PŘEHLED: Jak probíhají volby v Německu a v čem se liší od českých?

Volby v Německu, ilustrační foto
Volby v Německu, ilustrační foto, foto: Pixabay
Pavel Dratva , ČTK 24. září 2021 12:10
Sdílej:

Základní údaje o volebním systému do německého Spolkového sněmu, jehož novela byla schválena před parlamentními volbami v roce 2013.

Pro volby do dolní komory německého parlamentu se používá volební systém, který je specifickou kombinací většinové a proporční volby. Politologové jej označují jako systém personalizované proporční volby.

Každý německý volič (občan starší 18 let) disponuje dvěma hlasy. Prvním volí osobnosti, které kandidují v jednomandátových volebních obvodech. Takto je voleno 299 poslanců, jejichž mandáty se označují jako přímé. Druhý hlas volič odevzdává jedné ze stran, které v dané spolkové zemi kandidují.

Aby mohla být strana zastoupena ve Spolkovém sněmu, musí získat na celostátní úrovni alespoň pět procent druhých hlasů.

Z rozdělování mandátů jsou vyloučeny ty strany, které od voličů neobdržely alespoň pět procent hlasů, nebo nezískaly alespoň tři přímé mandáty.

Počet křesel, na něž mají jednotlivé spolkové země nárok, je úměrný její lidnatosti. V rámci země jsou pak mandáty stranám rozdělovány úměrně k počtu získaných druhých hlasů. Přidělování mandátů konkrétním osobám probíhá tak, že přednostně získávají mandát ti kandidáti, kteří zvítězili v jednomandátových obvodech. Pokud takto není vyčerpána celá kvóta, na níž má strana nárok na základě druhých hlasů, je zbytek obsazen kandidáty ze stranických listin.

Zvláštností německého volebního systému jsou takzvané dodatečné mandáty. Jestliže v jednomandátových obvodech uspěje více kandidátů, než na kolik křesel má daná strana právo podle podílu druhých hlasů, pak se všichni přímo zvolení poslanci straně ponechají a navýší se o ně počet členů parlamentu. Proto také z prvních voleb podle nového systému vzešlo celkem 630 mandátu, namísto základního počtu 598 poslanců.

Existence dodatečných mandátů měla v minulosti řadu kritiků, kterým vadilo, že se tímto způsobem deformuje proporcionalita německého volebního systému ve prospěch velkých stran. Kritikům dal za pravdu i německý ústavní soud, a tak byla před posledními volbami v roce 2013 schválena novela volebního zákona. Na jejím základě jsou menším stranám přidělovány takzvané kompenzační mandáty, aby byla zachována proporcionalita výsledků. Spolkový sněm, který vzešel z těchto voleb, tak byl početnější než ten předchozí, jeho složení ale více odpovídá rozložení nálad mezi voliči. A v současném sněmu usedlo po volbách v roce 2017 dokonce rekordních 709 poslanců, čímž byl překonán dosavadní rekord 672 z volebního období let 1994 až 1998.

Stalo se