Pobaltí nenechává nic náhodě. Jak se připravuje na válku i krize počasí?

Tyto kroky se pohybují od vydávání praktických rad pro domácnosti až po rozsáhlé informační kampaně zaměřené na civilní obranu, uvedl server The Conversation.

Pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litva, mají s Ruskem sdílené hranice a bohatou historickou zkušenost se sovětskou okupací. Tato minulost je vede k pravidelné aktualizaci krizových plánů, což je trend patrný již více než deset let.

Na druhé straně Baltského moře reagují Dánsko a Norsko na rostoucí hrozby, jako jsou extrémní počasí, kybernetické útoky nebo možné přerušení dodávek energie. Dánsko například doporučuje občanům mít v zásobě devět litrů vody na osobu a zásobu konzervovaných potravin na tři dny, zatímco Norsko zmiňuje i potřebu jódových tablet pro případ jaderného útoku.

Ve Švédsku a Finsku, které nedávno vstoupily do NATO, se přístup k přípravám liší, a to jak stylem, tak formou komunikace s veřejností. Švédsko v letošním roce distribuovalo do více než pěti milionů domácností tištěný leták nazvaný V případě krize nebo války.

Tento dokument obsahuje praktické rady, jako je skladování potravin, příprava na výpadky dodávek elektřiny a zabezpečení přístupu k hotovosti. Rovněž zdůrazňuje koncept „psychologické obrany“ – schopnost společnosti odolat dezinformacím a cizím vlivům.

Naproti tomu finský průvodce Příprava na mimořádné události nebo krize volí méně dramatický tón a jeho cílem je spíše podporovat obecnou připravenost obyvatel na různé druhy krizí.

Rozdíly v přístupu obou zemí lze částečně vysvětlit jejich odlišnou historií. Švédsko zůstalo během druhé světové války neutrální a na rozdíl od Finska se vyhnulo přímé okupaci. Finsko naopak zažilo brutální sovětskou invazi během tzv. zimní války v letech 1939–1940, po níž muselo postoupit část svého území.

Tento historický kontext vedl k tomu, že Finové byli po desetiletí mnohem obezřetnější vůči Rusku a nikdy úplně nerozpustili své obranné struktury ani po pádu Sovětského svazu. Švédsko naopak v 90. letech omezilo svou civilní i vojenskou obranu, což nyní postupně napravuje.

Obě země se v posledních letech znovu zaměřily na obnovu civilní obrany. Ve Švédsku byl již v roce 2018 znovu vydán populární leták Pokud přijde válka, jehož tradice sahá do 40. let 20. století.

Aktuální verze, publikovaná letos, reflektuje moderní hrozby, jako jsou kybernetické útoky, a vyzývá občany k budování osobních zásob potravin a vody. Ve Finsku je podobná informace šířena především digitálně, což odráží vyšší důraz Finů na moderní technologie.

Navzdory rozdílům v přístupu sdílí všechny tyto země společný pohled na zdroj současných hrozeb – Rusko. Tento názor je zakořeněn nejen v historických zkušenostech, ale také v aktuálních událostech, jako jsou ruské sabotáže podmořské infrastruktury a agresivní rétorika Moskvy.