Při ztrátě hlavního zdroje příjmu by polovině Čechů vystačily úspory maximálně na tři měsíce

Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos Mori, který si nechala zpracovat společnost Provident Financial. Průzkum se konal v září mezi 510 respondentů.

Každý druhý Čech uvedl, že mu po zaplacení nezbytných nákladů a výdajů každý měsíc zbývá dostatečné množství peněz. Sedm procent uvedlo, že má velký přebytek. Toto procento zvyšují muži v poměru 6:1. "Tyto výsledky nejsou, vzhledem k nerovnému odměňování mužů a žen na pracovním trhu, příliš překvapivé. Nerovnováha v platech se zákonitě musí projevit i v konečném součtu dostupných financí. Výsledky mohou být ovlivněny i poměrem čerpání rodičovské dovolené, kterou častěji volí ženy,“ uvedla mluvčí Providentu Kateřina Jarošová.

Úroveň vzdělání má podle výsledků průzkumu na finanční zabezpečení značný vliv, protože osoby s vysokoškolským vzděláním častěji uvádějí, že jim na konci měsíce zbývá přiměřená nebo vysoká částka (63 procent, resp. 14 procent). Lidé s nižším dosaženým vzděláním častěji uvádějí, že jim zbývá málo peněz. Uvedlo to 44 procent z nich. Proti tomu vysokoškoláků s tímto problémem je 21 procent. Sedmi procentům obyvatel nezbývají po zaplacení všech výdajů žádné peníze.

V případě ztráty hlavního zdroje příjmu by 26 procent lidí očekávalo, že jejich osobní úspory vydrží minimálně rok. Že by jim finanční rezervy vydržely déle než jeden rok, uvedlo přibližně 32 procent dotázaných mužů, zatímco totéž uvedlo 19 procent žen. Téměř polovině dotázaných by úspory vydržely tři měsíce nebo méně. Na 14 procent dotázaných uvedlo, že nemá žádné úspory. Šlo o 19 procent žen a devět procent mužů.

"Absence úspor je v dnešní době pochopitelná, spolu s inflací a stoupajícími cenami za energie a základní potraviny může být pro část Čechů těžké ušetřit. Přesto je potřeba dobře propočítat všechny výdaje, zbavit se těch nadbytečných a odkládat alespoň malou částku pravidelně každý měsíc," upozornila Jarošová.