedání pravděpodobně podpoří zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Pro takový nárůst se vyslovil i člen rady Vojtěch Benda, který už na předchozích zasedáních pro růst o 0,5 procentního bodu hlasoval. Příklon k tomuto kroku naznačili i viceguvernéři ČNB Marek Mora a Tomáš Nidetzký.

"Přestala jsem být poprvé hodná holka, dosud jsem nekomentovala politiku ČNB. Teď jsem to porušila, protože to tak cítím," uvedla dnes dále Schillerová k nedělnímu vyjádření i její návštěvě na měnovém jednání bankovní rady ČNB v srpnu.

Ministryně zároveň dnes uvedla, že MF si již za poměrně levné peníze předfinancovalo všechny splátky dluhu i deficit státního rozpočtu na letošní rok. "A máme předfinancováno do prvního pololetí příštího roku," uvedla Schillerová.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda dnes upozornil na to, že úrok na českém dluhopisu se splatností deset let podle dat agentury Bloomberg stoupl během pondělí na 2,067 procenta, což je nejvyšší hodnota od prosince 2018. "Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování jejího dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá," uvedl.

V rámci konsolidace veřejných financí počítá MF se snižováním strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. "Plán konsolidace je na zhruba sedm let, kdy se postupně vrátíme k vyrovnaným rozpočtům," uvedla dnes Schillerová.