Poslanci už se letos zřejmě nesejdou. Ve Sněmovně budou opět 11. ledna

Sněmovna by se však mohla sejít ještě před Vánoci v případě, že by ji nová vláda Petra Fialy (ODS) požádala příští týden o souhlas s prodloužením nouzového stavu, který vyhlásil kvůli koronavirové krizi dosluhující kabinet Andreje Babiše (ANO). Nouzový stav skončí 25. prosince.

Zatím poslední letošní jednání Sněmovny se konalo ve středu. Poslanci nové vládní koalice odmítli schválit návrh program mimořádné schůze vyvolané hnutím ANO. Poslanci ANO na ní chtěli projednat trojici zákonů reagujících na růst cen energií. Předlohy jsou nyní v program lednové schůze.

Sněmovna od voleb obdržela šest desítek návrhů zákonů, zhruba polovinu z nich předložila Babišova vláda. Sněmovna od svého ustavení v první polovině listopadu projednala zatím tři předlohy, a to ve stavu legislativní nouze. Šlo o vládní návrhy související se šířením covidu-19. Týkaly se obnovení příspěvku lidem v karanténě a krizového ošetřovného a opětovného zavedení příspěvku podnikatelům a lidem pracujícím na dohodu. Ve středu je schválil Senát a už je obdržel k podpisu prezident.

Značnou část času věnovali poslanci ustanovování sněmovních orgánů. Volili vedení sněmovny, vedení výborů i komisí a rozhodovali o jejich obsazení. Zatímco v jiných letech je konec roku ve Sněmovně ve znamení projednávání státního rozpočtu na příští rok, letos je tomu jinak. Nastupující vládní koalice prosadila přerušení debaty o rozpočtu do doby jmenování nové vlády. Novou vládu má prezident jmenovat v pátek. Vláda chce předložit nový návrh rozpočtu s nižším schodkem. Stát pak bude od ledna hospodařit s rozpočtovým provizoriem, které by podle nastupujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemělo trvat déle než do konce března.

Od ledna změní Sněmovna cyklus práce. Dosud jednalo plénum až tři týdny vždy v šesti týdnech, další dva z nich byly určené pro schůze výborů. Nyní bude cyklus z rozhodnutí organizačního výboru pětitýdenní. Dva týdny budou vyhrazené pro schůze pléna a dva pro schůze výborů. Nad změnou se pozastavili poslanci opozičního hnutí ANO. Někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) uvedl, že každá schůze pléna bude z vůle sněmovní většiny pětice stran nastupující vlády o týden kratší. "Prý se poslanci scházeli zbytečně často. S tím nemůžu souhlasit. Tohle rozhodnutí je velká chyba," napsal na sociálních sítích. Nová předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) Vondráčkovi oponovala poukazem na rozdílný přístup pravice a levice. "Pan Vondráček se domnívá, že čím více schůzí a legislativních návrhů, tím lépe. My se domníváme, že je nutné legislativně upravovat jen to nezbytné," sdělila. Nad počtem zákonů má podle ní převažovat jejich kvalita.

Návrh programu lednové schůze Sněmovny čítá 57 návrhů zákonů. Patří k nim vládní návrh na zavedení hromadných žalob, Vondráčkova předloha o pravidlech lobbování nebo ústavní návrhy SPD na zavedení obecného referenda a přímé volby starostů a hejtmanů. V programu jsou také dvě novely o zmrazení platů vrcholných politiků, které od ledna vzrostou asi o šest procent. Jednu z nich podali poslanci SPD, další Babiš. Zmrazení platů politiků na pět let schválila na návrh vlády ANO a ČSSD Sněmovna těsně před říjnovými volbami. Senát je ale následně zamítl a další projednání předlohy v dolní komoře už nebylo po skončení minulého volebního období možné.