Plně podporuji pomoc Ukrajině, řekl Zeman. Věří v úspěch tlaku svobodných zemí

Ruskou invazi na Ukrajinu označil Zeman za nejvýznamnější událost končícího roku. Zdůraznil, že byl vždy stoupencem korektních ekonomických vztahů s Ruskem, hlavně kvůli dodávkám relativně levných energetických surovin. "Ale jsou situace, kdy ekonomické zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním," uvedl.

Nynější dění na Ukrajině podle něj ohrožuje celosvětovou bezpečnost, takže i českou. "Proto plně podporuji pomoc České republiky bojující Ukrajině a věřím, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo," řekl Zeman.

Český prezident, který byl v minulosti kritiky obviňován z přílišného proruského postoje, odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu bezprostředně po jejím začátku 24. února. Zeman tehdy uvedl, že Rusko se dopouští zločinu proti míru a jeho útok na Ukrajinu je třeba důsledně odsoudit, a to i činy.

Vláda musí přijmout návrhy ekonomů na daňové změny, uvedl Zeman

Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.

Zdražování má podle Zemana několik faktorů, mezi které patří i zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. "Protože úroky jsou náklad a náklad se promítá do ceny," uvedl. Doplnil, že kvůli tomu využil své zákonné oprávnění a do bankovní rady České národní banky (ČNB) letos jmenoval guvernéra i členy, kteří byli oponenty zvyšování úrokových sazeb. "Tyto sazby totiž prohlubují hypoteční krizi a snižují dostupnost úvěrů," konstatoval Zeman.

Prezident jmenoval od července dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla guvernérem ČNB místo končícího Jiřího Rusnoka. Viceguvernérkou pak jmenoval předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy rady hlavní analytičku Hospodářské komory Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V únoru do rady nastoupí dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček.

Za další faktor inflace považuje Zeman deficit státního rozpočtu, protože zvyšuje množství peněz v oběhu. Uvedl, že kvůli "šílenému deficitu" v listopadu vetoval novelu letošního rozpočtu, která zvyšovala schválený schodek z původních 280 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna Zemana hlasy vládní koalice v polovině listopadu přehlasovala.

Zeman se domnívá, že zejména na příjmové straně bude muset vláda přijmout návrhy ekonomů, které se týkají hlavně daňové oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) označuje snížení schodku za prioritu vlády, na konkrétních návrzích nyní pracují vládní politicko-odborné skupiny. Do konce prvního čtvrtletí příštího roku chce kabinet připravit úpravy, které sníží schodek nejméně o 70 miliard korun.

Soustavu návrhů předložila kabinetu začátkem listopadu Národní ekonomická rada vlády (NERV). Rada navrhla například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin.

Energetická krize podle Zemana začala ještě před ruskou agresí na Ukrajinu. Významně k ní přispěl i "zelený fanatismus", zopakoval prezident. Zmínil unijní opatření vedoucí ke konci vozů se spalovacími motory, odstavování jaderných elektráren, ale i pokusy rozšířit systém emisních povolenek.

Zeman řekl, že jako prezident hlavně hájil české národní zájmy

Prezident Miloš Zeman ve svém dnešním posledním vánočním poselství ve funkci hlavy státu uvedl, že jako prezident se hlavně snažil hájit české národní zájmy. Pro ty je klíčová podpora exportu, která souvisí s ekonomickou diplomacií a korektními vztahy s pokud možno všemi významnými světovými zeměmi, řekl. Ve větší části projevu ze zámku v Lánech dnes Zeman rekapituloval svou více než třicetiletou politickou kariéru.

Zeman poděkoval za dvojí zvolení prezidentem. Druhý pětiletý mandát mu vyprší v březnu. "Jako prezident republiky jsem se v první řadě snažil hájit české národní zájmy," uvedl. Ty lze podle něj definovat na základě toho, že převážnou část hrubého domácího produktu tvoří export.

Kvůli zlepšování ekonomické výkonnosti a životní úrovně jsou podle něj proto národním zájmem podpora exportu, ekonomické diplomacie a udržování korektních vztahů se všemi významnými zeměmi. Doplnil, že kvůli tomu podnikl řadu zahraničních cest za doprovodu podnikatelských delegací.

Vedle toho se Zeman snažil zachovat českou suverenitu, podotkl. Varuje proto před většinovým rozhodováním v rámci Evropské unie. "Mohlo by to znamenat, že ČR ztratí část své suverenity, protože bude přehlasována většími zeměmi. Jsem odpůrcem tohoto řešení," konstatoval.

Za svou srdeční záležitost pak označil vztah s Izraelem, u kterého usiloval o vztahy nad rámec těch, které jsou v rámci mezinárodních struktur běžné. "Je to malý a statečný národ, který dal lidstvu nesmírné množství vynikajících osobností, prošel strašnou tragédií a velkým utrpením," uvedl. Připomněl, že v červenci v Praze obdržel od izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti.

Zeman v projevu shrnul i svých 32 let v politice. Uvedl, že za normalizace byl za své názory několikrát vyhozen z práce a svým kritickým článkem snad alespoň trochu přispěl k revoluci roku 1989. Zmínil své zvolení do Federálního shromáždění a angažmá v rozpočtovém výboru.

Vyzdvihl také vzestup sociální demokracie poté, co se ujal v roce 1993 jejího vedení. "Během pěti let tvrdé práce se nám podařilo zvýšit podporu na 32 procent," uvedl. Za zásadní počiny své vlády z let 1998 až 2002 označil vznik krajské samosprávy, profesionalizaci armády či privatizaci bank. Státní banky podle něj byly zatíženy často politicky motivovanými a nesplatitelnými úvěry. "Stály před bankrotem. Nyní je bankovní sektor zdravý, možná až příliš zdravý," podotkl.

Dodal, že v roce 2003 nebyl zvolen prezidentem kvůli postoji některých vedoucích představitelů ČSSD. "Uchýlili jsem se tedy na deset let na Vysočinu, kde jsem prožil krásná léta. Když byla uzákoněna přímá volba (prezidenta), byl jsem poprvé i podruhé občany zvolen," uvedl.