Ochota zaměstnávat příchozí z Ukrajiny je u českých firem poměrně velká

Pětina firem se ještě rozhoduje, stejný podíl pak se zaměstnáváním uprchlíků nepočítá. Vyplývá to z březnového průzkumu pracovního portálu Profesia mezi 220 společnostmi.

Průzkum také ukázal, jaké překážky firmám brání uprchlíky z Ukrajiny zaměstnávat. Firmy, které uvedly, že nepočítají s jejich zaměstnáváním, pro ně v převážné většině nedokáží vytvořit pracovní místa. Potřebují zaměstnance s dobrou znalostí češtiny nebo angličtiny (36 procent), obávají se nedostatečných odborných znalostí (23 procent) a nemají zdroje na překlad a tlumočení potřebné pro nábor i zaučení (18 procent), uvedl Michal Novák z Profesia.cz.

Firmy převážně plánují přijmout řádově jednotky takovýchto pracovníků, deklarovalo to více než 55 procent respondentů. Počítají hlavně s obsazením nekvalifikovaných a manuálních pozic (67 procent), poté kvalifikovaných technických (39 procent) i netechnických (20 procent) pozic.

Ukrajinci nejsou na českém trhu práce nováčky S pracovníky z Ukrajiny má řada firem dlouholeté zkušenosti, v průzkumu to potvrdilo 67 procent z nich. Ukrajinští pracovníci ve firmách zastávají nekvalifikované a manuální práce (71 procent), kvalifikované technické pozice (39 procent), kvalifikované netechnické pozice (29 procent), služby (20 procent) i manažerské pozice (deset procent).

Současná situace je ale podle Nováka jiná, zejména v mohutnosti a demografii vlny příchozích. Řada firem je na to ale podle průzkumu připravená. Na 57 procent firem uvedlo, že dokáží zabezpečit komunikaci v ukrajinském nebo ruském jazyce.

Válka ovlivňuje i život těch Ukrajinců, kteří v ČR již pobývají déle. Podle průzkumu 19 procent současných ukrajinských zaměstnanců zvažuje odchod s cílem zapojit se do obrany své země a devět procent z nich už odjelo. Mnohé firmy jim nabízejí pomoc: dvě třetiny při řešení transportu rodin do bezpečí, 42 procent ve formě finanční pomoci, 27 procent v podobě psychologického poradenství a 22 procent ve formě placeného volna.

Průzkum také zjišťoval, jaká podpora ze strany pracovního portálu by firmám ulehčila přijímání běženců. Jako stěžejní se ukazuje zabezpečení jazykové podpory při náboru (56 procent respondentů), překlad pracovní nabídky do ukrajinštiny, překlad životopisu z ukrajinštiny či tlumočník na pohovoru. Stejný podíl firem by uvítal zpřístupnění životopisů lidí z Ukrajiny v databázi životopisů zdarma. Většině zaměstnavatelů by pomohl i překlad základních dokumentů pro uzavření pracovního poměru (53 procent).

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.