Plány EU na příští rok: Očkování, digitalizace, klimatické změny i krize

Komise chce podle ní posílit klimatickou diplomacii či společnou obrannou politiku a více se zasazovat o respektování právního státu i lidských práv. Zásadní roli bude hrát i zvýšení technologické soběstačnosti například podporou výroby čipů.

Covidová pandemie zásadně ovlivnila fungování evropské společnosti a ekonomiky a podle von der Leyenové bude pro úspěšné dokončení boje proti nákaze zásadní pokračovat v očkování a snížit rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi evropského bloku.

"Měli bychom udělat vše pro to, abychom předešli pandemii neočkovaných," uvedla předsedkyně EK v narážce na údaje z nemocnic, kde nyní tvoří velkou část nových pacientů právě lidé bez očkování. Unie sice podle ní splnila svůj cíl naočkovat 70 procent dospělých obyvatel do konce léta, údaje z jednotlivých členských zemí se však velmi liší. Klíčové pro úplné vymýcení viru podle šéfky komise ovšem bude, jak rychle se podaří dostat vakcíny k lidem v mimoevropských zemích, kde je zatím naočkováno jen mizivé procento populace. K dosud slíbeným 250 milionům dávek proto EU do poloviny roku přidá dalších 200 milionů.

Unie chce také být lépe připravena na další krize a na boj s nimi vyčlení v příštích sedmi letech 50 miliard eur (1,26 bilionu korun). Fungovat by měla začít nová agentura HERA, která EU umožní efektivněji reagovat na hrozby nových nákaz.

Proti loňskému projevu obsahovala letošní téměř hodinová řeč méně konkrétních závazků v boji proti klimatickým změnám, který je další zásadní prioritou komise. Von der Leyenová dnes v narážce na červencový přelomový balíček klimatických návrhů zdůraznila, že Evropa jako první přišla s proměnou závazků v konkrétní kroky. Unie ale musí přesvědčit i další části světa v čele s Čínou, aby začaly rychle jednat, řekla šéfka komise. Zároveň oznámila, že evropský blok věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur. Zdvojnásobí také fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.

Pod dojmem neúspěšné mise v Afghánistánu, kde po odchodu spojenců nečekaně rychle převzalo vládu radikální hnutí Tálibán, hovořila dnes bývalá německá ministryně obrany o nutnosti vytvořit evropskou obrannou unii. EU by podle ní měla být vojensky soběstačnější, čemuž ale brání neochota politiků části členských zemí. Unie musí zlepšit svou odolnost vůči kybernetickým hrozbám a výměnu zpravodajských a dalších informací, podotkla von der Leyenová. Navrhla proto vznik nového společného centra pro výměnu informací či zavedení unijních pravidel kybernetické bezpečnosti. Oznámila také, že sedmadvacítka v první polovině příštího roku uspořádá summit věnovaný obraně a ještě letos zveřejní nové společné plány s NATO.

Citátem bývalého českého prezidenta Václava Havla uvedla von der Leyenová část projevu věnovanou ochraně evropských hodnot a právního státu. V posledních měsících se vyostřil dlouhodobý spor unijních institucí s Polskem kvůli ohrožení nezávislosti tamní justice, EU vede kvůli omezování svobod médií či nevládních organizací neúspěšné řízení také s Maďarskem. Von der Leyenová prohlásila, že "velkolepé evropské hodnoty" zmíněné před 30 lety po pádu komunismu Havlem jsou v EU stále platné a na jejich dodržování dohlíží unijní soud, jehož rozsudky jsou závazné. Polsko se však některým verdiktům odmítá podřídit a komise začátkem září požádala soud, aby Varšavu potrestal pokutou. Von der Leyenová zmínila "znepokojivý vývoj" v některých zemích, konkrétní však nebyla. Komise podle ní stále upřednostňuje dialog, který však podle kritiků v polském ani maďarském případě dlouhodobě nevede k výsledkům.

EU se podle šéfky své exekutivy hodlá více zasazovat o dodržování lidských práv ve světě. Brusel proto podle ní mimo jiné hodlá navrhnout, aby byl v unii zakázán prodej výrobků pocházejících z nucené práce. Komise chce zároveň lépe chránit práva žen v EU. Do konce roku proto představí normu trestající násilní na ženách, která by podle německé političky měla pomoci předcházet množícím se násilným činům.

Unie se podle von der Leyenové musí více zaměřit na digitalizaci své ekonomiky, v níž má řada zemí rezervy. Cestou k větší technologické soběstačnosti, na jejíž nutnost ukázal například současný nedostatek polovodičů, je podpora výroby čipů v Evropě. Komise proto připraví evropský výnos o čipech, jehož cílem bude vytvořit nejmodernější evropský čipový ekosystém, včetně výroby čipů, uvedla šéfka EK.

Mezi europoslanci vyvolal projev smíšené ohlasy. Podle řady zákonodárců sice von der Leyenová správně pojmenovala současné výzvy bloku, u některých z nich však nenavrhla účinné řešení. Pochvalné reakce směřovaly většinou k částem projevu týkajícím se pokračování boje proti pandemii či posílení společné obrany, kritika byla slyšet na adresu přístupu ke klimatickým změnám.