Omezit Bělorusům získání víz do EU je podle analytika chyba a hloupost

Agentura Bloomberg předpověděla, že z jednání vzejde kompromis v podobě zrušení dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem a Běloruskem, což povede ke zdražení schengenských víz z 35 na 80 eur, bude těžší je získat a budou platit kratší dobu.

Běloruský komentátor uvádí pět důvodů proti, počínaje argumentem, že ztížení vstupu do EU pro masy, a ne pro konkrétní představitele režimu a jejich blízké, bude kolektivním trestem. Pokud se v případě Rusů mohou přívrženci tohoto nápadu odvolávat na průzkumy, podle kterých většina Rusů údajně podporuje válku proti Ukrajině, není podle Šrajbmana jasné, za co mají být potrestáni Bělorusové. Podle průzkumů válku nepodporují, tisíce z nich informují o přesunech ruských jednotek a odpalování raket a stovky z nich bojují jako dobrovolníci za svobodu Ukrajiny. A režim, který pomáhá Rusku, přišel o podporu většiny Bělorusů už dávno, uvedl opoziční komentátor. To je podle něj jasné všem na Západě od roku 2020, kdy EU jako první uznala, že Alexandr Lukašenko nereprezentuje Bělorusy.

Trest v podobě zpřísnění vízového režimu podle komentáře postihne nejvíce proevropskou část společnosti - studenty, inteligenci a příbuzné politických uprchlíků, kteří by chtěli vidět své blízké.

Přívrženci zákazu víz tvrdí, že ruská střední třída by měla pocítit nepohodlí, a ne se toulat po Evropě, měla by zůstat doma a svrhnout Putina. Šrajbman se ale ptá: Kdo z představitelů EU to nahlas zopakuje Bělorusům poté, co zažili v roce 2020? Chlapci, tehdy jste špatně demonstrovali, zkuste to ještě jednou, a pak přijeďte? Anebo jak jinak interpretovat tento krok?

Jako třetí argument komentátor uvádí, že ztížení vízového režimu je rána, která dopadne na proevropské nálady v Bělorusku. "Neznám ani jednoho Bělorusa, který po zavedení restrikcí bude lépe smýšlet o EU, ale znám jich hodně, kteří budou zklamáni," píše autor.

O smyšlení Bělorusů se vede informační válka a Lukašenko dělá, co může, aby spolu s Ruskem tuto válku vyhrál: "vyčistil" zemi od svobodných médií a vyhnal západní diplomaty a konzuly, aby Bělorusové méně jezdili na Západ a nenačerpali tam nebezpečné nápady. Podle Šrajbmana ale Lukašenko jistě nečekal, že mu pomohou sami Evropané tím, že přivřou dveře ze své strany.

Dalším argumentem proti ztížení vízového režimu je podle autora komentáře také to, že by to znamenalo ránu pro reputaci exilové opozice, od které její přívrženci mohli realisticky čekat jen to, že bude pracovat s míněním západní veřejnosti a elit a lobbovat za zájmy Bělorusů. Jakékoliv ztížení vízového režimu se bude klást za vinu právě Svjatlaně Cichanouské a jejímu týmu. EU tak podle komentáře zasáhne možnost svých politických spojenců udržet si politickou podporu v Bělorusku.

Hlavně si ale podle Šrajbmana Bělorusové z rozhodnutí unie vyvodí poselství, že pro EU už nejsou zajímají a jejich zájmy nesehrávají žádnou roli v unijním rozhodování.

Když loni Minsk vypověděl dohodu o readmisi, spjatou se zjednodušeným vízovým režimem, EU řekla, že neodpoví zrcadlově a nebude trestat Bělorusy za počínání nelegitimní moci. Komentátor se ptá: Co se v této logice za rok změnilo? Je režim legitimnější? Bělorusové se začali chovat jinak? Anebo prostě přestal být důležitý zájem oddělovat Bělorusy od lidí u moci? Anebo se objevil naléhavější úkol: politici musí předvést, že trestají agresora dalším balíkem sankcí.

Bylo by možné přijmout sankce, které by režimy v Bělorusku a Rusku opravdu bolely: úplné energetické embargo bez odkladů na 78 let, sankce pro ty, kdo obchodují s Minskem a Moskvou, dodat Ukrajině všechny zbraně, o které žádá, atd. Ale to by bylo drahé a složité. Je jednodušší ztrestat Bělorusy, i když není jasné za co, a dát je na jednu hromadu s Rusy, usoudil Arcjom Šrajbman.