Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niňa. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.
Podle letošních měření se globální teplota zvýšila o 1,09 stupně Celsia oproti období let 1850 až 1900. Odborníci varují, že globální oteplování je třeba udržet pod hranicí 1,5 stupně, aby se zabránilo jeho katastrofickým důsledkům.
Ačkoli teploty letos nestouply tak vysoko jako v rekordním roce 2016, kdy bylo na planetě o 1,2 stupně tepleji než v druhé polovině 19. století, na trendu globálního oteplování se tím nic nemění. Podle autorů studie posledních sedm let, včetně roku letošního, bude zřejmě nejteplejších od začátku měření, protože koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhla rekordních hodnot. Stále sílící dopady toho jsou viditelné na mnoha místech planety.
Jižní Amerika už druhým rokem trpěla suchem, Středomoří zažilo obrovské množství lesních požárů, Německo se potýkalo s katastrofálními povodněmi a mnohde padly letité teplotní rekordy. V Kanadě a USA byly teplotní rekordy místy překonány až o šest stupňů Celsia a tabulky nejvyšších teplot se přepisovaly také ve Španělsku, Tunisku, Itálii a Turecku, připomněla WMO.
Autoři zprávy upozorňují také na to, že letos v létě se v Arktidě ztenčila ledová pokrývka nejvíce za dobu záznamů a že ledovce odtávaly vyšší rychlostí. Rychleji stoupá i hladina oceánů. Zatímco v letech 1993 až 2002 stoupala ročně v průměru o 2,1 milimetru, v letech 2013 až 2021 to bylo ročně o 4,4 milimetru. Další problém představuje okyselování oceánů. Hodnota pH je nyní v oceánech nejnižší za posledních 26.000 let, což mimo jiné znamená, že tyto vodní plochy už nebudou schopné zachycovat takové množství přebytečného oxidu uhličitého z atmosféry. Nyní oceány pohltí asi 23 procent z ročního objemu emisí CO2.
"Extrémní jevy jsou novým normálem," prohlásil šéf WMO Petteri Taalas. "Přibývá vědeckých důkazů o tom, že některé z těchto jevů nesou stopy lidmi způsobené změny klimatu," dodal.
Svou zprávu WMO zveřejnil u příležitosti zahájení summitu COP26 ve skotském Glasgow, kde se mají lídři domluvit na budoucím snižování emisí. Podle odborníků je potřeba emise do poloviny století snížit prakticky na nulu, pokud se má globální oteplování udržet pod hranicí 1,5 stupně. Pokud se to nepodaří, můžou se klimatické změny vymknout kontrole, což může podle vědců znamenat více extrémních výkyvů počasí, existenční ohrožení kvůli stoupající hladině oceánů nebo problémy kvůli suchům a nedostatku vody a potravin, a s tím související masovou migraci.
"Od hlubin oceánů až po vrcholky hor, od tajících ledovců po neustálé extrémy v počasí, ekosystémy a společenství po celém světě jsou devastovány," řekl generální tajemník OSN António Guterres ke zprávě Světové meteorologické organizace. "Summit COP26 musí být bodem obratu pro lidstvo a planetu," dodal.
V uplynulém měsíci se vzpomínalo na Helenu Zeťovou, od jejíž nečekané a tragické smrti uplyne v prosinci rok. Na 7. listopadu totiž připadaly její nedožité 45. narozeniny. I při této příležitosti došlo k úpravě pietního místa.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Babyboom v českém šoubyznyse pokračuje i v prosinci. Na svědomí to má Michaela Ochotská, která je čerstvě dvojnásobnou maminkou. Na sociální síti už se pochlubila prvními fotografiemi dcery a prozradila i neobvyklé jméno miminka.
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
Leoš Mareš je v posledních dnech ostře sledovanou osobou, u které je patrné, jak důležití jsou v jeho životě někteří lidé. Dokonce i fanoušci jdou v aktuální situaci stranou. Mareš totiž oznámil, že odkládá koncert, který měl proběhnout o nadcházejícím víkendu.
Princ Harry, vévoda ze Sussexu, si neodpustil politické narážky během svého nečekaného vystoupení v pořadu The Late Show with Stephen Colbert. Během vánočního skeče si s chutí rýpnul do americké posedlosti královskou rodinou a prezidenta Donalda Trumpa, přičemž hravě zmínil i právní spor mezi Trumpem a televizní sítí CBS.
Kelly Osbourne se svěřila se svými pocity ohledně ztráty otce, legendárního frontmana kapely Black Sabbath Ozzyho Osbourna, v den, kdy by oslavil 77. narozeniny. Ozzy Osbourne zemřel letos v červenci po srdečním záchvatu. Přežila ho manželka Sharon, syn Jack (který se aktuálně účastní reality show I'm A Celeb) a dcera Kelly.
Dlouholetá a hlasitá zastánkyně prince Harryho a Meghan Markle, moderátorka Alison Hammond, nemohla uvěřit svým očím. Reagovala na virální video, ve kterém ji princ Harry paroduje během vystoupení v americké talk show The Late Show With Stephen Colbert.
Popová ikona Britney Spears údajně zvažuje velkou životní změnu a přestěhování do Spojeného království. Tato úvaha přichází v době rostoucích obav o její stav a „obrovského tlaku“, pod kterým se zpěvačka nachází. Třiačtyřicetiletá hvězda hitu Baby One More Time má pocit, že se ve svém domově v Kalifornii nachází pod „obrovským tlakem“, a hledá nové místo, které by mohla nazývat domovem.
První rozsudek padl v případu předloňské tragické smrti Matthewa Perryho. Americký soud poslal kalifornského doktora Salvadora Plasenciu na 30 měsíců do federálního vězení. Uvedla to britská stanice BBC.