Prezidentování Miloše Zemana letos poznamenaly zdravotní potíže

Na počátku roku Zeman několikrát výrazně vstoupil do české domácí politiky. Ještě na konci minulého roku nečekaně brzy vyhlásil termín sněmovních voleb, čímž podle kritiků zvýhodnil vládní strany, zejména ANO. Prezidentův krok ale u Ústavního soudu obstál. Nesouhlas s rozhodnutím ústavních soudců ale Zeman netajil v případě zrušení části volebního zákona. Ústavní soud podle prezidenta svým rozhodnutím poškodil ČR, a předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému proto neudělil už oznámený Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

I v letošním roce pokračoval v úzkém spojenectví s Babišem a jeho vládou. Menšinový kabinet ANO a ČSSD opakovaně podpořil nejen v otázce protikoronavirových opatřeních.

Zeman opakovaně slíbil jmenovat po volbách předsedou vlády šéfa strany, která získá ve volbách nejvíce poslaneckých mandátů, čímž dával větší šanci Babišovi před lídry koalic. I když hnutí ANO tuto podmínku splnilo, Zeman nakonec souhlasil se jmenováním lídra koalice Spolu Petra Fialy (ODS).

Zapojení prezidenta do povolebního dění výrazně ovlivnil jeho vážný zdravotní stav. V péči lékařů byl už v polovině září, kdy v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) strávil osm nocí. I když podle Hradu lékaři nezjistili u prezidenta život ohrožující problémy, vyvolala hospitalizace spekulace o vážnosti zdravotního stavu. Výrazně je přiživil další převoz Zemana do ÚVN 10. října. Důvodem nejistoty veřejnosti bylo i mlčení Hradu. V nemocnici Zeman zůstal zhruba měsíc a půl. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s jeho chronickým onemocněním, tím má být údajně cirhóza jater.

Po návratu z ÚVN byla u prezidenta zjištěna nákaza koronavirem, kvůli které strávil dva týdny v karanténě. S okolím se v té době stýkal přes plexisklovou zábranu. Jmenoval takto i Fialu předsedou vlády a přijal kandidáty na ministry.

Kvůli spekulacím o kondici hlavy státu si předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) jménem horní komory vyžádal zdravotní zprávu. Zeman podle ní nebyl schopen práce. Senát i další političtí představitelé začali proto zvažovat možnost zbavení Zemana prezidentských pravomocí. Úvahy utnulo zlepšení jeho stavu a propuštění do domácí péče. V Lánech se o něj od té doby starají zdravotní sestry ze soukromé společnosti.

Zeman ustoupil nejen při jmenování Fialy premiérem, ale i ve sporu o obsazení pozice ministra zahraničí Janem Lipavským (Piráti). Toho nejprve odmítal jmenovat, po jednání s Fialou ale vládu ustanovil jako celek.

Svůj vliv na Babišovu vládu se letos Zeman snažil uplatňovat i při snaze o odvolání některých ministrů. Dlouhodobě kritizoval ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Jeho odvolání prezidentovi nakonec navrhl místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD) poté, co Petříčka porazil v souboji o post lídra sociální demokracie. Zeman dosáhl také odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), který nesouhlasil s využitím ruských a čínských vakcín proti covidu-19 před jejich schválením v EU. O jejich dodávky Zeman aktivně usiloval u svých protějšků v Rusku a Číně.

Kontroverzi svým přístupem prezident vzbudil i svým postojem ke kauze Vrbětice. Nejprve souhlasil s vyhoštěním ruských diplomatů v souvislosti se zjištěním, že do tragických výbuchů muničních skladů ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti, později ale zpochybnil, že existuje pouze jedna vyšetřovací verze zabývající se vlivem Ruska v této kauze.

Pokračoval i jeho spor s ředitelem BIS Michalem Koudelkou, kterého opětovně odmítl povýšit do generálské hodnosti. Bojoval i proti tomu, aby Koudelka nadále působil v čele české kontrarozvědky. BIS například obvinil z toho, že odposlouchávala jeho spolupracovníky.

Na zahraniční cestu se letos vydal do Rakouska, na summit východních členů NATO nebo na jednání aliančních lídrů do Bruselu, kde kritizoval stažení spojenců z Afghánistánu. V Česku naopak přivítal německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera nebo srbského prezidenta Aleksandara Vučiče. Tomu se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie. I nadále pokračoval v podpoře Izraele.

Zeman se musel opět vypořádat s potížemi svých spolupracovníků. V únoru policie obvinila jeho kancléře Vratislava Mynáře z trestného činu poškozování finančních zájmů EU. Policie prezidentovo okolí také prověřuje v souvislosti s jeho hospitalizací, zda jeho spolupracovníci nespáchali trestný čin neposkytnutí péče a padělání a přisvojení pravomocí úřední osoby.