Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uprchly do zahraničí více než čtyři miliony lidí

Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchlo z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609.000 lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245.000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300.000.Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše AP.

Expert na migraci varuje, že z Ukrajiny mohou utéct ještě miliony lidí

Z Ukrajiny mohou před válkou uprchnout ještě miliony lidí a Evropa se na to musí připravit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl rakouský expert na migraci Gerald Knaus, který je šéfem analytického střediska Iniciativa pro evropskou stabilitu (ESI). Nynější uprchlickou krizi považuje za nejhorší od konce druhé světové války, proto vyzval k vybudování leteckého mostu pro přepravu běženců a zřízení fondu Evropské unie na podporu států a regionů, které uprchlíky hostí.

Iniciativa ESI, která má hlavní sídlo v Berlíně, od počátku ruské invaze na Ukrajinu varuje, že počty uprchlíků mohou být obrovské. Z Ukrajiny podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí.

"Musíme očekávat, že přijdou ještě miliony dalších lidí. Musíme se na to nyní připravit," řekl Knaus s tím, že takové přípravy na evropské úrovni nevidí. Největší zátěž podle něj nyní leží na Polsku, konkrétně pak na jeho dobrovolnících, městech a na místních institucích.

"Co se stane, když za čtyři týdny přijde do Polska milion lidí, za další měsíc další milion? K tomu máme 6,5 milionu vnitřních uprchlíků na Ukrajině, kde mnozí chtějí odejít, ale nemají možnost kvůli neexistenci humanitárních koridorů," položil si otázku. Uvedl, že běženci půjdou dál, například do Německa nebo Rakouska.

Možnost přerozdělování běženců v EU podle kvót je podle Knause neprůchodná. "Polsko, Maďarsko a další země to odmítají," řekl. Jako cestu proto vidí dobrovolné a solidární přijímání Ukrajinců. I proto podle něj Evropa potřebuje letecký most, který by uprchlíkům umožnil snadné cesty do hostitelských zemí. Za stejně nezbytnou považuje i informační kampaň, aby uprchlíci věděli, proč mají jet třeba do Španělska, Irska nebo zemí, na které nemají vůbec žádné vazby, ani jazykové, a které jsou od ukrajinských hranic vzdálené.

Vybudování leteckého mostu opakovaně navrhuje německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která by chtěla, aby evakuační trasy mířily i do zámoří, tedy do Spojených států nebo Kanady.

Pokud uprchlickou krizi nebude Evropa řešit, může přerůst ve vážný vnitropolitický problém, varoval odborník. "Před měsícem jsme doufali, že válka na Ukrajině nebude. Nyní doufáme, že se uprchlíci rychle vrátí," řekl s tím, že rychlému návratu do vlasti nic nenasvědčuje. "Když se podíváme na Ukrajinu, když si uvědomíme, co se tam za čtyři týdny stalo, a když budeme vycházet z realistického pohledu, že v blízké době není viditelná shoda mezi představami ruského prezidenta Vladimira Putina a Kyjevem, nebo že bude Ukrajina nucena k nevýhodnému míru s Ruskem, pak přijdou další uprchlíci," řekl.

Knaus poukázal na to, že klíčovým prvkem nynější krize je komunikace. "To, co humánní přijímání běženců v Evropě umožňuje, je empatie evropského obyvatelstva. Empatie ale žije z pozornosti, z toho, co člověk vidí. Když toto vnímání zmizí, když za několik týdnů nebude Ukrajina hlavní zprávou dne, pak empatie zmizí," varoval. Za další prioritu považuje finanční podporu z Evropské unie.

"Bylo by smysluplné vytvořit evropský fond po vzoru fondu pro hospodářskou obnovu po pandemii nemoci covid-19," řekl. "Regiony, města a obce, kde se uprchlíci zaregistrují a kde zůstanou, by dostávaly evropskou podporu," uvedl. Navrhuje, aby fond nebyl omezen jen na EU, ale aby z něj mohly čerpat i další evropské demokratické státy, které se o běžence rozhodnou postarat. Objem fondu by pak měl být přinejmenším stejný, jaký EU vytvořila pro Turecko, aby předešla migraci do Evropy. Ankara dostala na podporu péče o běžence k dispozici šest miliard eur (zhruba 147 miliard korun).

Knaus v rozhovoru také ocenil postoj evropských zemí, kdy žádný stát kvůli dramatickému vývoji nenavrhnul obnovit pro Ukrajince vízovou povinnost. "Ani jedna vláda neřekla, že víza chce opět zavést," řekl. Bez víz mohou Ukrajinci do EU cestovat od června 2017.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.