Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.
Zákon, který umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU, nyní dostane k projednání Senát. Normu podpořilo 112 ze 130 přítomných poslanců, žádný z nich nebyl proti. Poslanci SPD se hlasování zdrželi, stejně jako Milan Brázdil a Taťána Malá (oba ANO).
O zařazení na sankční seznam bude podle předlohy rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze.
Sněmovna na doporučení ústavně-právního výboru zkrátila o třetinu na 30 dní lhůtu, kterou bude mít vláda pro přezkum rozhodnutí o zařazení na sankční seznam. Zpřesnila také výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání za postižitelná podle sankčního zákona. Sněmovní úpravy Karla Haase (ODS) a Heleny Válkové (ANO) mají podle nich zaručit to, že se na sankční seznam dostanou cizinci či zahraniční společnosti oprávněně. Úpravy ocenil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), jehož úřad zákon připravil.
Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.
Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici. Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací.
Magnitského si v Rusku najal britsko-americký finančník Bill Browder, kterého v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky. Browder totiž tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí. Po Magnitského smrti dosáhl v USA schválení zákona.
Děti se mi povedly, může si říkat Bolek Polívka. Hned několik potomků si vybralo stejnou profesi jako on. Zatímco mnohdy rodiče odrazují ratolesti od toho, aby je následovaly, v tomto případě je to úplně jinak.
Michal Suchánek si v osobním životě zvyká na novou roli. Od srpna je totiž dědečkem, protože jeho dcera Berenika se stala maminkou, což už nějaký čas není žádným tajemstvím. Suchánek však dostal možnost se k rodinné novince vyjádřit až nyní.
Helena Vondráčková obětovala život kariéře v hudebním průmyslu, ale i osudové lásky se nakonec dočkala, když se potkala s Martinem Michalem. Manžel populární zpěvačky si na ni v okamžiku, kdy přeskočila jiskra, myslel už dlouho.
Britský král Karel III. vyjádřil hlubokou soustrast nad úmrtím svého drahého bratrance, norského krále Haralda V., který zemřel ve věku 89 let.
Norský král Haakon nastupuje na trůn jako v pořadí čtvrtý panovník moderní éry své země. Na panovnické křeslo přichází v momentě, kdy jeho rodinu zasáhly dva rozsáhlé skandály. Sám nový král se přitom v minulosti po dlouhá léta potýkal s tím, aby vůbec přijal svou roli člena královské rodiny a veřejný status s tím spojený.
Bratři Andrew a Tristan Tateovi požádali soud na Floridě o propuštění na kauci, aby se mohli bránit proti vydání do Velké Británie, kde čelí obviněním ze znásilnění a obchodování s lidmi. Obě známé osobnosti sociálních sítí se dostavily k jednání v vězeňských úborech a s pouty na rukou.
Mladší sestra legendární country zpěvačky Dolly Partonové, Stella Partonová, zveřejnila na sociálních sítích dojímavou vzpomínku, v níž odhalila detaily z posledních dnů slavné umělkyně. Zpěvačka, která zemřela ve věku 80 let krátce po diagnostikování rakoviny, nabídla lékařům vyzkoušení experimentálních léků. Tento krok učinila s nadějí, že získané poznatky z její léčby pomohou v budoucnu ostatním pacientům bojujícím s touto zákeřnou nemocí.
Právní tým americké zpěvačky a herečky Seleny Gomez podal návrh na zamítnutí žaloby ze strany investorů společnosti Wondermind. Herečka podle svých právníků tvrdí, že že do případu „nikdy“ neměla být zatažena.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Norský královský palác oznámil, že zdravotní stav devětaosmdesátiletého krále Haralda V. se výrazně zhoršil. Norský panovník leží v univerzitní nemocnici v Oslu ve velmi vážném stavu. Vzhledem k nepříznivému vývoji zrušili členové královské rodiny své plánované programy a shromáždili se u panovníkova lůžka.
Lidé to většinou chtějí absolvovat jen jednou, ale Veronika Žilková si to zažila hned třikrát. Řeč je o svatbě. Známá herečka musí v poslední době odrážet dotazy ohledně dalšího manželství. Svůj postoj musí zdůrazňovat i současnému partnerovi.
Televizní diváci se brzy mohou těšit na Štefana Margitu. Nepůjde ale tentokrát o koncert či operní představení, operní pěvec má být hlavní postavou nového dokumentu. Margita nyní odhalil své pocity z nedávného natáčení.