Platby spojené s přítomností otce u porodu vyžaduje čtvrtina porodnic

Nemocnice mohou žádat náhradu za nadstandardní služby spojené s přítomností otce, problematikou se dříve zabýval i Ústavní soud.

Platby spojené s přítomností třetích osob, například otce či porodní asistentky, u porodu vyžadovalo podle webových stránek institucí ke konci dubna 18 ze 79 českých porodnic. Většinou se předepsané úhrady pohybovaly v rozmezí 100 až 350 korun. V pěti „nejdražších“ porodnicích ale vyjde účast u porodu na 500 až 1100 korun.

Kancelář upozorňuje na to, že mít u sebe během poskytování zdravotních služeb někoho blízkého je jedním z práv každého pacienta, rodičky nevyjímaje. Zákon upřesňuje, že přítomnost dalších lidí musí být v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem nemocnice, a nesmí poskytnutí zdravotních služeb narušit. K úhradám v souvislosti s přítomností třetích osob u porodu se ale české právní předpisy vůbec nevyjadřují.

Pravidla nastínil v roce 2016 Ústavní soud, který podle kanceláře řekl, že nemocnice nesmí zaplacením přítomnost doprovodu na porodním sále podmiňovat. Zároveň ale konstatoval, že nemocnice úhradu vyžadovat může - ovšem pouze za ty služby, které doprovodu rodičky poskytuje nad rámec svých zákonem daných povinností. Anebo za nezbytné úkony, které s přítomností třetích osob u porodu souvisejí. Podle soudu ale není možné zpoplatnit přítomnost na porodním sále jako takovou. Nemocnice nicméně může po doprovodu chtít v přiměřené míře zaplatit například náklady na občerstvení, poskytnutí dodatečných přikrývek, cvičebních nebo relaxačních pomůcek, případně proškolení.

Nemocnice by také neměla peníze inkasovat na úhradu běžných výdajů na provoz. "Ústavní soud kromě nákladů na topení, osvětlení nebo užitkovou vodu výslovně zmiňuje také hygienický oděv, dezinfekční prostředky, roušku či návleky na boty. Přitom, když jsem procházel aktuální informace na stránkách porodnic, je poskytnutí jednorázového oblečení poměrně častým důvodem požadované úhrady v souvislosti s přítomností u porodu," upozornil právník Martin Ježek, který se stížnostmi rodičů v Kanceláři ombudsmana zabývá od roku 2013.

Za tu dobu řešil případy zhruba dvou desítek rodičů, kterým se postup některých porodnic nelíbil. Stěžovatelé rozporovali jak samotné zpoplatnění přítomnosti otce nebo dalších lidí u porodu, tak i výši účtovaných částek. Někteří rodiče si také stěžovali na to, že se nedozvěděli, za jaké konkrétní služby měli nemocnici platit. Ženy dostávaly od personálu k podpisu souhlas s platbou až v průběhu samotného porodu. Nacházely se tedy podle kanceláře v emočně vypjaté situaci, kdy nemohly požadavek adekvátně posoudit a reagovat na něj.

"U našich stěžovatelů jsme se setkávali také s tím, že nemocnice jim sice účtovaly položky nazvané jako „edukace“ nebo „poučení“, ovšem rodiče namítali, že dotyčné nikdo o chování na sále nebo bezpečnosti neproškolil, a platili tak za službu, kterou nedostali," doplnila zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, která má agendu zdravotnictví ve své gesci. Zároveň dodala, že veřejný ochránce práv sice v rámci své působnosti nemůže kontrolovat přímo postup samotné nemocnice, má ale právo prověřit, jak se stížností rodičů na nemocnici naložil krajský úřad.