Řecko chce do konce března splatit poslední půjčky od MMF

Řecko zhruba za deset let, kdy se potýkalo s finančními problémy, obdrželo od Evropské unie a MMF více než 260 miliard eur (dnes kolem 6,4 bilionu Kč). Země, která má zhruba tolik obyvatel, co Česká republika, od roku 2018 své finanční potřeby řeší jen půjčkami na dluhopisových trzích.

V roce 2018 Řecko opustilo třetí záchranný program. Od té doby už měnovému fondu v předstihu splatilo několik půjček a nyní dluží 1,9 miliardy eur splatných do roku 2024. Je to poslední část z celkových 28 miliard eur, které MMF Řecku poskytl mezi lety 2010 a 2014.

"Řecko si oficiálně podalo žádost, aby mohlo zcela splatit zbývající půjčky MMF. Už začal příslušný postup a očekává se, že dokončen bude na konci března," řekl v rozhovoru s Reuters ministr Staikuras.

I tak ale Řecko zůstává nejzadluženějším členem eurozóny, veřejný dluh letos dosáhne podle odhadů 189,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Oznámený krok by měl snížit dluh asi o jeden procentní bod a ušetřit kolem 50 milionů eur na platbách úroků.

V Evropské unii platí mezi členskými zeměmi smlouva označovaná jako Pakt stability a růstu. Mimo jiné předpokládá, že dluh každé země nepřekročí 60 procent HDP, zatímco rozpočtový deficit vlády by neměl překročit tři procenta HDP.

Staikuras řekl, že navzdory vyšším výdajům kvůli pandemii se Řecko od příštího roku vrátí k primárnímu přebytku, tak jak slíbilo věřitelům. Umožní to podle něj silnější hospodářský růst a vyšší příjmy rozpočtu. Znamenalo by to významný posun ve snaze Atén získat do příštího roku opět rating v investičním pásmu.

Změna postoje Evropské centrální banky (ECB) z posledních týdnů, kdy ECB avizovala, že vysoká inflace by ji mohla donutit jednat, poslala výnosy řeckých dluhopisů do blízkosti maxima od dubna 2020. ECB drží základní úrok už mnoho let na nule, v posledních dnech se ale na finančních trzích spekuluje, že by ECB už letos mohla základní úrok zvýšit. Jiné centrální banky se zvyšováním úrokových sazeb už začaly, jiné se k tomu chystají.

Zvyšování úroků v eurozóně může mít nepříznivé dopady hlavně na ty nejslabší členy, jako je právě Řecko. Do určité míry se to ale týká rovněž Itálie nebo Španělska.

Dluhopis řecké vlády se splatností deset let má nyní výnos kolem 2,5 procenta ve srovnání s výnosem 0,9 procenta loni v září. Výnosy se pohybují opačně k cenám - vyšší výnosy jsou tedy výsledkem cenového poklesu.

"Řecko uplatňuje prozíravou a zodpovědnou fiskální politiku a chytrou strategii vydávání dluhopisů, aby omezilo dopady faktu, že i když za poslední dva roky dostává vyšší ratingové známky, tak v investičním pásmu ještě není," řekl ministr. "Co se týče roku 2023 a dál, chceme začít dosahovat realistických primárních přebytků," dodal bez dalších podrobností.

Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o finanční pomoc. Země od té doby prošla třemi záchrannými programy.