Rusko bude postupovat podle vývoje reálné situace, bude se však snažit o diplomatické řešení krize ve vztazích se Západem kvůli Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Kancléř na společné tiskové konferenci vybízel k odvrácení války a přesvědčoval, že možnosti diplomatického řešení krize nebyly vyčerpány.
Rusko nemůže zavírat oči nad přístupem USA a NATO k bezpečnosti, ale v reakcích Spojených států a Severoatlantické aliance na ruské návrhy jsou body, ve kterých lze spolupracovat, uvedl Putin na tiskové konferenci po jednání se Scholzem. Varoval, že Moskva vnímá "násilné zadržování Ruska" jako ohrožení.
Putin současně zopakoval ruské požadavky, aby se Západ zavázal nerozšiřovat NATO a nerozmístit útočné zbraně u hranic Ruska. Alianční země se odmítají zaručit, že se NATO nikdy o Ukrajinu nerozšíří, žádná další země totiž podle nich nesmí mít právo veta při rozhodování o tom, koho se aliance rozhodne přijmout.
Rusko bude podle svého prezidenta postupovat podle vývoje reálné situace. Současně ale Putin ujistil, že Moskva bude usilovat o řešení krize diplomatickou cestou.
Scholz, který o den dříve jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se vyslovil pro další dialog s Ruskem. "Diplomatické možnosti nebyly ani zdaleka vyčerpány," řekl kancléř na společné tiskové konferenci s Putinem. Uvítal zprávy o stažení části ruských sil od hranic s Ukrajinou jako dobrý signál. "Doufáme, že další budou následovat," dodal.
Německý kancléř podle agentury AFP dále prohlásil, že Západ a Rusko musí usilovat o dosažení kompromisu v otázkách evropské bezpečnosti, aniž by se kterákoli ze stran musela vzdát svých zásad. Některé z bezpečnostních požadavků Moskvy podle něj stojí za zvážení. "Stejně jako NATO, EU, tak nesouhlasíme s požadavky Ruska, ale věříme, že tam jsou některé body, které stojí za diskuzi," uvedl kancléř.
Putin prohlásil, že Rusko nechce válku v Evropě, zároveň však označil situaci v separatistických oblastech na východě Ukrajiny za "genocidu". Podle listu Kommersant řekl, že problém Donbasu je stále možné vyřešit plněním minských dohod. Kancléř varoval před možností, že by Rusko uznalo nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny, jak dnes k tomu ruského prezidenta vyzvali ruští poslanci. Podle Scholze by to znamenalo "politickou katastrofu" a bylo by to porušením minských dohod.
Později kancléř novinářům řekl, že Putin termín "genocida" použil nemístně. Tento termín je podle kancléře velmi silný. "Je to špatně," prohlásil podle agentury Reuters. Putin totiž na tiskové konferenci komentoval Scholzova slova, že si nelze představit možnost války v Evropě. Prohlásil přitom, že NATO rozpoutalo válku v Evropě na konci 90. let minulého století v bývalé Jugoslávii při bombardování srbského Bělehradu. Kancléř šéfovi Kremlu oponoval, že NATO vstoupilo do konfliktu kvůli hrozbě genocidy, čímž narážel na pronásledování etnických Albánců v Kosovu. Načež Putin prohlásil, že podle hodnocení Kremlu se nyní odehrává genocida na východě Ukrajiny, popsala situaci televize Dožď.
Putin po jednání se Scholzem ujišťoval, že nový plynovod Nord Stream 2 je čistě komerční projekt a nemá žádný politický podtext. Zařízení, které spojuje Rusko a Německo, má po dně Baltu přepravovat do Německa ruský plyn s pominutím Ukrajiny a dalších tranzitních zemí. Uvedení plynovodu do provozu čeká na schválení německými úřady. Kyjev Nord Stream 2 vnímá jako nebezpečí pro Ukrajinu i celou Evropu.
Rusko bude podle dnešních slov šéfa Kremlu pokračovat v dodávkách plynu přes Ukrajinu i po roce 2024, pokud bude v Evropě poptávka a bude fungovat ukrajinský systém na přepravu plynu, píše list Kommersant. Scholz uvedl, že je odhodlán zajistit, aby tranzit plynu přes Ukrajinu fungoval.
Německý kancléř, jenž si vysloužil kritiku doma i v zahraničí za smíšené signály s ohledem na dění kolem Ukrajiny, opět jednoznačně neřekl, že by zastavil projekt Nord Stream 2 v případě invaze, pouze konstatoval, že ruská vojenská operace by měla následky, podotkla agentura Reuters.
Západ a Kyjev se kvůli soustředění ruských vojsk u hranic s Ukrajinou obávají nového ruského útoku na sousední zemi. Moskva, která takový úmysl popírá, dnes ohlásila začátek stahování některých svých vojáků do původních posádek.
Na tiskové konferenci Scholz vyjádřil znepokojení nad občanskými právy v Rusku, včetně prosincového uzavření nevládní organizace Memorial. Kancléř dnes zároveň okomentoval případ vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, kterému nyní hrozí v jeho vlasti další trest vězení. Jeho odsouzení je "neslučitelné s principy právního státu," nechal se slyšet německý politik.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.