Izraelské síly možná opakovaně porušily zákony a pravidla vedení války a během vojenské operace v Pásmu Gazy nerozlišovaly mezi civilisty a bojovníky, uvedl ve středu vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk podle serveru Times of Israel.
Ve zprávě hodnotící šest izraelských útoků, které si vyžádaly vysoký počet obětí a zničily civilní infrastrukturu, úřad OSN pro lidská práva uvedl, že izraelské síly "možná systematicky porušovaly zásady rozlišování, přiměřenosti a opatrnosti při útoku".
"Při izraelském bombardování byl zřejmě důsledně porušen požadavek výběru takových prostředků a metod vedení války, které by zabránily nebo alespoň v maximální míře minimalizovaly škody na civilním obyvatelstvu," řekl Türk.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, která začala po říjnovém útoku palestinských militantů na Izrael, zahynulo podle zdravotnických úřadů řízených palestinským radikálním hnutím Hamás více než 37.400 lidí.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) minulý týden uvedl, že zabití civilistů během izraelské operace na osvobození čtyř rukojmí by mohlo být považováno za válečný zločin, stejně jako zadržování zajatců palestinskými militanty v hustě obydlených oblastech.
Zjistila to Vyšetřovací komise OSN (COI). Izraelské činy zahrnují zločiny proti lidskosti kvůli vysokým civilním obětem, uvedl server Times of Israel.
Komise zveřejnila své závěry, založené na dvou zprávách, ve středu. Ty se soustředí na říjnový útok Hamásu, který válku rozpoutal, a na následnou izraelskou reakci. Podle zpráv, které sledují konflikt do konce prosince, se obě strany dopustily válečných zločinů, včetně mučení, vražd, úmyslného zabíjení, nelidského a krutého zacházení a pohrdání lidskou důstojností.
Izrael také spáchal válečné zločiny jako používání hladu jako válečné zbraně. Podle komise Izrael neposkytl Gazanům základní potřeby jako jídlo, vodu, přístřeší a léky, a bránil jiným stranám v jejich dodávce.
Některé z těchto válečných zločinů zahrnují zločiny proti lidskosti spáchané Izraelem, uvádí COI. Agentura Reuters poznamenává, že tento termín označuje nejvážnější mezinárodní zločiny, vědomě páchané v rámci rozsáhlých a systematických útoků na civilisty.
"Ohromný počet civilních obětí v Gaze a ničení civilních objektů a infrastruktury jsou nevyhnutelným důsledkem strategie zaměřené na způsobení co největší škody, ignorující principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti," uvádí COI ve svém prohlášení.
Zjištění COI jsou založena na rozhovorech s oběťmi a svědky, satelitních snímcích, lékařských zprávách a informacích z otevřených ověřených zdrojů. Důkazy shromážděné orgány s mandátem OSN jsou někdy využívány i Mezinárodním trestním soudem (ICC) při stíhání válečných zločinů.
Izrael s vyšetřovací komisí nespolupracoval a po zveřejnění výsledků ji obvinil ze "systematické diskriminace namířené proti Izraeli."
I zabíjení civilistů v Pásmu Gazy během sobotní izraelské operace, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí, a zadržování rukojmí v hustě obydlených oblastech mohou být považovány za válečné zločiny. Uvedl to v úterý Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) spadající pod OSN, informuje server CNN.
Izrael oznámil, že operace, při níž byli zachráněni čtyři rukojmí, proběhla v oblasti uprchlického tábora Nusajrát, kde Hamas držel rukojmí ve dvou bytových domech. Podle představitelů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy při této operaci zemřelo více než 270 Palestinců.
Mluvčí OHCHR Jeremy Laurence uvedl, že provedení této razie v tak hustě obydlené oblasti vyvolává vážné pochybnosti, zda izraelské síly dodržely principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti stanovené válečným právem.
Dále Laurence dodal, že zadržování rukojmí ozbrojenými skupinami v takto hustě obydlených oblastech ohrožuje životy palestinských civilistů i samotných rukojmí. "Toto jednání obou stran by mohlo být kvalifikováno jako válečné zločiny," uvedl Laurence.
Konflikt v Pásmu Gazy vypukl loni 7. října po útoku palestinského militantního hnutí Hamas na jih Izraele, při němž zemřelo téměř 1200 lidí. Militanti unesli do Pásma Gazy přibližně 250 rukojmí. Podle izraelských údajů zůstává v Gaze stále asi 116 rukojmí, z nichž nejméně 40 bylo prohlášeno za mrtvé.
Odvetné vzdušné útoky Izraele a následné pozemní operace v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů vedených Hamasem vyžádaly životy již více než 37.000 lidí.
Zdeněk Troška je sice ve filmařském důchodu, ale před časem si chtěl splnit jeden sen a uspořádat akci v největší české hale. Ze zdravotních důvodu ji následně zrušil. Nyní nad show vynesl definitivní verdikt.
I Helena Vondráčková vstoupila do nového kalendářního roku, v jehož polovině oslaví 79. narozeniny. Přestože by si mohla užívat zaslouženého důchodu, má už dokonce plány na příští rok. Není divu, vždyť legendární zpěvačka udivuje neuvěřitelnou vitalitou.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Česko v uplynulých dnech oběhla smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič. Rodina nyní zveřejnila parte, z něhož například vyplývá, jak to bude s posledním rozloučením.
Osud nemocného režiséra Jiřího Adamce se kvůli napjatým vztahům v jeho rodině ocitl v rukou soudu, jenž rozhodoval o tom, kdo bude opatrovníkem. Padlo klíčové, ale svým způsobem překvapivé rozhodnutí. Příbuzní filmaře totiž neuspěli.
Policie se v rámci vyšetřování pondělní tragické střelby na úřadě v Chřibské na Děčínsku nadále zaměřuje na osobu zesnulého pachatele. Podle nejnovějších zjištění měl doma další zbraně, během útoku vystřelil zhruba stokrát. Zavraždil jednu osobu, šest lidí utrpělo zranění.
Nový kalendářní rok se sice stále teprve rozbíhá, ale v šoubyznyse už došlo nejméně na jeden třaskavý rozchod. Rozpad manželství potvrdili Linda Rybová a David Prachař. Agáta Hanychová s jeho synem v minulosti tvořila pár a možná i proto si řekla, že se k celé záležitosti vyjádří.
Princ Harry i v roce 2026 pokračuje v sérii právních bitev s britskými médii, ačkoliv již několik let žije ve Spojených státech amerických. Nynější spor se týká i dalších celebrit, nařčením čelí vydavatel deníku Daily Mail. O případu informovala stanice BBC.
Nedávno odpečetěné soudní dokumenty vnesly nečekané světlo do soukromí dvou největších hvězd současnosti. Textové zprávy mezi herečkou Blake Lively a zpěvačkou Taylor Swift z prosince 2024 odhalují, jak hluboce ovlivnila právní bitva Lively s režisérem Justinem Baldonim jejich dlouholeté přátelství. Intimní výměna názorů ukazuje na krizi důvěry a proměnu v jejich komunikaci.
Taylor Swift dnes opět přepsala dějiny hudebního průmyslu. Ve svých 36 letech se stala nejmladší ženou v historii, která byla uvedena do prestižní Síně slávy písničkářů (Songwriters Hall of Fame). Tato zpráva byla oficiálně oznámena ve Spojených státech s tím, že slavnostní ceremoniál proběhne 11. června 2026 v New Yorku.
Možný letní návrat prince Harryho a Meghan Markle do Velké Británie staví královskou rodinu před nelehké rozhodnutí. Podle expertů by tato cesta, plánovaná na červenec u příležitosti odpočtu k hrám Invictus Games 2027, mohla být buď začátkem rodinného usmíření, nebo dalším prohloubením krize. Klíčovým faktorem je přítomnost dětí, Archieho a Lilibet, které král Karel III. neviděl téměř čtyři roky.