Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.
Nárůst geopolitického napětí ve východní Asii činí tuto oblast jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro světový mír. Pod správou Bidenovy administrativy došlo ke zlepšení diplomatických vztahů v regionu, který dlouho čelil třenicím mezi Spojenými státy a jejich asijskými spojenci – především Japonskem a Jižní Koreou. Administrativa úspěšně usilovala o vytvoření společného obranného bloku, který má za cíl odstrašení Číny a posílení bezpečnosti v oblasti.
Navzdory společným zájmům zůstávají vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou komplikované. Historické křivdy z období druhé světové války, zejména japonská okupace Korejského poloostrova a následné události, nadále živí nevraživost mezi těmito dvěma zeměmi.
Přesto se Spojeným státům podařilo vytvořit prostor pro dialog a dosáhnout určitých úspěchů. Během Bidenovy éry došlo k významnému posílení bezpečnostní spolupráce, které vyvrcholilo na summitu v Camp David v srpnu minulého roku. Vytvoření společného obranného mechanismu však bude vyžadovat pokračující diplomatické úsilí ze strany všech zúčastněných států.
Situaci v regionu zhoršuje geopolitické napětí, kdy Čína rozšiřuje svůj vliv a sílí vazby s Ruskem a Severní Koreou. V roce 2022 se po vypuknutí války na Ukrajině zvýšily čínské aktivity v oblasti a Japonsko reagovalo rozsáhlým navyšováním rozpočtu na obranu.
Jižní Korea také posiluje své vojenské kapacity, přičemž nově zvolený prezident Jun Sok-jol projevuje pozitivní postoj k posílení spojenectví s Japonskem, což bylo usnadněno i probíhajícím konfliktem na Ukrajině. Spojené státy věnují velké úsilí tomu, aby tyto dva tradiční rivaly přiměly ke spolupráci proti společným hrozbám v podobě Číny, Ruska a Severní Koreje.
Japonsko reagovalo na čínské vojenské hrozby, včetně sporů o souostroví Senkaku, zvýšením svého rozpočtu na obranu, který by měl dosáhnout až 2 % HDP do roku 2027. To představuje dramatický posun v japonské bezpečnostní politice, která byla historicky omezena poválečnou ústavou, a může z něj učinit třetí největšího světového obránce po Spojených státech a Číně. Japonský ministr obrany Minoru Kihara nedávno uvedl, že Japonsko se nyní ocitá proti třem hrozbám: Severní Koreji, Rusku a Číně, a že čelí „silnému pocitu krize“.
Mezitím se Jižní Korea zaměřuje na posílení svého partnerství s Japonskem, což umožnila nejen změna v postoji vůči Japonsku, ale i vnitropolitický posun v podobě vítězství konzervativního prezidenta Juna.
Tento nový prezident se otevřeně zasazuje o silnější vojenské a ekonomické vztahy s Japonskem, i přes historické napětí, které mezi oběma zeměmi přetrvává. Spojené státy podporují tyto snahy jako součást strategie širší aliance proti čínskému vlivu, což zahrnovalo i setkání obou lídrů během summitu G7 v Hirošimě v květnu 2023. Tehdy se prezidenti Jižní Koreje a Japonska společně poklonili obětem atomového bombardování v roce 1945, což bylo symbolickým krokem ke smíření.
Rostoucí vojenské napětí v regionu přitom stále zůstává hrozbou. Případný vojenský konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by mohl vyvolat destabilizaci, která by se mohla rozšířit po celé Asii. Pro Japonsko je situace o to komplikovanější, že čelí také hrozbě z Ruska a zhoršujícím se vztahům s Čínou kvůli historickým sporům o Senkaku a další oblasti.
Ruské a čínské vojenské lodě opakovaně proplouvají japonskými vodami, zatímco Severní Korea občas vypustí raketu směrem k Japonsku. To vše vytváří velký bezpečnostní tlak na Tokio, které již nemůže spoléhat pouze na Spojené státy a musí si vytvářet vlastní vojenskou kapacitu.
Navzdory diplomatickým úspěchům, jako je Camp David summit, zůstává otázka, jak dlouho může spojenectví mezi Japonskem a Jižní Koreou přetrvat. Tlak domácí politiky v obou zemích stále narušuje vyhlídky na dlouhodobou spolupráci.
Korejská opozice prezidenta Juna ostře kritizuje za jeho „poddajnost“ vůči Japonsku, zatímco japonská pravice v LDP i nadále vyjadřuje nacionalistické postoje, které přitahují negativní reakce ze strany Jižní Koreje a Číny.
Japonsko i Jižní Korea přitom nadále hledají v USA bezpečnostní záruky, zatímco jejich ekonomická závislost na Číně komplikuje jejich zahraniční politiku. Spojené státy usilují o vytvoření spolehlivé aliance, kterou někteří popisují jako „asijské NATO“ – ovšem tento koncept není oficiálně přijímán. Japonsko je nyní na cestě k tomu, aby bylo schopno efektivně odstrašit Čínu a chránit Tchaj-wan, což by pro USA znamenalo významné posílení pozice v oblasti Tichomoří.
Jsou to dnes právě dva roky, co zemřel Karel Schwarzenberg. Česko si výrazného politika připomnělo i letos. Na Schwarzenberga zavzpomínal i končící premiér Petr Fiala, který promluvil o jejich posledním setkání.
Tragédie se v úterý stala v Moravském krasu na jižní Moravě. Na dně Macochy byla nalezena mrtvá žena, která měla do propasti spadnout. Okolnostmi smutné události se zabývá policie.
Úchvatnou podívanou na nebi nad Českem nabídla již uplynulá noc. Šance na pozorování další polární záře bude i během nadcházející noci. Zásadní ale bude předpověď počasí, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Karel Šíp je věkově už důchodcem, ale na České televizi se s ním dosud vždy počítalo. Smlouvu s populárním moderátorem je nicméně nutné opakovaně prodlužovat. Stane se tak i pro první polovinu příštího roku?
Až nedůstojné tahanice kolem návrhu státního rozpočtu na příští rok jsou nejspíš u konce. Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) se na středečním zasedání měla rozhodnout, že návrh pošle do nově ustavené Poslanecké sněmovny.
Emotivní návrat do rodného města má za sebou Dara Rolins. Na jednom z velkých koncertů v Bratislavě dokonce neudržela slzy. Zajímavostí je, že se spustily během písně, kterou v minulosti úplně neměla ráda.
Policie vyšetřuje od úterý násilný trestný čin v Přelouči. Obětí je žena, zadrženi byli dva podezřelí lidé. Případ vyšetřují krajští kriminalisté, podrobnosti zatím nejsou známé.
Všemi milovaná princezna Kate před časem vyděsila Británii i svět, když oznámila, že má rakovinu. Pro tuto chvíli nemoc přemohla, ale rodina si prošla těžkým obdobím. Princ William nyní naznačil, že s dětmi se ohledně diagnózy jednalo narovinu. Na jeho slova upozornila BBC.
Od pondělí pokračuje Miloš Zeman po operaci tlustého střeva v rekonvalescenci doma. O víkendu by se však měl objevit na veřejnosti na pohřbu kardinála Dominika Duky. Lidem mezitím vysvětlil, v čem přesně spočíval zákrok, jemuž se podrobil.
Česko má před sebou víkend, který bude prodloužený. Na dva volné dny totiž naváže státní svátek v pondělí 17. listopadu, kdy si lidé připomenou pád komunistického režimu v tehdejším Československu. Jak budou otevřené obchody?
Buckinghamský palác údajně zvažuje klíčovou změnu týkající se pojmenování Andrewa Mountbattena Windsora. Poté, co byl šedesátipětiletý Andrew zbaven všech královských titulů, včetně titulu prince, byl znovu představen jako Andrew Mountbatten Windsor.
Princezna z Walesu, Kate Middleton (43), se v úterý 11. listopadu zúčastnila Vzpomínkové bohoslužby v Národním památníku arboretum, kde si připomněla Den příměří. Po ceremoniálu se jí naskytla příležitost setkat se s veterány, kteří sloužili během druhé světové války.