OSN podpořila návrh příměří pro Pásmo Gazy

OSN, ilustrační fotografie.
OSN, ilustrační fotografie., foto: Pixabay
Marek Novotný 11. června 2024 10:04
Sdílej:

Rada bezpečnosti OSN poprvé schválila rezoluci předloženou Spojenými státy podporující dohodu o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Rusko se hlasování zdrželo. OSN to uvedla na svém webu.

Text rezoluce, kterou podpořilo 14 z celkem 15 členů Rady bezpečnosti, "vítá" návrh na příměří a propuštění rukojmí, který 31. května představil americký prezident Joe Biden, a vyzývá příslušné strany, aby "bezodkladně a bezpodmínečně v plné míře implementovaly jeho podmínky."

Jde o první rezoluci přijatou Radou bezpečnosti OSN, která vyjádřila podporu plánu na příměří zaměřené na ukončení ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v Gaze.

Předseda Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás schválení rezoluce přivítal. Abbás ve svém prohlášení podle serveru France24 uvedl, že přijetí této rezoluce považuje za krok správným směrem, který může vést k ukončení "válečné genocidy" proti obyvatelům Pásma Gazy.

Palestinské radikální hnutí Hamás přivítalo také rezoluci uvítalo. Hamás v reakci zároveň vyjádřil připravenost ke spolupráci se zprostředkovateli v souvislosti s implementací principů třífázového plánu na příměří v konfliktu v Pásmu Gazy.

"Hamás vítá to, co je obsaženo v rezoluci Rady bezpečnosti, která potvrdila trvalé příměří v Gaze, úplné stažení, výměnu vězňů, rekonstrukci, návrat vysídlených osob do oblastí jejich bydliště, odmítnutí jakýchkoli demografických změn nebo zmenšení rozlohy pásma Gazy a dodávky pomoci našim lidem," uvedl podle Reuters v prohlášení.

Plán na příměří přitom Hamás před několika dny označil za "pouhá slova". Usáma Hamdán, vysoce postavený představitel Hamásu sídlící v libanonském Bejrútu, uvedl, že Hamás nedostal žádné písemné závazky ohledně příměří.

"Žádný návrh neexistuje, jsou to jen slova, která Biden pronesl ve svém projevu," řekl Hamdán agentuře AFP. "Američané dosud nepředložili nic zdokumentovaného nebo napsaného, co by je zavazovalo k tomu, co Biden řekl," dodal.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po Bidenově představení plánu uvedl, že americký prezident nezveřejnil všechny podrobnosti dohody a že jde jen o "částečný" postup.

Spojené státy spolu s Katarem a Egyptem již měsíce vyjednávají o podrobnostech příměří v Pásmu Gazy. Boje byly přerušeny pouze na sedm dní v listopadu loňského roku, kdy bylo propuštěno přes 100 rukojmí.

Konflikt v Pásmu Gazy vypukl 7. října po útoku Hamásu na Izrael, při kterém zahynulo přibližně 1200 lidí, většinou civilistů. Militanti také unesli asi 250 rukojmí, z nichž se 120, včetně asi 41 mrtvých, stále nachází v Gaze.

Zahraničí
Ilustrační fotografie.

Nemocnice v Pásmu Gazy jsou bez paliva. Hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému

Buckinghamský palác Londýnský Buckinghamský palác je dnes oficiálním sídlem britských panovníků. Zároveň se jedná o největší královskou pracovnu na světě, slouží i jako prostor pro významné státní akce či pro veřejná vystoupení královské rodiny. Buckinghamský palác je rovněž často vyhledávaným turistickým cílem. Historie paláce sahá do roku 1633, kdy se mu říkalo podle tehdejšího majitele Goring House. Na počátku 18. století byla původní budova přestavena na přání Johna Sheffielda, 1. vévody z Buckinghamu a Normanby, který zastával vysoké funkce u královského dvora a výrazně se podílel na vládě. Rodu však sídlo dlouho nepatřilo, již roku 1762 ho zakoupil král Jiří III. a od té doby ho využívá britská královská rodina. Dnešní podoba Buckinghamského paláce se začala rodit během rekonstrukce započaté roku 1826, tehdy se pustilo i do luxusního vybavování interiérů, což se stalo terčem kritiky v dobovém tisku. Další stavební úpravy byly realizovány za vlády královny Viktorie, kdy došlo ke zpříjemnění komfortu bydlení. Značně zanedbaný palác prý tehdy nebylo možné ani celý vytopit – komíny byly ucpané, z krbů a kamen tak čoudilo. Ventilace také nefungovala. Absence vytápění i ventilace vedla k tomu, že v celé budově bylo chladno a zápach. To se roku 1840 naštěstí napravilo, a vzniklo tak nejenom pohodlné bydlení, ale také například známý balkon, z něhož dodnes vystupují a zdraví lid členové britské královské rodiny. Jako oficiální královské sídlo slouží Buckinghamský palác až od počátku 20. století. Budova ovšem není v majetku britské královské rodiny, ale státu. Kensingtonský palác V Londýně se nachází také další královská rezidence, Kensingtonský palác. Dnes je sídlem následníka trůnu, prince Williama a jeho rodiny. Objekt vznikl již v 17. století pro politika a právníka sira Heneage Finche. V roce 1689 se budova stala majetkem Viléma Oranžského, tehdejšího anglického panovníka, který zde také roku 1702 zemřel na následky nešťastného pádu z koně. Také jeho manželka strávila poslední dny života na Kensingtonském paláci – na konci roku 1694 zde podlehla nákaze pravých neštovic v pouhých 32 letech. Roku 1819 v paláci přišla na svět královna Viktorie, ta zde také absolvovala křest, a to v přepychové kupolovité síni, která vznikla roku 1722 a dodnes tvoří dominantu celé budovy. Windsor Královská rezidence Windsor se nachází v hrabství Berkshire nedaleko Londýna. Po Pražském hradě je druhým nejrozsáhlejším obývaným hradním komplexem na světě. Hrad Windsor má velmi dlouhou a zajímavou historii. Vznikl již v 11. století, někdy kolem roku 1070, a to pro tehdejšího krále Viléma I. Dobyvatele. Jeho syn Jindřich I. Anglický z hradu vytvořil oficiální královské sídlo. Ve 13. století začal s jeho přestavbami Jindřich III. Plantagenet a pokračoval v nich o století později i Eduard III. Za anglické občanské války palác zabral parlament a věznil zde krále Karla I. Stuarta. Po znovunastolení monarchie se na Windsor vrátil Karel II. Stuart, který mu dal barokní podobu. V 18. století objekt začal pomalu chátrat, následovaly proto stavební úpravy v rokokovém stylu. V moderní době hrad obývala britská královská rodina za druhé světové války, kdy jim poskytl útočiště při bombardování Londýna. Později byl Windsor spíše příležitostným sídlem a místem pro odpočinek nebo významné soukromé události. Členové královského rodu zde oslavovali narozeniny, roku 2005 se zde uskutečnil svatební obřad prince Charlese a Camilly Parker. Hrad se stal posledním místem pobytu prince Philipa, manžela Alžběty II., který zde skonal. V přilehlé hradní kapli sv. Jiří se tradičně uděluje velmi prestižní britské vyznamenání – Podvazkový řád. Kaple je také místem posledního odpočinku britských panovníků.

Témata:
Stalo se