Izraelské síly možná opakovaně porušily zákony a pravidla vedení války a během vojenské operace v Pásmu Gazy nerozlišovaly mezi civilisty a bojovníky, uvedl ve středu vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk podle serveru Times of Israel.
Ve zprávě hodnotící šest izraelských útoků, které si vyžádaly vysoký počet obětí a zničily civilní infrastrukturu, úřad OSN pro lidská práva uvedl, že izraelské síly "možná systematicky porušovaly zásady rozlišování, přiměřenosti a opatrnosti při útoku".
"Při izraelském bombardování byl zřejmě důsledně porušen požadavek výběru takových prostředků a metod vedení války, které by zabránily nebo alespoň v maximální míře minimalizovaly škody na civilním obyvatelstvu," řekl Türk.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, která začala po říjnovém útoku palestinských militantů na Izrael, zahynulo podle zdravotnických úřadů řízených palestinským radikálním hnutím Hamás více než 37.400 lidí.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) minulý týden uvedl, že zabití civilistů během izraelské operace na osvobození čtyř rukojmí by mohlo být považováno za válečný zločin, stejně jako zadržování zajatců palestinskými militanty v hustě obydlených oblastech.
Zjistila to Vyšetřovací komise OSN (COI). Izraelské činy zahrnují zločiny proti lidskosti kvůli vysokým civilním obětem, uvedl server Times of Israel.
Komise zveřejnila své závěry, založené na dvou zprávách, ve středu. Ty se soustředí na říjnový útok Hamásu, který válku rozpoutal, a na následnou izraelskou reakci. Podle zpráv, které sledují konflikt do konce prosince, se obě strany dopustily válečných zločinů, včetně mučení, vražd, úmyslného zabíjení, nelidského a krutého zacházení a pohrdání lidskou důstojností.
Izrael také spáchal válečné zločiny jako používání hladu jako válečné zbraně. Podle komise Izrael neposkytl Gazanům základní potřeby jako jídlo, vodu, přístřeší a léky, a bránil jiným stranám v jejich dodávce.
Některé z těchto válečných zločinů zahrnují zločiny proti lidskosti spáchané Izraelem, uvádí COI. Agentura Reuters poznamenává, že tento termín označuje nejvážnější mezinárodní zločiny, vědomě páchané v rámci rozsáhlých a systematických útoků na civilisty.
"Ohromný počet civilních obětí v Gaze a ničení civilních objektů a infrastruktury jsou nevyhnutelným důsledkem strategie zaměřené na způsobení co největší škody, ignorující principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti," uvádí COI ve svém prohlášení.
Zjištění COI jsou založena na rozhovorech s oběťmi a svědky, satelitních snímcích, lékařských zprávách a informacích z otevřených ověřených zdrojů. Důkazy shromážděné orgány s mandátem OSN jsou někdy využívány i Mezinárodním trestním soudem (ICC) při stíhání válečných zločinů.
Izrael s vyšetřovací komisí nespolupracoval a po zveřejnění výsledků ji obvinil ze "systematické diskriminace namířené proti Izraeli."
I zabíjení civilistů v Pásmu Gazy během sobotní izraelské operace, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí, a zadržování rukojmí v hustě obydlených oblastech mohou být považovány za válečné zločiny. Uvedl to v úterý Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) spadající pod OSN, informuje server CNN.
Izrael oznámil, že operace, při níž byli zachráněni čtyři rukojmí, proběhla v oblasti uprchlického tábora Nusajrát, kde Hamas držel rukojmí ve dvou bytových domech. Podle představitelů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy při této operaci zemřelo více než 270 Palestinců.
Mluvčí OHCHR Jeremy Laurence uvedl, že provedení této razie v tak hustě obydlené oblasti vyvolává vážné pochybnosti, zda izraelské síly dodržely principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti stanovené válečným právem.
Dále Laurence dodal, že zadržování rukojmí ozbrojenými skupinami v takto hustě obydlených oblastech ohrožuje životy palestinských civilistů i samotných rukojmí. "Toto jednání obou stran by mohlo být kvalifikováno jako válečné zločiny," uvedl Laurence.
Konflikt v Pásmu Gazy vypukl loni 7. října po útoku palestinského militantního hnutí Hamas na jih Izraele, při němž zemřelo téměř 1200 lidí. Militanti unesli do Pásma Gazy přibližně 250 rukojmí. Podle izraelských údajů zůstává v Gaze stále asi 116 rukojmí, z nichž nejméně 40 bylo prohlášeno za mrtvé.
Odvetné vzdušné útoky Izraele a následné pozemní operace v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů vedených Hamasem vyžádaly životy již více než 37.000 lidí.
V českém šoubyznyse nedochází jen k radostným událostem. Daniel Krejčík o tom ví své, protože se letos veřejně řešil jeho rozchod a rozvod s partnerem Jiřím Vymětalem. Právě ten se nyní podělil o svůj pohled na tuto životní kapitolu.
Kriminalisté v úterý vznesli obvinění v případu pátečního útoku v Tanvaldu v Libereckém kraji. Útočníkovi, který skončil ve vazbě, hrozí za dvojnásobný pokus o vraždu až výjimečný trest.
Jaromíra Soukupa v uplynulém týdnu někdo napadl. Případem se zabývají policisté, ale znepokojení vzbudil incident například i v domácnosti Agáty Hanychové. Jak hodlá influencerka postupovat?
V nečekané dobrodružství se změnila zpáteční cesta amerického prezidenta Donalda Trumpa z červencového summitu NATO v turecké Ankaře. Podle nejnovějších informací nepřestupoval jen mezi dvěma stroji, ale dokonce mezi třemi letadly. Důvodem byla relevantní bezpečnostní hrozba.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Zajímá vás, jak to vypadá u Karla Šípa doma? Pokud ano, tak by vás mohla potěšit informace, že populární moderátor si tam pověsil jeden vzácný obraz. Jeho autorem je muž, který ale není primárně známý jako výtvarník.
Česko zažilo další velký koncert jedné z našich popových hvězd. Na show Marka Ztraceného na Letné nechyběly známé osobnosti. Jednou z nich byl moderátor Libor Bouček, který chválou opravdu nešetřil.
Popová ikona Britney Spears opět vzbudila pozornost svých příznivců na sociálních sítích, když se otevřeně podělila o velmi nepříjemnou zkušenost s estetickou medicínou. Čtyřicetičtyřletá zpěvačka varovala fanoušky před neuváženými zákroky poté, co meziprostorové injekce botoxu zanechaly nečekané následky na jejím obličeji.
Popová ikona Britney Spears opět vzbudila pozornost svých příznivců na sociálních sítích, když se otevřeně podělila o velmi nepříjemnou zkušenost s estetickou medicínou. Čtyřicetičtyřletá zpěvačka varovala fanoušky před neuváženými zákroky poté, co meziprostorové injekce botoxu zanechaly nečekané následky na jejím obličeji.
Britská rozhlasová stanice Radio Caroline se dostala do hledáčku tamního regulačního orgánu Ofcom poté, co ve svém vysílání neúmyslně ohlásila úmrtí krále Karla III. Bizarní incident, ke kterému došlo během květnového pořadu moderátora Barryho Marshe, vyvolal mezi posluchači značný rozruch. Regulátor nyní oficiálně potvrdil, že stanice tímto pochybením porušila platné vysílací předpisy.
Americký zpěvák a herec Jared Leto čelí závažným obviněním ze sexuálního obtěžování vůči nezletilým dívkám, která zaznívají v novém dokumentárním snímku stanice BBC. Celkem deset žen v pořadu popsalo své údajné zkušenosti s oscarovým hercem, přičemž některé incidenty se měly odehrát v době, kdy jim bylo pouhých čtrnáct let.
Jennifer Aniston, jejíž účes „Rachel“ definoval celou jednu generaci, se rozhodla uvést na pravou míru jeden z největších mýtů o svém vzhledu. Šestapadesátiletá hvězda seriálu Přátelé v humorném videu na sociálních sítích otevřeně přiznala, že její ikonická blond hříva není dílem přírody. Na otázku fanoušků, zda by někdy uvažovala o hnědé barvě, herečka s vtipem odpověděla, že ve skutečnosti hnědovláskou je a její současný odstín je v podstatě „falešný“.