Poslanci schválili konec povinného přimíchávání biosložky do paliv
Povinné přimíchávání biosložky do motorové nafty a benzinu zřejmě od letošního července skončí. Omezí se i okruh vozidel, za která se musí platit silniční daň. Zaměstnanci, kteří můžou k soukromým účelům využívat služební nízkoemisní vozidla, například elektromobily, by se měli dočkat daňového zvýhodnění. Počítá s tím vládní předloha, kterou dnes ve zrychleném režimu v prvním čtení schválila Sněmovna.
Změny mají pomoci firmám i občanům proti rostoucím cenám pohonných hmot. Předloha počítá i s dvouletým odkladem termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Návrh změn zákonů nyní dostane k projednání Senát
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty povede k jejímu zlevnění 1,50 až dvě koruny na litr. Vláda kromě toho navrhla snížit spotřební daň u benzinu a nafty o 1,50 Kč na litr, což Sněmovna schválila v úterý.
Návrh dnes podpořilo 144 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran. Vláda navrhla, aby Sněmovna tuto předlohu schválila už v prvním čtení. Opoziční strany tento postup umožnily a nevetovaly ho, i když jim to umožňuje jednací řád.
Od zrušení povinného přimíchávání si vláda slibuje kromě jiného, že dodavatelům pohonných hmot ubude administrativy s vykazováním, že povinnost plní. "Rušíme povinnost, necháváme možnost," popsal Stanjura. Zdůraznil, že vláda nezakazuje přimíchávání, ale nechává na podnikatelích, jak se zachovají.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se podivila, proč vláda nepředloží samostatnou novelu zákona, která by rušila povinné přimíchávání. Stanjura odpověděl, že vláda předložila změny v jedné předloze, protože jde o komplexní reakci na zvyšující se ceny paliv. Dodal, že nejde o nic neobvyklého, když vláda přijímá ucelená opatření.
Bývalá náměstkyně ministra životního prostředí a poslankyně ANO Berenika Peštová se pozastavila nad tím, že vláda sice ruší povinné přimíchávání biosložky, ale současně zachovává povinnost dodavatelů snížit každoročně emise skleníkových plynů o šest procent. Stanjura řekl, že dodavatelé mají jiné možnosti, jak emise snížit, například využitím zemního plynu nebo propan-butanu.
Peštová i bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zpochybňovali, že by konec povinného přimíchávání zlevnil pohonné hmoty. "Já jsem přesvědčen, že to není pravda," řekl Brabec. "Je to pouze populistické gesto, které vám nevyšlo," prohlásila Peštová.
Další změnou, se kterou předloha přichází, je částečné zrušení silniční daně pro vybraný okruh vozidel. Daň se platí za vozidla sloužící k podnikání. Ruší se pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Zároveň se snižuje sazba daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16.000 korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle vlády evropská legislativa. Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun.
Vládní předloha má podpořit i takzvanou nízkoemisní mobilitu. Bude se to týkat služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů. Ambicí této podpory je též transformace vozového parku českých podnikatelů a zaměstnavatelů na nízkoemisní vozidla, uvádí vláda.
Dalším opatřením je odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Vláda argumentuje tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Dá se podle ní předpokládat, že situace se může i zhoršit například kvůli nedostatku železa a oceli na trhu. Odklad se týká stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.
Rusko si připomnělo konec druhé světové války. Putin ho označil za hráz proti nacismu
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Nevyzpytatelné květnové počasí. Meteorologové řekli, kde může sněžit
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Poslední přání Jiřího Bartošky. Co mu rodina umožnila?
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Češi čekají na jinou předpověď počasí. Marně, změna je v nedohlednu
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Trump už se těší na setkání s americkým papežem. Gratuluje i Fiala
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
Bartoška rozesmutnil i Petra Pavla. Jak prezident vzpomíná na herce?
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Bílý kouř nad Sixtinskou kaplí. Církev má nového papeže Lva XIV.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Jak žije syn Simony Postlerové? Na adrese, kde spolu žili, už ho nenajdete
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
Fiala si připomněl konec druhé světové války na Vítkově
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Jiří Bartoška (†78) rozesmutnil Česko. Přicházejí první reakce
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Zemřel herec a prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Pavel Novotný prolomil mlčení k soudnímu rozhodnutí
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.
