Izraelské síly možná opakovaně porušily zákony a pravidla vedení války a během vojenské operace v Pásmu Gazy nerozlišovaly mezi civilisty a bojovníky, uvedl ve středu vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk podle serveru Times of Israel.
Ve zprávě hodnotící šest izraelských útoků, které si vyžádaly vysoký počet obětí a zničily civilní infrastrukturu, úřad OSN pro lidská práva uvedl, že izraelské síly "možná systematicky porušovaly zásady rozlišování, přiměřenosti a opatrnosti při útoku".
"Při izraelském bombardování byl zřejmě důsledně porušen požadavek výběru takových prostředků a metod vedení války, které by zabránily nebo alespoň v maximální míře minimalizovaly škody na civilním obyvatelstvu," řekl Türk.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, která začala po říjnovém útoku palestinských militantů na Izrael, zahynulo podle zdravotnických úřadů řízených palestinským radikálním hnutím Hamás více než 37.400 lidí.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) minulý týden uvedl, že zabití civilistů během izraelské operace na osvobození čtyř rukojmí by mohlo být považováno za válečný zločin, stejně jako zadržování zajatců palestinskými militanty v hustě obydlených oblastech.
Zjistila to Vyšetřovací komise OSN (COI). Izraelské činy zahrnují zločiny proti lidskosti kvůli vysokým civilním obětem, uvedl server Times of Israel.
Komise zveřejnila své závěry, založené na dvou zprávách, ve středu. Ty se soustředí na říjnový útok Hamásu, který válku rozpoutal, a na následnou izraelskou reakci. Podle zpráv, které sledují konflikt do konce prosince, se obě strany dopustily válečných zločinů, včetně mučení, vražd, úmyslného zabíjení, nelidského a krutého zacházení a pohrdání lidskou důstojností.
Izrael také spáchal válečné zločiny jako používání hladu jako válečné zbraně. Podle komise Izrael neposkytl Gazanům základní potřeby jako jídlo, vodu, přístřeší a léky, a bránil jiným stranám v jejich dodávce.
Některé z těchto válečných zločinů zahrnují zločiny proti lidskosti spáchané Izraelem, uvádí COI. Agentura Reuters poznamenává, že tento termín označuje nejvážnější mezinárodní zločiny, vědomě páchané v rámci rozsáhlých a systematických útoků na civilisty.
"Ohromný počet civilních obětí v Gaze a ničení civilních objektů a infrastruktury jsou nevyhnutelným důsledkem strategie zaměřené na způsobení co největší škody, ignorující principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti," uvádí COI ve svém prohlášení.
Zjištění COI jsou založena na rozhovorech s oběťmi a svědky, satelitních snímcích, lékařských zprávách a informacích z otevřených ověřených zdrojů. Důkazy shromážděné orgány s mandátem OSN jsou někdy využívány i Mezinárodním trestním soudem (ICC) při stíhání válečných zločinů.
Izrael s vyšetřovací komisí nespolupracoval a po zveřejnění výsledků ji obvinil ze "systematické diskriminace namířené proti Izraeli."
I zabíjení civilistů v Pásmu Gazy během sobotní izraelské operace, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí, a zadržování rukojmí v hustě obydlených oblastech mohou být považovány za válečné zločiny. Uvedl to v úterý Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) spadající pod OSN, informuje server CNN.
Izrael oznámil, že operace, při níž byli zachráněni čtyři rukojmí, proběhla v oblasti uprchlického tábora Nusajrát, kde Hamas držel rukojmí ve dvou bytových domech. Podle představitelů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy při této operaci zemřelo více než 270 Palestinců.
Mluvčí OHCHR Jeremy Laurence uvedl, že provedení této razie v tak hustě obydlené oblasti vyvolává vážné pochybnosti, zda izraelské síly dodržely principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti stanovené válečným právem.
Dále Laurence dodal, že zadržování rukojmí ozbrojenými skupinami v takto hustě obydlených oblastech ohrožuje životy palestinských civilistů i samotných rukojmí. "Toto jednání obou stran by mohlo být kvalifikováno jako válečné zločiny," uvedl Laurence.
Konflikt v Pásmu Gazy vypukl loni 7. října po útoku palestinského militantního hnutí Hamas na jih Izraele, při němž zemřelo téměř 1200 lidí. Militanti unesli do Pásma Gazy přibližně 250 rukojmí. Podle izraelských údajů zůstává v Gaze stále asi 116 rukojmí, z nichž nejméně 40 bylo prohlášeno za mrtvé.
Odvetné vzdušné útoky Izraele a následné pozemní operace v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů vedených Hamasem vyžádaly životy již více než 37.000 lidí.
Možný letní návrat prince Harryho a Meghan Markle do Velké Británie staví královskou rodinu před nelehké rozhodnutí. Podle expertů by tato cesta, plánovaná na červenec u příležitosti odpočtu k hrám Invictus Games 2027, mohla být buď začátkem rodinného usmíření, nebo dalším prohloubením krize. Klíčovým faktorem je přítomnost dětí, Archieho a Lilibet, které král Karel III. neviděl téměř čtyři roky.
David Beckham se poprvé objevil na veřejnosti poté, co jeho syn Brooklyn zveřejnil šokující obvinění o „kontrole“ a snaze zničit jeho manželství. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu však bývalý fotbalista nedal na své náladě nic znát. Podle expertky na řeč těla Judi James jeho vystupování potvrzuje, že „značka Beckham“ zůstává neotřesená i tváří v tvář rodinnému skandálu.
Ivana Gottová v úterý oslavila padesáté narozeniny. V tichosti a soukromí. Šlo zároveň o její první kulatiny po smrti milovaného manžela Karla Gotta. Jeho fanoušci možná čekali, že se vdova během včerejšího dne ozve. Čekali však marně.
Policie pokračuje s vyšetřováním pondělní tragické střelby na městském úřadě v Chřibské na Děčínsku, kterou nepřežil jeden muž. Strážci zákona zveřejnili podrobnosti o pachateli, přičemž se ukázalo, že jde o recidivistu, jehož jednáním už se policie v minulosti zabývala.
Karlos Vémola se prostřednictvím týmu rozhodl reagovat na informace zveřejněné po vydání policejní zprávy o případu, který se má týkat jeho osoby. Podle spolupracovníků stále není jasné, z čeho je zápasník podezřelý.
Česko oběhla během probíhajícího týdne jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič. Televizní diváci si ho dnes budou moci připomenout na obrazovkách jedné z tuzemských televizí.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Veronika Žilková má početnou rodinu. Může za to i její nejstarší dcera Agáta Hanychová, která má tři děti. Otcem nejstaršího z potomků je Agátin současný manžel Mirek Dopita, jenž o uplynulém víkendu vyrazil s tchyní do společnosti.
Meteorologové už mají první představu o počasí v příštím týdnu. Výrazná změna se neočekává. Přes den bude kolem nuly, v noci má mrznout. Vyloučeno není ani sněžení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teď to vypadá na konec všech sporů, když soud posvětil dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o dceru Rozárku. Jenže dcera herečky Veroniky Žilkové se už dopředu domnívá, že válka s bývalým partnerem bude mít další dějství.
Pozoruhodný pohled na noční oblohu se lidem v Česku naskytl už v noci na úterý. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je však šance na polární záři po víkendové sluneční erupci i dnes.
Vévodkyně Sophie z Edinburghu se v posledních letech vypracovala v jednu z nejdůležitějších postav britské monarchie. Před svými 61. narozeninami, které oslaví 20. ledna, je stále častěji označována za „tajnou zbraň“ královské rodiny. Její význam podtrhuje zejména hluboké přátelství s princeznou Kate, kterému odborníci přisuzují klíčovou roli pro stabilitu budoucího královského páru.