Boje uvázly ve slepé uličce, ale zmrazení konfliktu se nehodí Moskvě ani Kyjevu. Politické cíle tlačí strany k ještě větší válce. Lze jí uniknout? ptá zpravodajský server Meduza.
Za 40 dnů od dobytí Lysyčansku ruská armáda na tisíc kilometrů dlouhé frontě od Charkova po Cherson nepostoupila ani o deset kilometrů. Postupu v dvojciferném čísle nedosáhla ani ukrajinská armáda. Ale nynější postavení neuspokojuje žádnou stranu, a tak mír není možný. Řešení jsou dvě: buď konflikt zamrzne (a Moskvu i Kyjev bude možné pokládat za poražené), nebo jedna ze stran najde východisko ze slepé uličky. Tato varianta, pokud je vůbec možná, ale může způsobit ještě větší eskalaci.
Vše, co víme o mobilizaci obou armád, svědčí o tom, že během léta nedokázaly vytvořit si dostatečné zálohy. Důvody jsou diametrálně odlišné. Ruská armáda pociťuje nedostatek živé síly. Čím dál více připomíná "směsku". Vedle sebe bojují zbytky původních praporních taktických skupin, vyčleněných z mírových jednotek, žoldnéři, mobilizovaní vojáci separatistických republik a špatně vycvičení "dobrovolníci" z ruských regionů. Jejich nábor stojí velké peníze, ale skýtá hubené výsledky.
Ukrajinská armáda nemá problémy s živou silou. Ale mobilizované vojáky je nutné vycvičit a vyzbrojit. První si žádá čas, druhé zase nepřetržitý přísun dodávek od spojenců. Ale dodávky zjevně nestačí k vytvoření desítek nových brigád, nezbytných pro velkou ofenzivu.
Lze očekávat, že ruská armáda bude díky převaze v dělostřelectvu a munici pokračovat v pomalém vytlačování ukrajinských sil z Donbasu a ukrajinská strana se bude snažit Rusy zastavit a podnikat protiútoky. "Přetlačování" může trvat měsíce.
Ale ani ruské, ani ukrajinské velení zjevně nevyužívá všech sil: po dobytí Lysyčansku byla část ruských sil stažena z fronty. Nejspíše souběžně s otevřeným náborem "dobrovolníků" a žoldnéřů se regulérní jednotky doplňují novými profesionálními vojáky, což nakonec dovolí ruskému velení poslat do boje plnocenné brigády a divize, a ne jen jejich střípky.
Ukrajinské velení poslalo na frontu jen několik brigád vytvořených po vypuknutí války, ve kterých není více než 20.000 vojáků (plus doplnění stávajících brigád a praporů domobrany), přestože zmobilizovalo několik set tisíc lidí. Ani se na frontu nedostaly všechny zbraně obdržené ze Západu.
Je tedy možné, že se obě strany mohou chystat na zesílení bojů. Jeho pravděpodobnost stoupá: Kreml se může rozhodnout o opravdové mobilizaci, která by teoreticky umožnila poslat na Ukrajinu milionovou armádu (namísto nynější o síle něco přes 100.000 vojáků). Západ by mohl odpovědět větší pomocí Kyjevu. A naopak - na zvýšení dodávek západních zbraní by ruské vedení mohlo odpovědět mobilizací.
Lze pokládat eskalaci za nevyhnutelnou? To ne, ale je velice pravděpodobná, protože zmrazení konfliktu nyní nevyhovuje ani Kremlu, ani Kyjevu.
Rusko by za zničenou Luhanskou oblast a kousky Doněcké, Chersonské, Charkovské a Záporožské oblasti zaplatilo zhoršením situace na všech ostatních "frontách": sankce nejenže brání hospodářskému rozvoji, ale hlavně nedovolí přezbrojit armádu, jejíž slabost brání použít ji jako argument v zahraniční politice. Jednota NATO a šířeji Západu nebyla narušena, ale posílila. Hranice se státy NATO se výrazně protáhne díky brzkému vstupu Finska do aliance. Kontingent sil USA v Evropě roste, evropští členové NATO zvyšují vojenské výdaje. Ukrajina není "demilitarizovaná", naopak se přezbrojila na moderní západní zbraně a naučila se je používat. Kreml by musel na "zmrazený" konflikt utrácet více než před válkou. Součet vypadá jako čistá prohra.
Kreml by mohl označit za vítězství úplné dobytí Donbasu (a to i bez okupace celého černomořského pobřeží Ukrajiny). Takové návrhy předkládala ruská delegace během mírových jednání v březnu. Zástupci Ukrajiny o podmínkách jednali, i když je odmítli přijmout. Ale tehdy ruská armáda stála 30 kilometrů před Kyjevem, byla u Charkova a snažila se postoupit k Oděse. Nyní Kyjev odmítá slyšet o velkých územních ústupcích.
Kyjev poslední dobou označuje za cíl "úplné osvobození Ukrajiny", včetně Krymu. Není jasné, zda Ukrajina ještě usiluje o "přechodný cíl" v podobě obnovení předválečné situace (což by bylo možné vyhlásit za vítězství). Ale ani jednu variantu nemůže akceptovat Kreml (dokud je tam Putin).
Při tak rozdílném pohledu na přijatelné řešení konfliktu by příměří nemělo šanci. V důsledku jsou možné dvě varianty dalšího vývoje situace: dlouhá vyčerpávající válka, než se obě strany rozhodnou, že ukončení bojů je výhodnější než pokračování snah o zásadní změnu situace na bojišti. Anebo eskalace konfliktu.
Je možné, že Kreml i NATO se ve svém postupu orientují na počínání protivníka v obavě z nekontrolovatelné eskalace a dokonce rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny. Ale jestli dospějí k názoru, že nemohou dosáhnout svých cílů bez vážného dodatečného úsilí, pravděpodobnost eskalace bude velmi vysoká a její výsledek nepředvídatelný.
Vojenští experti zvažují i nejkrajnější hypotézy, včetně přímého střetu Ruska a NATO. Renomovaná instituce Rand Corporation stanovila několik možných řetězců událostí (či jejich nesprávné interpretace) vedoucích ke konfrontaci: Pokud Západ svými dodávkami překročí jen Kremlu známou "nepřekročitelnou mez", Rusko může zaútočit raketami na zásobovací cesty a sklady mimo Ukrajinu. A pokud ruské vedení bude pokládat napadení země aliancí za nevyhnutelné, jsou pravděpodobné útoky nejen konvenčními, ale i taktickými jadernými zbraněmi.
Americké Centrum pro strategické a mezinárodní studie (CSIS) prověřilo hypotézy ve hře s účastí několika týmů zkušených expertů, hrajících za USA a Rusko. Měli reagovat na počínání protivníka a zvažovat výhody (oslabení nepřítele a vlastní posílení) a rizika konfrontace. Hra začala patovou situací ve válce. Cílem bylo najít výhodné východisko ze slepé uličky pro sebe a nedovolit protivníkovi dosáhnout téhož. Týmy si vybíraly varianty postupu s přihlédnutím k míře výhod a rizik.
Výsledky hry ukázaly, že sice všichni hráči slovně chtěli snížit riziko zesílení konfliktu, ale v realitě projevovali v obavě z porážky sklon přijímat rozhodnutí hrozící eskalací a rozšířením konfliktu.
To znamená, že válka na Ukrajině bude začátkem, a ne koncem "nové ostré fáze střetu velmocí v Euroasii".
Organizace absolventů vojenské akademie West Point zrušila ceremoniál, na kterém měl herec Tom Hanks převzít ocenění Sylvanuse Thayera. Ceremoniál se měl konat za několik týdnů. Cenu každoročně uděluje West Point „významnému občanu Spojených států“, jehož služba a úspěchy pro národní zájmy jsou příkladem oddanosti ideálům vyjádřeným v mottu West Pointu: „Povinnost, čest, vlast.“
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Herci Vladimír Polívka a jeho partnerka Magda se stanou rodiči. Tuto radostnou novinku na veřejnosti prozradilo už i Magdino těhotenské bříško, které bylo jasně vidět během jejich návštěvy vystoupení Cirque du Soleil.
Své zásnuby oznámili světu sice jen na sociálních sítích, ale to neznamená, že jejich svatba bude skromná. Naopak! S majetkem v hodnotě 1,6 miliardy dolarů mají Taylor Swift a Travis Kelce na to, aby se jejich svatba zařadila mezi nejdražší v historii celebrit. Média již nyní spekulují, kolik bude svatba stát a co všechno si budoucí manželé dopřejí.
Manželka moderátora Leoše Mareše, Monika, se po delší odmlce ozvala na sociálních sítích. Fanouškům se svěřila, že se dcerka Alex stala školičkou a ona si konečně užívá chvilky pro sebe.
Podle informací serveru TMZ se populární herečka a zpěvačka Selena Gomez (33) a hudební producent Benny Blanco (37) chystají na svatbu. Svatba by se měla konat na konci září, a to na utajeném místě, kam budou hosté převezeni. Utajení je prý tak přísné, že to neví ani oni sami.
Ve svém novém exkluzivním rozhovoru pro časopis People se Charlie Sheen (60) svěřil, že je opět otevřený lásce. Řekl, že jeho romantický život byl „po dlouhou dobu“ velmi „neklidný“, a proto by do manželství pravděpodobně už nešel. .
Nedávno oznámená nová smlouva mezi princem Harrym a Meghan Markleovou a streamovací platformou Netflix vyvolala řadu reakcí. Odbornice na královskou rodinu a publicistka Esther Krakue se domnívá, že by se Netflix měl zaměřit primárně na Meghan a Harryho ze smlouvy zcela vynechat. Podle ní princ Harry nemá dostatečnou „zábavní hodnotu“.
Příští týden se v Česku ještě udrží letní teploty. Tropy se ale podle ČHMÚ.cz nevrátí.
Herečka Demi Moore se postavila na obranu manželky svého exmanžela Bruce Willise, Emmy Heming Willis. Ta se nedávno svěřila s tím, že se pro herce musela rozhodnout pro péči v domově pro seniory, kvůli čemuž se setkala s velkou vlnou kritiky. Demi Moore však Emmu hájí a obdivuje její statečnost a oddanost.
Dojemný moment pohřbu princezny Diany se mohl odehrát zcela jinak. V pamětech „Náhradník“ princ Harry odhalil, že on sám neměl kráčet za rakví své matky. Bylo mu tehdy pouhých dvanáct let. Ačkoli byl pohřební průvod plný truchlících, Harry si vzpomíná, že on i jeho bratr měli celou dobu skloněné hlavy a ve tváři měli prázdný výraz. .
Dokument s názvem Freddie Mercury: Tajná dcera odhaluje nečekané tvrzení. Podle novinářky a autorky životopisů Lesley-Ann Jonesové měl legendární zpěvák tajnou dceru, která se narodila v roce 1976. Žena, která si přeje zůstat v anonymitě, vystupuje pod iniciálou B. Podle Jonesové, která se s ní osobně setkala, se Freddie Mercurymu „nepřehlédnutelně podobá“.