Po umělém oplodnění se ve světě narodilo devět milionů dětí

Vůbec nejznámější metodou asistované reprodukce je IVF, neboli oplodnění ve zkumavce (in vitro fertilizace). Tato metoda spočívá v oplodnění vajíčka spermií mimo tělo ženy. Oplodněné vajíčko je poté přeneseno do dělohy ženy. V případě selhání IVF se používá metoda ICSI, při které je do každého vajíčka přenesena jedna spermie.

Podle údajů Institutu pro sociální politiku a výzkum úspěšnost léčby končící porodem dítěte se dlouhodobě pohybuje mezi 20 a 30 procenty. Důvod je podle odborníků prostý. Pro pomoc si do center asistované reprodukce chodí čím dál starší páry, kterým se nedaří přirozeně otěhotnět. Češky mohou podle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění z veřejného zdravotního pojištění čerpat proplacení až čtyř cyklů umělého oplodnění do 40 let.

V Česku se takto každý rok narodí podle údajů Centra reprodukční medicíny ISCARE, které patří mezi přední špičková zařízení v tomto oboru v Česku, kolem pěti tisíc dětí, celkem jich je už zhruba 170.000.

Jako neplodný je pár definovaný po roce neúspěšných pokusů o početí dítěte. Za neplodnost podle lékařů může nejčastěji trend odkládání rodičovství na pozdější dobu, dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce, ale i snižující se kvalita spermií u mužů v důsledku životního stylu. Rizikovými faktory jsou v tomto ohledu podle lékařů stres, kouření, konzumace alkoholu či nedostatek pohybu.

Průkopníkem umělého oplodňování a inovátorem v léčbě neplodnosti u lidí byl britský fyziolog Robert Edwards (1913 - 2013), který dlouhá léta experimentoval s zvířecími embryi, postupně se začal zabývat lidskou embryologií. Na metodě mimotělního oplodnění vaječných buněk, kdy jsou vzniklá embrya následně přenesena zpět do dutiny děložní, pracoval Edwards už od 50. let.

Výzkum mimotělního oplodňování ženských vajíček dokončili společně s gynekologem Patrickem Steptoem (1913-1988) v roce 1968. Provedli první pokus o oplození ve zkumavce a postupně dospěli až k narození prvního "dítěte ze zkumavky" na světě. Tím se stala dnes čtyřiačtyřicetiletá Britka Louise Brownová, která se narodila 25. července 1978 v severoanglickém Oldhamu po devítiletém marném úsilí otěhotnět klasickou cestou.

Podle odhadu Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE) se na světě narodilo před devět milionů dětí po umělém oplodnění.

V roce 2010 obdržel Edwards Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. "Jeho úspěchy umožnily léčbu neplodnosti, zdravotního stavu, který trápí velkou část lidstva včetně více než deseti procent všech párů na světě," uvedl institut v prohlášení k udělení ceny. "To jsou fantastické zprávy, máma a já jsme tak šťastné, že jednomu z průkopníků mimotělního oplodnění se dostalo uznání, které si zaslouží," prohlásila Brownová.

Nespokojenost nad volbou však vyjádřil Vatikán, který považuje metodu za nemorální. Ničí se při ní totiž podle něj obrovské množství lidských embryí.

Lékař přiběhl před 40 lety k porodu prvního dítěte ze zkumavky se sádrou na noze

Se zvrtnutým kotníkem a sádrou na noze přiběhl před 40 lety lékař Pavel Ventruba na porodní sál ve Fakultní nemocnici Brno, kde žena porodila první dítě po umělém oplodnění v tehdejším Československu a v celé střední a východní Evropě. Ventruba ČTK řekl, že to byl chlapec a po porodu zavládla velká radost. Od tohoto porodu uplyne v pátek 40 let. Od té doby vyhledalo centrum asistované reprodukce na Obilním trhu kvůli umělému oplodnění přes 10.000 párů, uvedl lékař Igor Crha.

Ventruba před 40 lety působil v týmu předního českého gynekologa Ladislava Pilky. "Už v roce 1979 jsem končil medicínu a chodil jsem na kliniku jako medik. On byl vedoucí mé práce a měl jsem tu možnost zapojit se do jeho týmu," připomněl Ventuba vznik centra asistované reprodukce v roce 1979.

První embryo po umělém oplodnění skončilo v roce 1980 potratem, v roce 1982 už bylo ale umělé oplodnění úspěšné. "Pacientka ležela celé těhotenství u mě na oddělení. Porod byl plánovaný na 4. listopadu, ale já jsem si předtím zvrtl kotník. Tak jsem byl ještě to dopoledne na chirurgii, kde jsem dostal sádru. S tou jsem doběhl na porodní sál, kde byla staniční sestra, profesor Pilka a já jsem to fotil," vzpomínal Ventruba.

Porod se podle něj odehrál v pořádku. "Narodil se chlapec a zavládla velká radost, protože už se vědělo, že to bude velká sláva," řekl Ventruba. Dodal, že žena ale nikdy nestála o zveřejnění své identity. Chlapec byl prvním narozeným dítětem po umělém oplodnění v Československu a také v celém tehdejším komunistickém bloku. První dítě z umělého oplodnění na světě se narodilo v roce 1978 ve Velké Británii, byla jím Louise Brownová.

V Brně pak trvalo skoro další dva roky, než se dočkali druhého těhotenství z umělého oplodnění. "Tehdy jsme to dělali skoro na koleně. Neměli jsme možnosti jako na Západě. Neměli jsme léky, přípravky na stimulaci vaječníků, přístroje na kultivaci. Vše se vyrábělo svépomocí a úspěšnost nebyla tak vysoká," uvedl lékař.

Podle něj tehdy zhruba ze 100 párů u 50 nastala situace, že žena neměla vajíčko, ze zbylých 50 se podařilo otěhotnět 10 ženám, z nichž porodila jedna. Dnes se díky různým metodám zvýšil počet vajíček i úspěšnost při otěhotnění.

Klinika od devadesátých let nabízí zmrazení spermií a embryí, ale také oplození vajíček injekčním zavedením spermie nebo program na darování vajíček a embryí. V novém tisíciletí přidala výběr lepších spermií pomocí magnetu nebo monitorování embryí v inkubátoru. Podle Crhy za dobu existence vyhledalo centrum přes 10.000 párů. Sám na klinice působí přes 30 let a za tu dobu se mnoho změnilo. "Jenom my jsme se nezměnili a naše snaha pomoct každé dvojici. Je ale obrovský pokrok v přístrojích a technologiích. Na druhé straně vnímáme nárůst administrativy, která je nákladná a celý proces prodražuje," řekl Crha. Ventruba doplnil, že na začátku se náklady na umělé oplodnění pohybovaly kolem 15.000 korun, postupně se posunuly na 20.000 a nyní jsou kolem 30.000 korun. Záleží však na tom, jaké služby si daný pár vybere. Pojišťovna hradí několik pokusů umělého oplodnění ženám ve věku od 18 do 39 let. Starší si vše hradí samy.

Podle lékařky Lenky Mekiňové se nyní v centru ročně rozhodne pro umělé oplodnění asi 1000 párů. Z toho se až 60 procentům žen díky tomu podaří otěhotnět, část otěhotní jinou cestou. Úspěšnost podle lékařů záleží na počtu pokusů. Ventruba uvedl, že jedna cizinka absolvovala v různých zemích 15 neúspěšných pokusů, než se dostala do Brna. Zde podstoupila dalších osm pokusů, a nakonec měla dvě děti.

Velmi důležitým faktorem je ale také věk. Mekiňová uvedla, že ženy odsouvají těhotenství a zvyšuje se věk prvorodiček. Věk přitom hraje roli nejen z pohledu množství a kvality vajíček, ale také s ohledem na další nemoci a zdravotní stav partnerů. V ČR je věková hranice pro umělé oplodnění 49 let. Centrum se podle Ventruby už staralo o ženu, která pro umělé oplodnění čekala na plnoletost, na druhé straně ještě před stanovením věkového limitu otěhotněla po umělém oplodnění žena starší 50 let. Lékaři uvádějí, že s věkem klesá plodnost u žen i mužů. Podle Crhy se prokázalo, že každý rok věku se o procento zhoršuje u mužů koncentrace spermií.

Díky medikaci ale mohou mít ženy více vajíček. Lékaři ale oproti dřívějšku doporučují k transferu jedno embryo. Pokud dříve žena měla více vajíček a podařilo se je oplodnit, tak kvůli chybějící metodě zmražení lékaři transferovali tři i čtyři embrya. Podle Ventruby tak nastávala vícečetná těhotenství, která s sebou nesla mimo jiné větší riziko poškození plodu. Nyní ale mohou ženy nechat embrya zmrazit.

Mekiňová uvedla, že lékaři s pacienty prožívají jejich úspěchy i neúspěchy. "Dá se to brát jako poslání," řekla lékařka. Dodala, že každý lékař musí být s ohledem na situaci trochu psycholog. "Snažíme se vcítit do té dvojice a vyjít jim vstříc. Je to potom taková emočně výrazná situace, když se za námi staví s dítětem z porodnice nebo pošlou fotku," řekl Crha. Ventruba bere povolání i jako koníček. "Je pěkné, když vám pak přijdou přání na Vánoce. Některé děti potkáte ve městě a rodina se k vám zná. Dokonce se mi stalo, že jsem jednu paní potkal na Niagarských vodopádech, kde jsem byl s manželkou. Paní mi řekla, že její dítě 'je moje'. A vysvětlujte to pak manželce," zakončil s úsměvem Ventruba.