Pavel se sešel s Jurečkou, řešili nižší valorizaci penzí

Pavlovy postoje nechtěl Jurečka komentovat. Projednávání sporné valorizace ve stavu nouze Jurečka hájí tím, že mu zástupci opozice avizovali veto probrání novely ve zkrácených lhůtách.

Jurečka Pavlovi popsal všechny důvody, které k návrhu vládu vedly, a to včetně dopadu návrhu na veřejné finance. Prezident podle něj pozorně naslouchal argumentům, například tomu, že by valorizace navždy zůstala trvalým mandatorním výdajem. Jurečka před ním zmínil i rekordní nárůst výdajů na penze v loňském roce i to, že důchody dosáhly nejvyššího poměru vůči průměrným mzdám.

Ministr prezidentu Pavlovi nastínil, proč je podle něj potřeba bez odkladů provést komplexní důchodovou reformu. "Ukazoval jsem dopady, které přijdou po roce 2030 (pokud bude trvat současný stav vyplácení penzí), tedy obrovský nárok dalších výdajů ze státního rozpočtu na dofinancování důchodů by postupně narostl na částku větší než 300 miliard korun ročně, překročil by hranici pěti procent HDP, což znamená, že tyto peníze by logicky musel vzít někde jinde, ušetřit třeba na agendě budování dopravní infrastruktury, agendě školství nebo na agendě jiných resortů," řekl novinářům Jurečka.

Podle právníků, které ČTK oslovila, je z hlediska zákonných podmínek projednání důchodové novely ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze zřejmě hraniční, ne však úplně mimo. Podle Marka Antoše hrozí to, že novela v takovém případě u Ústavního soudu (ÚS) narazí. V případě přijetí zákona mluví opoziční zákonodárci o jeho napadení. Kabinet žádost o vyhlášení stavu legislativní nouze zdůvodnil hrozbou značných hospodářských škod. Jurečka míní, že snaha kabinetu projednat návrh se zkrácenými termíny by byla vážným argumentem při případném sporu u Ústavního soudu. "Snaha projednat to standardní cestou se zkrácenými lhůtami tady jednoznačně byla," konstatoval.

Průměrná starobní penze by podle návrhu zákona měla od června vzrůst kvůli inflaci o 760 korun místo o 1770 korun, o které by se zvedla podle nynějších pravidel. Podle kabinetu je snížení nutné kvůli udržení důchodového systému, jinak by jeho letošní schodek dosáhl 90 miliard korun. Opozice změnu odmítá podpořit, hrozí stížností k Ústavnímu soudu a obstrukcemi ve Sněmovně.

Penze se podle zákona kvůli inflaci mimořádně navyšují tehdy, pokud přírůstek indexu spotřebitelských cen překročil za sledované období pět procent. Zvedá se zásluhový procentní díl důchodu. Roste o tolik procent, kolika dosáhl cenový přírůstek. Podle novely by se ale měla procentní část penze v červnu zvýšit méně, a to o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Potřeba je na to letos 15 miliard korun navíc. Vláda argumentuje dynamickým růstem penzí v minulém roce a i tím, že musí mít z čeho pomoct i dalším skupinám obyvatel postižených vysokou inflací.