Jen čtyři roky po světové premiéře se před 40 lety, 4. listopadu 1982, narodilo ve fakultní nemocnici v Brně první dítě ze zkumavky v Československu. Tým z brněnské fakultní nemocnice pod vedením profesora Milana Dvořáka uměle oplodnil ženu jako první ve střední a východní Evropě. Založili tak v Česku obor, ve kterém dnes patří čeští lékaři i díky příznivě nastavené legislativě do evropské špičky.
Velkým problémem jsou podle vedoucího porodnického úseku gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Jana Matěchy dezinformace týkající se porodů. I vlivem informací z internetu mají podle něj některé ženy jiná očekávání, horší i lepší, než jaká je realita v porodnici.
V době první koronavirové uzávěry, kterou předloni na jaře zavedla většina evropských zemí, bylo v Evropě počato méně dětí než ve srovnatelném období v předchozích letech. Ve 24 zemích se počet porodů devět měsíců po období nejpřísnějšího lockdownu snížil o 14 procent, uvedl v časopisu Human Reproduction Léo Pomar z centra fetální medicíny a ultrazvukové diagnostiky při univerzitě ve švýcarském Lausanne.
Těhotné ženy by měly navýšit denní příjem nápojů až na na 2,7 litru, častěji jim totiž hrozí dehydratace. Kojící matky by měly zvýšit konzumaci až na 3,4 litru tekutin za den. Nižší příjem může mít zdravotní dopady, vliv na tvorbu mléka to ale nemá. Na dnešní tiskové konferenci to řekla vedoucí lékařka porodních sálů Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí (ÚPMD) Petra Hanulíková.
Ženy v Maďarsku budou muset být před potratem obeznámeny s projevy životních funkcí embrya ve svém břiše. V praxi to znamená, že si budou muset poslechnout tlukot jeho srdce, píše dnes agentura DPA.
Americká Indiana v pátek coby první stát USA od přelomového rozsudku nejvyššího soudu týkajícího se potratů tyto zákroky prakticky zakázala. Nové předpisy schválili zákonodárci v tomto republikány ovládaném státě a krátce poté je podepsal tamní guvernér Eric Holcomb. Stalo se to šest týdnů poté, co nejvyšší soud USA zrušil ústavní právo na ukončení těhotenství.
Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.
Voliči ve státě Kansas mají jako první ve Spojených státech možnost vyjádřit se v hlasování k otázce potratů po verdiktu nejvyššího soudu, který anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství. V centrálním regionu USA se v úterý souběžně s primárkami před kongresovými volbami koná také referendum o změně státní ústavy, která by mohla otevřít cestu k omezování interrupcí. Hlasování je označované za test politických důsledků červnové intervence nejvyšší soudní instance.
Zatímco napříč Spojenými státy po červnovém verdiktu nejvyššího soudu vstupují v platnost zákony omezující přístup k potratům, v Mexiku tento měsíc otevřeli první potratovou kliniku u amerických hranic. Navštívit ji mohou ženy jakékoli národnosti, informovala agentura EFE. Podle vedoucího lékaře je cílem této kliniky, aby každé dítě bylo chtěné.
V americkém státě Georgia začnou platit přísná pravidla pro provádění potratů. Federální odvolací soud o tom rozhodl ve středu a zvrátil tak předchozí verdikt soudu nižší instance, píše AP. Georgia je dalším z řady států, které po kontroverzním rozhodnutí nejvyššího soudu USA mění potratovou legislativu.
Většina Američanů nesouhlasí s pátečním rozhodnutím Nejvyššího soudu USA, které zrušilo ústavní právo na potrat, vyplývá z průzkumu agentury YouGov pro televizi CBS News. Nesouhlasné stanovisko k verdiktu dalo najevo 59 procent dotázaných, zbylých 41 procent mu vyslovilo podporu. Potraty by v USA měly být za všech okolností nebo ve většině případů legální podle 64 procent účastníků průzkumu.
V některých amerických státech začaly zavírat potratové kliniky bezprostředně poté, co nejvyšší soud v pátek zrušil právo amerických žen na přerušení těhotenství, dané verdiktem z roku 1973. Asi polovina z 50 amerických států pravděpodobně po přelomovém výroku nejvyšší americké soudní instance zavede nová omezení nebo zákazy potratů, uvedla britská stanice BBC. V některých státech přitom začal zákaz interrupcí již platit.
Americký nejvyšší soud dnes zrušil právo na potrat dané verdiktem starým skoro 50 let. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství. To, že se nejvyšší soud, v němž nyní převažují konzervativní členové, rozhodl verdikt zrušit, se označuje za historický obrat.
Průměrný věk prvorodiček v ČR za posledních pět let klesl o téměř dva roky z 30,7 roku na 28,8 roku. Plně kojených je při propuštění 75 procent dětí, asi pětina dětí je ale v porodnici dokrmována. Vyplývá to z průzkumu projektu Průvodce porodnicemi, o kterém informovala v tiskové zprávě společnost Aperio. Respondentky v on-line dotaznících hodnotily svou porodnici v letech 2017 až 2021, vyplnilo jich ho více než 5200.
Polská vláda čelí kritice kvůli vytváření "registrů těhotných", jelikož země rozšiřuje množství zdravotních údajů o pacientech, které se budou ukládat do centrální databáze. Informovala o tom dnes agentura AP, jež zároveň připomněla, že v Polsku platí téměř úplný zákaz interrupcí. Obhájci ženských práv a opoziční politici se podle ní obávají, že ženy v zemi budou čelit bezprecedentnímu dohledu úřadů.
Pokud Nejvyšší soud Spojených států zruší ústavní právo na potrat, jak minulý týden naznačil uniklý návrh stanoviska, budou mít strůjci verdiktu na svědomí životy amerických žen. Na titulní stránce svého nového vydání to uvádí prestižní odborný časopis The Lancet. V redakčním komentáři označuje pracovní verzi rozhodnutí sepsanou konzervativním soudcem Samuelem Alitem za šokující, nelidskou a iracionální.
Platby spojené s přítomností otce a dalších lidí u porodu vyžaduje podle zjištění Kanceláře veřejného ochránce práv zhruba čtvrtina českých porodnic, nejdražší je za 1100 Kč. Kancelář o tom dnes informovala na svém webu, kde je i přehled všech porodnic a případných úhrad dostupný.
U dětí, jejichž matky se v těhotenství nechaly naočkovat oběma dávkami vakcíny mRNA, je po narození nižší riziko hospitalizace v souvislosti s nemocí covid-19. Vyplývá to z nové studie amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), o které informoval list The Guardian.
Vakcíny proti covidu-19 založené na technologii mRNA nezpůsobují komplikace v těhotenství u nastávajících matek ani u jejich dětí. Po podrobném přezkoumání několika studií to dnes podle agentury Reuters oznámila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Evropský lékový regulátor vychází ze studií, které zahrnovaly přibližně 65.000 těhotenství v různých stadiích.
Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Brno doporučuje očkování těhotným i kojícím ženám a také těm, které plánují těhotenství. ČTK to dnes řekli mluvčí nemocnice Veronika Plachá a primář oddělení Lukáš Hruban.
Novorozence proti covidu-19 nejlépe chrání vakcína, která je těhotné ženě podána mezi 27. a 31. týdnem těhotenství. S odkazem na vědeckou studii Hebrejské univerzity a nemocnice Hadasa v Izraeli o tom dnes informoval deník Haarec.
Ve Washingtonu, Austinu a dalších amerických městech se dnes očekávají pochody za práva žen na potrat. Tisíce žen se před největším z pochodů v americké metropoli sešly před Bílým domem, dav více než tisíce lidí demonstruje i před budovou Kapitolu v Texasu proti nedávno zavedenému přísnému omezení potratů, napsaly agentury AP a Reuters.