Izraelské síly možná opakovaně porušily zákony a pravidla vedení války a během vojenské operace v Pásmu Gazy nerozlišovaly mezi civilisty a bojovníky, uvedl ve středu vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk podle serveru Times of Israel.
Ve zprávě hodnotící šest izraelských útoků, které si vyžádaly vysoký počet obětí a zničily civilní infrastrukturu, úřad OSN pro lidská práva uvedl, že izraelské síly "možná systematicky porušovaly zásady rozlišování, přiměřenosti a opatrnosti při útoku".
"Při izraelském bombardování byl zřejmě důsledně porušen požadavek výběru takových prostředků a metod vedení války, které by zabránily nebo alespoň v maximální míře minimalizovaly škody na civilním obyvatelstvu," řekl Türk.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, která začala po říjnovém útoku palestinských militantů na Izrael, zahynulo podle zdravotnických úřadů řízených palestinským radikálním hnutím Hamás více než 37.400 lidí.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) minulý týden uvedl, že zabití civilistů během izraelské operace na osvobození čtyř rukojmí by mohlo být považováno za válečný zločin, stejně jako zadržování zajatců palestinskými militanty v hustě obydlených oblastech.
Zjistila to Vyšetřovací komise OSN (COI). Izraelské činy zahrnují zločiny proti lidskosti kvůli vysokým civilním obětem, uvedl server Times of Israel.
Komise zveřejnila své závěry, založené na dvou zprávách, ve středu. Ty se soustředí na říjnový útok Hamásu, který válku rozpoutal, a na následnou izraelskou reakci. Podle zpráv, které sledují konflikt do konce prosince, se obě strany dopustily válečných zločinů, včetně mučení, vražd, úmyslného zabíjení, nelidského a krutého zacházení a pohrdání lidskou důstojností.
Izrael také spáchal válečné zločiny jako používání hladu jako válečné zbraně. Podle komise Izrael neposkytl Gazanům základní potřeby jako jídlo, vodu, přístřeší a léky, a bránil jiným stranám v jejich dodávce.
Některé z těchto válečných zločinů zahrnují zločiny proti lidskosti spáchané Izraelem, uvádí COI. Agentura Reuters poznamenává, že tento termín označuje nejvážnější mezinárodní zločiny, vědomě páchané v rámci rozsáhlých a systematických útoků na civilisty.
"Ohromný počet civilních obětí v Gaze a ničení civilních objektů a infrastruktury jsou nevyhnutelným důsledkem strategie zaměřené na způsobení co největší škody, ignorující principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti," uvádí COI ve svém prohlášení.
Zjištění COI jsou založena na rozhovorech s oběťmi a svědky, satelitních snímcích, lékařských zprávách a informacích z otevřených ověřených zdrojů. Důkazy shromážděné orgány s mandátem OSN jsou někdy využívány i Mezinárodním trestním soudem (ICC) při stíhání válečných zločinů.
Izrael s vyšetřovací komisí nespolupracoval a po zveřejnění výsledků ji obvinil ze "systematické diskriminace namířené proti Izraeli."
I zabíjení civilistů v Pásmu Gazy během sobotní izraelské operace, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí, a zadržování rukojmí v hustě obydlených oblastech mohou být považovány za válečné zločiny. Uvedl to v úterý Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) spadající pod OSN, informuje server CNN.
Izrael oznámil, že operace, při níž byli zachráněni čtyři rukojmí, proběhla v oblasti uprchlického tábora Nusajrát, kde Hamas držel rukojmí ve dvou bytových domech. Podle představitelů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy při této operaci zemřelo více než 270 Palestinců.
Mluvčí OHCHR Jeremy Laurence uvedl, že provedení této razie v tak hustě obydlené oblasti vyvolává vážné pochybnosti, zda izraelské síly dodržely principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti stanovené válečným právem.
Dále Laurence dodal, že zadržování rukojmí ozbrojenými skupinami v takto hustě obydlených oblastech ohrožuje životy palestinských civilistů i samotných rukojmí. "Toto jednání obou stran by mohlo být kvalifikováno jako válečné zločiny," uvedl Laurence.
Konflikt v Pásmu Gazy vypukl loni 7. října po útoku palestinského militantního hnutí Hamas na jih Izraele, při němž zemřelo téměř 1200 lidí. Militanti unesli do Pásma Gazy přibližně 250 rukojmí. Podle izraelských údajů zůstává v Gaze stále asi 116 rukojmí, z nichž nejméně 40 bylo prohlášeno za mrtvé.
Odvetné vzdušné útoky Izraele a následné pozemní operace v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů vedených Hamasem vyžádaly životy již více než 37.000 lidí.
Velké věci se loni děly i v osobním životě Veroniky Žilkové. I když v jeden okamžik říkala, že už po svém boku žádného chlapa nechce, nakonec se dala dohromady se scénáristou Ivanem Hubačem. Nyní si tohle rozhodnutí pochvaluje.
Britská zpěvačka Jesy Nelson, bývalá členka dívčí skupiny Little Mix, šokovala své příznivce bolestivou zprávou. Její osmiměsíční dcery, dvojčata Ocean Jade a Story Monroe, trpí vzácným a velmi vážným genetickým onemocněním – spinální svalovou atrofií (SMA) prvního typu. Tato diagnóza znamená, že holčičky přicházejí o svalovou hmotu a podle lékařů existuje vysoké riziko, že nikdy nebudou moci chodit.
Česko se připravuje na první vlnu extrémních mrazů letošního roku. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal oficiální výstrahu před silným mrazem, která vstupuje v platnost v noci na pondělí 5. ledna 2026 a potrvá minimálně do čtvrtečního rána 8. ledna.
Francouzská i světová kultura se na sklonku roku rozloučila s jednou ze svých největších ikon. Brigitte Bardot zemřela v neděli 28. prosince 2025 ve věku 91 let. Herečka, která v 50. a 60. letech minulého století redefinovala pojetí ženské svobody a sexuality, odešla pokojně ve své milované vile La Madrague v Saint-Tropez. Její úmrtí oznámila Nadace Brigitte Bardotové, které zasvětila druhou polovinu svého života.
Vévodkyně Meghan by podle královských expertů mohla brzy přehodnotit svůj odmítavý postoj k návštěvám Velké Británie. Hlavním důvodem je aktuální posun v otázce bezpečnosti prince Harryho, která byla dosud největším trnem v oku manželského páru. Podle autora královských biografií Duncana Larcomba byla chybějící ochrana pro Meghan spíše „vhodnou výmluvou“, proč se britským ostrovům vyhýbat, což by se nyní mohlo změnit.
Houslista Brian King Joseph, známý jako finalista soutěže „Amerika má talent“, rozvířil vody showbyznysu žalobou na hollywoodskou hvězdu Willa Smitha (57). Ještě před samotným podáním žaloby sdílel pětatřicetiletý hudebník na sociálních sítích tajuplný vzkaz, ve kterém naznačil, že se během spolupráce s jednou z největších ikon průmyslu „staly určité věci“. Joseph ve videu uvedl, že byl původně nadšený z příležitosti vystupovat na velkém světovém turné, ale realita se brzy změnila v noční můru.
Vztahy prince Harryho a Meghan Markle s jejich nejbližšími spolupracovníky se opět ocitly pod drobnohledem. Během krátké doby oznámili odchod dva klíčoví lidé z jejich týmu, což u královských expertů vyvolalo vlnu spekulací. Podle odbornice Jennie Bond působí reakce vévodů na tyto ztráty nezvykle „chladně“, což nahrává dohadům o narušených profesionálních vazbách uvnitř jejich kalifornského sídla.
Princezna Kate v průběhu roku 2025 výrazně rozšířila svou dlouhodobou misi zaměřenou na rozvoj raného dětství a propojila ji se světem velkého byznysu. Podle akademiků a odborníků, kteří s ní v posledních měsících spolupracovali, se princezna z Walesu vrátila k pracovním povinnostem s obrovskou energií a motivací posunout svůj projekt do další fáze. Oceňována je především za svou odbornost a hluboký vhled do problematiky, který projevila i během náročného období své rekonvalescence po léčbě rakoviny.
Angelina Jolie se připravuje na zásadní životní změnu. Hollywoodská hvězda se rozhodla opustit Los Angeles a prodat své historické sídlo v hodnotě 25 milionů dolarů, které obývala od roku 2016. Podle zdrojů z jejího okolí už padesátiletá herečka a humanitární pracovnice potají provází potenciální kupce po rozlehlém panství Cecila B. DeMilla. Její další kroky pravděpodobně povedou mimo Spojené státy, kde hledá více soukromí a klidu od neustálého mediálního tlaku.
Britský princ Harry se již nevrátí do charitativní organizace Sentebale, kterou v roce 2006 spoluzaložil na počest své matky, princezny Diany. Podle zdrojů blízkých charitě jsou naděje na jeho návrat definitivně uhašeny. Celá organizace je totiž po měsících veřejných sporů, rezignací a propouštění natolik poškozena, že ji vnitřní zdroje označují za příliš zdiskreditovanou pro další spolupráci s vévodou ze Sussexu.
Britskou královskou rodinu čeká v nadcházejícím roce zásadní milník. Princ George, který se v červenci 2026 stane teenagerem, opustí svou dosavadní školu Lambrook v Berkshire. Od září pak jako student devátého ročníku (Year 9) nastoupí do prestižní střední školy, což pro budoucího krále i jeho rodiče znamená začátek zcela nové životní etapy.
Hollywoodská hvězda a dlouholetá humanitární aktivistka Angelina Jolie v pátek navštívila egyptskou stranu hraničního přechodu Rafáh. Herečka se na místě setkala s dobrovolníky Červeného půlměsíce a řidiči nákladních vozů, kteří zajišťují dodávky životně důležité pomoci do Pásma Gazy. Během své návštěvy se Jolie zajímala o aktuální podmínky pro transport raněných Palestinců do Egypta a o logistické překážky, které brání plynulému toku humanitárních zásob do zdevastované oblasti.