Rafah opouštějí kvůli invazi izraelské armády statisíce lidí

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie., foto: Pixabay
Libor Novák 11. května 2024 19:35
Sdílej:

Přibližně 150.000 lidí už od pondělí uprchlo z města Rafah na jihu Pásma Gazy, kterému hrozí rozsáhlá izraelská vojenská ofenzíva, uvedla v sobotu Agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA). O výrazně vyšším počtu, a sice 300.000 evakuovaných, informuje izraelská armáda, píše agentura DPA s tím, že tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Rodiny v celém městě se sklízejí na odchod a balí si věci, napsal jeden ze zaměstnanců UNRWA na sociální síti X. "Ulice jsou mnohem prázdnější," dodal. Podle UNRWA odešlo do pátku z Rafahu, který leží u hranic s Egyptem, zhruba 110.000 Palestinců.

Izraelská armáda ještě v pondělí vyzvala k evakuaci obyvatel východní části Rafahu. V sobotu svou výzvu rozšířila také na další části tohoto města včetně centra. Nejnovější nařízení se má přitom týkat zhruba 300.000 lidí. Evakuovat se mají do určené humanitární zóny v uprchlickém táboře ve městě al-Mawásí.

Zdá se, že Izrael se stále více blíží spuštění ohlašované ofenzívy v Rafahu, ačkoli ze strany mezinárodního společenství sílí výzvy, aby od ní upustil. Americký prezident Joe Biden tento týden židovský stát varoval, že pokud na Rafah zaútočí, přestane mu dodávat dělostřelecké granáty a další zbraně. USA už jednu takovou dodávku velkých bomb pozastavily - právě kvůli obavám z plánovaného útoku na Rafah.

WHO má připravený nouzový plán pro případ izraelské pozemní operace ve městě Rafah v Pásmu Gazy, ale přesto nebude možné zabránit výraznému zvýšení počtu obětí. Minulý týden to prohlásil zástupce WHO pro palestinská území Rik Peeperkorn, informuje agentura Reuters.

"Opravdu chci zdůraznit, že tento nouzový plán je pouze náplastí. V žádném případě nezabrání předpokládanému prudkému nárůstu počtu úmrtí a případů onemocnění, které přinese tato vojenská operace," prohlásil Peeperkorn na tiskové konferenci v Ženevě.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakovaně prohlásil, že ofenzíva proti městu Rafah se rozjede bez ohledu na to, zda palestinské hnutí Hamás přijme nebo nepřijme návrh příměří zprostředkovaný Spojenými státy a Egyptem.

Pozemní operace izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy by byla "nevýslovnou katastrofou," prohlásil tento týden šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Martin Griffiths. Uvedla to agentura AFP.

"Nejjednodušší pravdou je, že pozemní operace ve městě Rafah nebude ničím menším, než nevýslovnou katastrofou. Proti tomu nepomůže žádný humanitární plán," prohlásil Griffiths poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu přislíbil spuštění ofenzívy proti Rafahu. Do města se přitom uchýlilo přibližně 1,5 milionu Palestinců z jiných částí Pásma Gazy ohrožovaných boji.

"Svět už několik týdnů apeluje na zástupce Izraele, aby Rafah ušetřili, ale městu bezprostředně hrozí pozemní operace," prohlásil Griffiths. Její realizaci označil za katastrofický úder nejen pro civilní obyvatelstvo, ale také pro organizace usilující se doručovat humanitární pomoc.

Izrael podnikne invazi do města Rafah na jihu Pásma Gazy s cílem zničit prapory hnutí Hamás. V úterý to prohlásil Netanjahu s tím, že k tomuto kroku dojde bez ohledu na výsledek jednání dohody o příměří.

"Myšlenka, že zastavíme válku dříve, než dosáhneme všech jejích cílů, nepřichází v úvahu. Vstoupíme do Rafahu a zlikvidujeme tam prapory Hamasu - s dohodou nebo bez dohody, abychom dosáhli celkového vítězství," řekl Netanjahu během setkání s rodinami rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás minulou neděli vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy jsou jedinou zemí, která má schopnost zamezit možné izraelské invazi do města Rafah na jihu Pásma Gazy. Informovala o tom agentura AFP.

Abbás charakterizoval potenciální izraelskou invazi do Rafahu jako "největší katastrofu v historii palestinského lidu".

"Apelujeme na Spojené státy americké, aby požádaly Izrael o zastavení operace v Rafahu, protože Amerika je jedinou zemí, která má schopnost zabránit Izraeli ve spáchání tohoto zločinu," prohlásil palestinský prezident na světovém ekonomickém summitu v saúdskoarabské metropoli Rijádu.

Saúdská Arábie sama na počátku summitu v neděli vyzvala k "stabilitě" v regionu a varovala před důsledky probíhající války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v kontextu globální ekonomiky.

Ve městě Rafah na jihu palestinské enklávy nalezlo útočiště více než 1,5 milionu Palestinců po vypuknutí války v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navzdory mezinárodní kritice trvá na tom, že Izrael musí vyslat pozemní síly do Rafahu, jelikož to je podle něj klíčové pro vítězství ve válce s palestinským hnutím Hamás.

Zahraničí
Ilustrační fotografie.

Nemocnice v Pásmu Gazy jsou bez paliva. Hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému

Buckinghamský palác Londýnský Buckinghamský palác je dnes oficiálním sídlem britských panovníků. Zároveň se jedná o největší královskou pracovnu na světě, slouží i jako prostor pro významné státní akce či pro veřejná vystoupení královské rodiny. Buckinghamský palác je rovněž často vyhledávaným turistickým cílem. Historie paláce sahá do roku 1633, kdy se mu říkalo podle tehdejšího majitele Goring House. Na počátku 18. století byla původní budova přestavena na přání Johna Sheffielda, 1. vévody z Buckinghamu a Normanby, který zastával vysoké funkce u královského dvora a výrazně se podílel na vládě. Rodu však sídlo dlouho nepatřilo, již roku 1762 ho zakoupil král Jiří III. a od té doby ho využívá britská královská rodina. Dnešní podoba Buckinghamského paláce se začala rodit během rekonstrukce započaté roku 1826, tehdy se pustilo i do luxusního vybavování interiérů, což se stalo terčem kritiky v dobovém tisku. Další stavební úpravy byly realizovány za vlády královny Viktorie, kdy došlo ke zpříjemnění komfortu bydlení. Značně zanedbaný palác prý tehdy nebylo možné ani celý vytopit – komíny byly ucpané, z krbů a kamen tak čoudilo. Ventilace také nefungovala. Absence vytápění i ventilace vedla k tomu, že v celé budově bylo chladno a zápach. To se roku 1840 naštěstí napravilo, a vzniklo tak nejenom pohodlné bydlení, ale také například známý balkon, z něhož dodnes vystupují a zdraví lid členové britské královské rodiny. Jako oficiální královské sídlo slouží Buckinghamský palác až od počátku 20. století. Budova ovšem není v majetku britské královské rodiny, ale státu. Kensingtonský palác V Londýně se nachází také další královská rezidence, Kensingtonský palác. Dnes je sídlem následníka trůnu, prince Williama a jeho rodiny. Objekt vznikl již v 17. století pro politika a právníka sira Heneage Finche. V roce 1689 se budova stala majetkem Viléma Oranžského, tehdejšího anglického panovníka, který zde také roku 1702 zemřel na následky nešťastného pádu z koně. Také jeho manželka strávila poslední dny života na Kensingtonském paláci – na konci roku 1694 zde podlehla nákaze pravých neštovic v pouhých 32 letech. Roku 1819 v paláci přišla na svět královna Viktorie, ta zde také absolvovala křest, a to v přepychové kupolovité síni, která vznikla roku 1722 a dodnes tvoří dominantu celé budovy. Windsor Královská rezidence Windsor se nachází v hrabství Berkshire nedaleko Londýna. Po Pražském hradě je druhým nejrozsáhlejším obývaným hradním komplexem na světě. Hrad Windsor má velmi dlouhou a zajímavou historii. Vznikl již v 11. století, někdy kolem roku 1070, a to pro tehdejšího krále Viléma I. Dobyvatele. Jeho syn Jindřich I. Anglický z hradu vytvořil oficiální královské sídlo. Ve 13. století začal s jeho přestavbami Jindřich III. Plantagenet a pokračoval v nich o století později i Eduard III. Za anglické občanské války palác zabral parlament a věznil zde krále Karla I. Stuarta. Po znovunastolení monarchie se na Windsor vrátil Karel II. Stuart, který mu dal barokní podobu. V 18. století objekt začal pomalu chátrat, následovaly proto stavební úpravy v rokokovém stylu. V moderní době hrad obývala britská královská rodina za druhé světové války, kdy jim poskytl útočiště při bombardování Londýna. Později byl Windsor spíše příležitostným sídlem a místem pro odpočinek nebo významné soukromé události. Členové královského rodu zde oslavovali narozeniny, roku 2005 se zde uskutečnil svatební obřad prince Charlese a Camilly Parker. Hrad se stal posledním místem pobytu prince Philipa, manžela Alžběty II., který zde skonal. V přilehlé hradní kapli sv. Jiří se tradičně uděluje velmi prestižní britské vyznamenání – Podvazkový řád. Kaple je také místem posledního odpočinku britských panovníků.

Témata:
Stalo se