Izraelské síly možná opakovaně porušily zákony a pravidla vedení války a během vojenské operace v Pásmu Gazy nerozlišovaly mezi civilisty a bojovníky, uvedl ve středu vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk podle serveru Times of Israel.
Ve zprávě hodnotící šest izraelských útoků, které si vyžádaly vysoký počet obětí a zničily civilní infrastrukturu, úřad OSN pro lidská práva uvedl, že izraelské síly "možná systematicky porušovaly zásady rozlišování, přiměřenosti a opatrnosti při útoku".
"Při izraelském bombardování byl zřejmě důsledně porušen požadavek výběru takových prostředků a metod vedení války, které by zabránily nebo alespoň v maximální míře minimalizovaly škody na civilním obyvatelstvu," řekl Türk.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, která začala po říjnovém útoku palestinských militantů na Izrael, zahynulo podle zdravotnických úřadů řízených palestinským radikálním hnutím Hamás více než 37.400 lidí.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) minulý týden uvedl, že zabití civilistů během izraelské operace na osvobození čtyř rukojmí by mohlo být považováno za válečný zločin, stejně jako zadržování zajatců palestinskými militanty v hustě obydlených oblastech.
Zjistila to Vyšetřovací komise OSN (COI). Izraelské činy zahrnují zločiny proti lidskosti kvůli vysokým civilním obětem, uvedl server Times of Israel.
Komise zveřejnila své závěry, založené na dvou zprávách, ve středu. Ty se soustředí na říjnový útok Hamásu, který válku rozpoutal, a na následnou izraelskou reakci. Podle zpráv, které sledují konflikt do konce prosince, se obě strany dopustily válečných zločinů, včetně mučení, vražd, úmyslného zabíjení, nelidského a krutého zacházení a pohrdání lidskou důstojností.
Izrael také spáchal válečné zločiny jako používání hladu jako válečné zbraně. Podle komise Izrael neposkytl Gazanům základní potřeby jako jídlo, vodu, přístřeší a léky, a bránil jiným stranám v jejich dodávce.
Některé z těchto válečných zločinů zahrnují zločiny proti lidskosti spáchané Izraelem, uvádí COI. Agentura Reuters poznamenává, že tento termín označuje nejvážnější mezinárodní zločiny, vědomě páchané v rámci rozsáhlých a systematických útoků na civilisty.
"Ohromný počet civilních obětí v Gaze a ničení civilních objektů a infrastruktury jsou nevyhnutelným důsledkem strategie zaměřené na způsobení co největší škody, ignorující principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti," uvádí COI ve svém prohlášení.
Zjištění COI jsou založena na rozhovorech s oběťmi a svědky, satelitních snímcích, lékařských zprávách a informacích z otevřených ověřených zdrojů. Důkazy shromážděné orgány s mandátem OSN jsou někdy využívány i Mezinárodním trestním soudem (ICC) při stíhání válečných zločinů.
Izrael s vyšetřovací komisí nespolupracoval a po zveřejnění výsledků ji obvinil ze "systematické diskriminace namířené proti Izraeli."
I zabíjení civilistů v Pásmu Gazy během sobotní izraelské operace, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí, a zadržování rukojmí v hustě obydlených oblastech mohou být považovány za válečné zločiny. Uvedl to v úterý Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) spadající pod OSN, informuje server CNN.
Izrael oznámil, že operace, při níž byli zachráněni čtyři rukojmí, proběhla v oblasti uprchlického tábora Nusajrát, kde Hamas držel rukojmí ve dvou bytových domech. Podle představitelů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy při této operaci zemřelo více než 270 Palestinců.
Mluvčí OHCHR Jeremy Laurence uvedl, že provedení této razie v tak hustě obydlené oblasti vyvolává vážné pochybnosti, zda izraelské síly dodržely principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti stanovené válečným právem.
Dále Laurence dodal, že zadržování rukojmí ozbrojenými skupinami v takto hustě obydlených oblastech ohrožuje životy palestinských civilistů i samotných rukojmí. "Toto jednání obou stran by mohlo být kvalifikováno jako válečné zločiny," uvedl Laurence.
Konflikt v Pásmu Gazy vypukl loni 7. října po útoku palestinského militantního hnutí Hamas na jih Izraele, při němž zemřelo téměř 1200 lidí. Militanti unesli do Pásma Gazy přibližně 250 rukojmí. Podle izraelských údajů zůstává v Gaze stále asi 116 rukojmí, z nichž nejméně 40 bylo prohlášeno za mrtvé.
Odvetné vzdušné útoky Izraele a následné pozemní operace v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů vedených Hamasem vyžádaly životy již více než 37.000 lidí.
Britská princezna z Walesu vyjádřila hluboký zármutek nad tragickou havárií vrtulníku britského královského námořnictva, ke které došlo v hrabství Devon. V prohlášení zveřejněném na sociálních sítích uvedla, že zpráva o ztrátě tří příslušníků letecké složky Fleet Air Arm ji nesmírně zasáhla, a dodala, že společně s manželem Williamem v této nesmírně těžké chvíli myslí na rodiny a přátele obětí.
Nově objevený dopis zesnulé britské princezny Diany odhalil její tehdejší přání, aby spolu její synové, princové William a Harry, v budoucnu komunikovali na hlubší úrovni. Dvoustránkový text napsala bývalá princezna z Walesu v listopadu 1995 jako odpověď svému příznivci Michaelu Barrattovi, který jí vyjádřil podporu po odvysílání jejího výbušného rozhovoru pro pořad Panorama televize BBC. Diana v dopise uvedla, jak moc ji jeho slova dojala, a ztotožnila se s jeho názory na sebepoznání a potřebu posunout se v životě dál.
Ještě předtím, než srdce budoucí britské panovnice Alžběty II. definitivně dobyl princ Philip, byl ve hře jiný urozený nápadník. Podle zjištění královského historika Huga Vickerse, autora knihy „Queen Elizabeth II: A Personal History“, byl vážným kandidátem na sňatek Hugh, hrabě z Eustonu a pozdější 11. vévoda z Graftonu.
Desetiletá právní bitva mezi herci Angelinou Jolie a Bradem Pittem spěje ke svému definitivnímu konci. Nadcházející osmnácté narozeniny dvojčat Vivienne a Knoxe, které oslaví 12. července, totiž znamenají, že poslední z jejich šesti dětí dosáhnou plnoletosti. Tímto dnem oficiálně zanikne dosavadní dohoda o péči, podle níž měla Jolie děti v primární péči a Pitt disponoval právem na jejich návštěvu.
Začínající sólová kariéra Charlotte Gottové nabírá na obrátkách. Její fanoušci se po první písničce dočkali i videoklipu. Bez obrazových materiálů se ostatně už v dnešní době sociálních sítí nemá nikdo šanci prosadit.
Česko v posledním květnovém týdnu zasáhlo několik smutných zpráv. Jednou takovou bylo úmrtí zpěvačky, šansoniérky a herečky Věry Nerušilové. Bylo jí 91 let. Málo se přitom ví, že měla v rodinu jednu známou političku, která ji dokonce považovala za druhou maminku.
Petra Svoboda se předloni musela vypořádat s událostí, kterou by nikdo nechtěl zažít. Přišla totiž o milovaného manžela. Se ztrátou se dlouho vyrovnávala sama, ale nyní se objevily informace, které naznačují, že v jejím životě figuruje nový muž.
Českým šoubyznysem v květnu otřásl rozpad jednoho hvězdného vztahu. Již třetí manželství se rozpadlo Ondřeji Brzobohatému, tentokrát s moderátorkou Danielou Písařovicovou. Nyní se lidé konečně dočkali netrpělivě očekávané reakce maminky Ondřeje.
Pohádka je u konce, oznámil Daniel Krejčík svým fanouškům. Po předchozích spekulacích potvrdil, že se rozvádí se svým partnerem Jiřím. Ano si přitom řekli teprve loni v létě. Idyla ale brzy skončila.
Halina Pawlowská se ve vzpomínkách vrátila do doby, kterou už máme dávno za sebou. A z jejích slov vyplývá, že je to jenom dobře. Pawlowská totiž popsala, co musela podstoupit, aby se prosadila.
Nestabilní bude počasí ve zbytku pracovního týdne. Nejteplejším dnem bude čtvrtek, dnes a před víkendem by si lidé neměli doma zapomenout deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česká verze Survivoru se letos poprvé dočká velkolepého finále, které zatím televizní diváci nezažili. Mohou se ho ostatně osobně zúčastnit, protože na vyvrcholení reality show v pražském Foru Karlín se prodávají vstupenky.