Rychlost, s jakou Tálibán postupuje v Afghánistánu, mnohé překvapil, zatímco regionální metropole afghánských provincií padají do rukou bojovníků této radikální islamistické skupiny jako kostky domina. Postup ozbrojenců jednoznačně nabral spád, zatímco afghánská vláda se snaží udržet u moci, napsal zpravodajský server BBC News.
Tento týden jedna uniklá zpráva americké rozvědky odhadla, že by Tálibán mohl zaútočit na Kábul během několika týdnů a vláda by mohla padnout do 90 dnů. Jak se tedy mohlo všechno seběhnout tak rychle?
Spojené státy a jejich spojenci z řad NATO - včetně Velké Británie - strávily většinu posledních 20 let výcvikem a vyzbrojováním afghánských bezpečnostních sil. Bezpočet amerických a britských generálů tvrdilo, že vytvořili silnější a schopnější afghánskou armádu. Tyto přísliby ale dnes vyznívají prázdně.
SÍLA TÁLIBÁNU
Afghánská vláda by stále mohla, teoreticky, mít navrch, protože má k dispozici větší sílu. Počet příslušníků afghánských bezpečnostních sil dosahuje více než 300.000, tedy alespoň na papíře. To zahrnuje afghánskou armádu, letectvo a policii. Ale ve skutečnosti se země vždy potýkala se snahou splnit kvóty rekrutů.
Afghánská armáda a policie mají na kontě problematickou historii vysokého počtu obětí, dezercí a korupce, kdy někteří bezskrupulózní velitelé pobírali žold za neexistující vojáky, takzvané "mrtvé duše".
Ve své poslední zprávě pro americký Kongres vyjádřil Speciální generální inspektor pro Afghánistán (SIGAR) "vážné obavy z rozkladných následků korupce... a pochybné přesnosti údajů o aktuálním počtu ozbrojených sil".
Jack Watling z britského Královského ústavu pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI) uvedl, že dokonce ani afghánská armáda si nikdy nebyla jistá, kolik vojáků vlastně má. A navíc podle něj byly neustále problémy s udržením vybavení a morálky. Vojáci byli často posíláni do oblastí, kde nemají žádné kmenové ani rodinné vazby. To je jedním z důvodů, proč mohou být někteří z nich ochotni tak rychle a bez boje opustit svá stanoviště.
Spočítat sílu Tálibánu je ještě těžší. Podle amerického Střediska pro boj proti terorismu ve West Pointu odhady uvádějí, že jádro Tálibánu tvoří 60.000 bojovníků. Při započítání dalších ozbrojených skupin a stoupenců může tento počet překročit 200.000.
Doktor Mike Martin, což je paštunsky hovořící bývalý britský vojenský důstojník, který ve své knize An Intimate War (Důvěrná válka) popsal historii konfliktu v provincii Hílmand, varoval před rizikem definování Tálibánu jako jediné, monolitické skupiny. Místo toho uvádí: "Tálibán je bližší ke koalici nezávislých držitelů franšízy, kteří jsou volně - a s největší pravděpodobností dočasně - navzájem spojení." A dodává, že také afghánská vláda je hnána místními frakčními motivy.
PŘÍSTUP KE ZBRANÍM
I tady by měla mít afghánská vláda výhodu jak z hlediska financování, tak z hlediska zbraní. Dostala miliardy dolarů, aby mohla vojákům zaplatit žold a vybavení - většinou od Spojených států. Ve své zprávě z července 2021 SIGAR uvádí, že na bezpečnost Afghánistánu bylo vynaloženo více než 88 miliard dolarů (téměř 1,9 bilionu Kč). Zpráva ale zlověstně dodává: "Na otázku, zda byly tyto peníze dobře vynaloženy, odpoví výsledek střetů na bojišti."
Tam by mělo vládním silám poskytnout kritickou výhodu afghánské vojenské letectvo. Ale to se neustále potýkalo a stále potýká se snahou udržet v provozuschopném stavu svých 211 letadel a zajistit pro ně posádky. Tento problém je čím dál tím akutnější s ohledem na to, že se Tálibán cíleně zaměřuje na piloty. Stejně tak není letectvo schopné splňovat požadavky velitelů pozemních sil.
Proto se v posledních dnech do bojů zapojilo americké vojenské letectvo, například u města Laškargáh. Není ovšem jasné, jak dlouho ještě budou Spojené státy ochotny podobnou podporu poskytovat.
Tálibán se často spoléhá na zisky z obchodu s drogami, ale má také podporu zvenčí - především z Pákistánu. V poslední době Tálibán ukořistil zbraně a vybavení afghánských bezpečnostních sil, z nichž část jim poskytly Spojené státy - včetně vozů Humvee, přístrojů na noční vidění, kulometů, minometů a dělostřelectva.
Afghánistán byl už předtím zaplaven zbraněmi po sovětské invazi a Tálibán dokázal, že se i s primitivnějšími prostředky dokáže bránit mnohem vyspělejším silám. Stačí si vzpomenout na smrtící následky improvizovaných výbušných zařízení (IED) na americké a britské vojáky. To a místní znalost terénu bylo a je jejich výhodou.
SOUSTŘEDĚNÍ NA SEVER A ZÁPAD
Navzdory nesourodé povaze Tálibánu někteří i tak vidí v jejich nejnovějším postupu koordinovaný plán. Bývalý britský velitel brigády a nyní člen Ústavu strategických studií Ben Barry připouští, že územní zisky Tálibánu mohou být oportunistické, ale dodává: "Kdybych měl vytvořit plán kampaně, pak by mi dalo velkou práci přijít s něčím lepším, než je tohle."
Poukazuje přitom na to, jak se útoky Tálibánu soustřeďují na sever a západ, a ne na jejich tradiční bašty na jihu země. Tálibán také obsadil klíčové hraniční přechody a kontrolní stanoviště, a tím vládu potýkající se s nedostatkem financí připravil o nezbytně potřebné zisky ze cla.
Tálibán také zintenzivnil cílené vraždy klíčových oficiálních činitelů, bojovníků za lidská práva a novinářů. Pomalu, ale jistě tak vymazává část malých krůčků vpřed, které země získala za posledních 20 let.
Pokud jde o strategii afghánské vlády - tu je mnohem těžší definovat. Sliby, že znovu obsadí všechny části území, které dobyl Tálibán, znějí čím dál tím víc hluše. Zdá se také, že Tálibán vítězí v propagandistické válce. Úspěchy na bitevním poli podle Barryho posílily morálku Tálibánu a dodaly mu pocit jednoty. Naopak afghánská vláda je na kolenou, hašteří se a odvolává generály.
JAK TOHLE VŠECHNO SKONČÍ?
Situace rozhodně pro afghánskou vládu vypadá neradostně. Jack Watling ale míní, že i když vše vypadá pro afghánskou armádu čím dál tím pesimističtěji, "situaci by stále ještě mohla zachránit politika". Pokud se vládě podaří získat na svou stranu kmenové vůdce, stále ještě má šanci dostat se z patové situace.
Tento názor sdílí i Mike Martin, který poukazuje na návrat bývalého vůdce jedné z ozbrojených frakcí Abdar Rašída Dóstuma do Mazáre Šarífu. To je podle něj významný moment, protože Dóstum už začal vyjednávat.
Letní období bojů už brzy skončí a přijde afghánská zima, během níž jsou přesuny pozemních sil náročnější. Je stále ještě možné, že do konce roku v Afghánistánu vydrží patová situace, kdy se vláda bude držet v Kábulu a několika větších městech. Pokud se Tálibán roztříští, mohla by se dokonce karta obrátit.
Ale v tuto chvíli se zdá, že snaha USA a NATO přinést do Afghánistánu mír, bezpečí a stabilitu, byla stejně marná, jako stejný pokus Sovětského svazu před nimi.
Česko hned na Nový rok rozesmutnila zpráva o úmrtí známého herce. Ve věku 59 let náhle zemřel Pavel Nečas. V šoku je i zpěvačka a kamarádka zesnulého Monika Absolonová. Vždyť s Nečasem ještě před několika dny mluvila.
Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek přednesli své novoroční projevy a příští týden se opět setkají tváří v tvář. Pražský hrad již prozradil, kdy se wulkustční tradiční novoroční oběd hlavy státu a předsedy vlády.
Americký prezident Donald Trump ocenil informaci, že slavný herec George Clooney přijal francouzské občanství. Trump kritizuje Clooneyho, jenž v poslední prezidentské volbě podporoval jeho soupeře, opakovaně.
Prezident Petr Pavel v novoročním projevu popřál vládě premiéra Andreje Babiš (ANO), aby byla úspěšná. Zároveň současný kabinet upozornil, že ho bude pozorovat, aby nedošlo k ohrožení demokracie v Česku. Hlava státu se jinak v televizním vysílání k politice moc nevyjadřovala.
Vánočního dárku, o jaký nestáli, se dočkalo několik členů činoherního souboru Slovenského národního divadla (SND) v čele s půvabnou Táňou Pauhofovou. Divadlo propustí pět herců, kteří se nebojí kritizovat kontroverzní ministryni kultury Martinu Šimkovičovou.
Nový rok se nese také ve znamení politických projevů. Ještě před prezidentem Petrem Pavlem zveřejnil svou řeč k národu nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Zmínil, že chce, aby vláda řešila problémy obyčejných lidí, které zároveň vyzval k tomu, aby byli na Česko hrdí.
Novoroční oslavy se v Evropě neobešly bez tragédie. Desítky lidí přišly o život při nočním požáru v baru ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana. Přesný počet obětí není znám ani po policejní tiskové konferenci. Dalších nejméně sto osob utrpělo zranění.
Česko zasáhla hned na Nový rok první smutná zpráva roku 2026. Na Silvestra ve věku 59 let zemřel známý divadelní, televizní a filmový herec či moderátor Pavel Nečas.
Karlos Vémola nebude na závěr letošního roku vzpomínat v dobrém. Těsně před Vánoci ho sebrali policisté, když se chystal na operační zákrok. Tomu se konečně podrobil až v úterý. Nyní už je zpátky v areálu věznice, ale má to háček. Po operaci je pod dohledem lékařů.
Česko má za sebou úvodní hodiny ledna 2026, který má přinést počasí obvyklé pro tento kalendářní měsíc. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Prokletí rodiny Kennedyových zřejmě trvá i v současnosti. Ve věku pouhých 35 let zemřela Tatiana Schlossbergová, vnučka někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho. Informovala o tom britská stanice BBC.
Česko se v právě končícím roce dočkalo nového premiéra. Stal se jím Andrej Babiš (ANO), který však musel nejprve veřejnosti vysvětlit, jak vyřeší svůj střet zájmů. Předseda vlády nyní ozřejmil, co bude s jeho firmami. Do nově vytvořeného fondu totiž nemíří všechny.