Očkování proti covidu-19 nebude podle premiéra Petra Fialy (ODS) pro nikoho povinné. Řekl to po dnešním jednání vlády. Povinnost měla podle vyhlášky, kterou schválila končící vláda Andreje Babiše (ANO), platit pro lidi nad 60 let a některé profese od března letošního roku. Aby lidé očkování stihli, museli by zahájit očkování už nyní.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na twitteru napsal, že povinné očkování proti covidu-19 od začátku považoval za nesmysl. "Ač je očkování nejefektivnější zbraní proti vážnému průběhu, nikoho k němu nebudeme nutit," uvedl. Na tiskové konferenci po jednání vlády Válek doplnil, že paragrafy k očkování proti covidu-19 ze schválené vyhlášky o povinném očkování zmizí.
Povinnost se měla týkat kromě všech starších 60 let také všech zaměstnanců zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, hasičů, policistů, celníků, vojáků, ale i studentů zdravotnických škol nebo příslušníků aktivních záloh.
Proti povinnému očkování jeho odpůrci několikrát demonstrovali, vzniklo i několik petic. Zejména z řad příslušníků uniformovaných složek zaznívaly obavy, že lidé budou kvůli povinnosti ze sborů odcházet. Obavy byly také v sociálních službách, kde už v současné době pracovníci často chybí.
Podle Válka bude tento nebo příští týden oznámeno, kdy bude možné přeočkovávat proti covidu-19 také děti starší 12 let. Prvním očkovaným už uplynulo pět měsíců, po kterých mají dospělí obvykle nárok na přeočkování třetí dávkou.
V současné době je podle dat k úterý očkováno proti covidu-19 asi 63 procent populace. Z lidí nad 60 let, pro které měla platit očkovací povinnost, to je více než 80 procent. Očkováno je 336.000 zdravotníků a pracovníků ochrany veřejného zdraví, 123.000 pracovníků a klientů v sociálních službách.
U policejního sboru je zhruba 40.000 příslušníků, u armády 23.000, hasičů je přes 10.000. Po druhé dávce očkování má podle vyjádření policejního prezidia z konce loňského listopadu tři čtvrtiny policistů. V hasičském sboru je očkováno zhruba 76 procent lidí, v armádě asi 85 procent. Lékařů je očkováno 80 procent, zdravotních sester 83 procent.
Válek už dříve avizoval, že chce očkovací vyhlášku upravovat i vzhledem k nové variantě omikron. Ukazuje se, že dvě dávky očkování proti ní nechrání dostatečně před nákazou, ale stále jsou částečnou ochranou před vážným průběhem nemoci. Potřebná je proto třetí dávka očkování, zejména pro lidi v riziku.
Pandemický zákon se má prodloužit do 2023, mohl by regulovat obchod a služby
Pandemický zákon by se měl prodloužit o rok a půl, tedy do konce srpna 2023. Mimořádnými opatřeními bude nově možné omezit provoz všech typů provozoven, trhů, sportovišť i školských či vzdělávacích zařízení pro děti od tří let. Opatření by nově mohlo vydávat také ministerstvo obrany. Novelu pandemického zákona dnes schválila vláda, novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nyní ji posoudí Parlament.
Ministerstvo zdravotnictví se snaží novelou reagovat na výtky Nejvyššího správního soudu, který mnohá mimořádná opatření v minulosti zrušil. Soud mimo jiné uvedl, že podle stávající normy není možné regulovat provozovny služeb, včetně restaurací, ubytování či trhů a tržnic. Nově tedy ministerstvo navrhuje, aby se regulace týkala všech provozoven podle živnostenského zákona, tržišť a tržnic. Orgány budou mít možnost například omezit jejich provozní dobu. Týkat by se to mělo i služeb kadeřnic, pedikérek, taxislužby či umělecké činnosti, tedy takových služeb, u nichž místem výkonu není samotná provozovna.
Regulovat bude možné také všechny typy sportovišť a sportu, dosud mohly úřady část sportovních aktivit omezit jen podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nikoliv podle pandemického zákona. Nově bude možné vydat mimořádná opatření pro všechny typy školských a vzdělávacích zařízení pro děti od tří let včetně například dětských skupin. Dosud se regulace v pandemickém zákoně týkala především vysokých škol.
Zákon také nově vyjmenovává další aktivity, kterých se mohou mimořádná opatření dotknout. Jsou to mimo jiné hudební a taneční kluby, diskotéky, herny a kasina, zoologické a botanické zahrady, muzea, galerie, hrady, zámky a obdobné historické nebo kulturní objekty, veřejné knihovny, hvězdárny a planetária. Týkat se to bude i konání slavností, divadelních a filmových představení, veletrhů, prodejních hospodářských výstav a zotavovacích akcí pro děti a příměstských táborů.
Českou hereckou obcí otřásla během svátečního čtvrtečního dne zpráva z nejsmutnějších. Ve vysílání České televize projevila velké emoce Iva Janžurová, kterou zasáhlo úmrtí Jiřího Bartošky.
Ivana Gottová se od podzimu 2019 vzorně stará o odkaz zesnulého manžela, slavného zpěváka Karla Gotta. Aktuálním projektem je muzeum ve Slavíkově vile na pražské Bertramce. To už mělo být přístupné veřejnosti, ale stále to tak není. Řeší se totiž problémy s financováním.
Leoš Mareš musí v posledních dnech vysvětlovat své vztahy se ženami. Objevily se totiž spekulace o jeho údajném vztahu s asistentkou, které moderátor odrazil. Teď se ale začalo řešit vyjádření jeho tchyně. Co pronesla paní Helena?
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.