Polsko chce po Německu reparace za nacistickou okupaci

"K částce jsme došli pomocí té nejomezenější, nejkonzervativnější metody a bylo by tedy možné ji zvýšit," uvedl Kaczyński, který je považován za nejvlivnějšího muže polské politiky. "To je částka, kterou německé hospodářství unese," řekl také během vystoupení na Královském zámku ve Varšavě. Proces získání reparací podle něj bude "dlouhý" a obtížný".

Asi šest milionů polských občanů, včetně tří milionů polských Židů, za války zahynulo. Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200.000 civilistů.

Německo je jedním z největších obchodních partnerů Polska a spojencem v Evropské unii a NATO. Bojovný postoj, který PiS vůči Německu zaujímá, ochladil vzájemné vztahy obou zemí, píše agentura Reuters. Jejich zhoršení přinesla i ruská invaze na Ukrajinu z letošního února a související kritika závislosti Berlína na ruském plynu a jeho pomalé pomoci Kyjevu.

PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. V roce 2019 poslanec strany Arkadiusz Mularczyk odhadoval, že Německo Polsku dluží přes 850 miliard dolarů (tehdy 19,6 bilionu korun), Varšava ale tehdy žádný oficiální požadavek nevznesla. Mularczyk stál v čele parlamentní komise, jejímž úkolem bylo vypracovat odhad výše odškodnění za válečné ztráty v Polsku. Na posudku se podílely asi tři desítky odborníků, mezi nimi historici, ekonomové a znalci trhu s nemovitostmi.

Podle Donalda Tuska, šéfa Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany, "tady nejde o žádné reparace od Německa, jde tu o politickou kampaň". Kaczyński podle něho neskrývá, že na protiněmecké kampani chce obnovit podporu pro PiS.

Německo dlouhodobě polské požadavky ohledně válečného odškodnění odmítá. "Polsko se dalších reparací vzdalo už dávno, v roce 1953, a několikrát toto stanovisko potvrdilo. Toto je základem dnešního uspořádání Evropy. Německo si stojí za svou morální a politickou odpovědností za druhou světovou válku," uvedl tiskový odbor německého ministerstva zahraničí v prohlášení pro agenturu Reuters.

Berlín dlouhodobě zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců. Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.

Deník Rzeczpospolita ve svém dnešní vydání zveřejnil průzkum institutu IBRiS, podle kterého se 51,1 procenta respondentů domnívá, že Polsko by se na Německu odškodnění za vojenské škody domáhat mělo. Podle 41,5 procenta dotázaných to není nutné a 7,5 procenta lidí na věc nemělo názor. Mezi stoupenci výplaty reparací byla drtivá většina lidí, kteří podporují vládnoucí Právo a spravedlnost.