Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok, slabší růst ale čeká i v roce příštím. Fond v aktualizaci svého jarního výhledu dnes uvedl, že na letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,2 procenta, což je o 0,4 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnové prognóze.
Další výpadky v dodávkách zemního plynu do Evropy by mohly uvrhnout řadu zemí do hospodářské recese. V příspěvku na blogu Mezinárodního měnového fondu (MMF) to dnes uvedla šéfka této organizace Kristalina Georgievová. Zopakovala přitom, že fond tento měsíc přikročí k dalšímu zhoršení výhledu světové ekonomiky.
Výhled světové ekonomiky se od dubna "výrazně zhoršil" a vzhledem ke zvýšeným rizikům nelze v příštím roce vyloučit globální recesi. Agentuře Reuters to dnes řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.
Ukrajina dostala za zvýhodněných podmínek půjčku jedné miliardy kanadských dolarů (18,1 miliardy Kč). Jde o první finance z účtu, který na pomoc zemi napadené Ruskem zřídil Mezinárodní měnový fond (MMF). Na svém twitterovém účtu o tom dnes informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Invaze Ruska na Ukrajinu by mohla způsobit roztříštěnost globální ekonomiky, varovala na svém blogu šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zrušení desítky let trvající integrace by podle ní znamenalo, že svět by se stal chudším a nebezpečnějším.
Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Fond to dnes uvedl ve svém jarním výhledu. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, zatímco v lednu jí fond předpovídal ještě růst, a to o 2,8 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že jeho zemi brzy navštíví prezidenti USA a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Šéfa Elysejského paláce by chtěl ukrajinský prezident přesvědčit, ze ruská vojska páchají v jeho zemi genocidu. V rozhovoru, který dnes odvysílala americká televize CNN, Zelenskyj také řekl, že ho překvapilo Bidenovo prohlášení o tom, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhorší odhady růstu světové ekonomiky pro letošní i příští rok, protože válka na Ukrajině tlačí vzhůru ceny potravin a energií, což přináší další zátěž pro již tak křehkou hospodářskou situaci. Uvedla to dnes šéfka MMF Kristalina Georgievová.
Finanční sankce uvalené na Rusko by mohly postupně oslabovat dominantní postavení amerického dolaru a jejich výsledkem může být větší roztříštěnost mezinárodního měnového systému. Uvedla to v rozhovoru s listem Financial Times první náměstkyně šéfky Mezinárodního měnového fondu (MFF) Gita Gopinathová.
Ukrajinská ekonomika letos v důsledku ruské invaze pravděpodobně klesne minimálně o deset procent. Pokud ale vojenský konflikt potrvá delší dobu, mohl by pokles hrubého domácího produktu (HDP) dosáhnout 25 až 35 procent. Ve svém výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Řecko do konce března splatí poslední tranše záchranných půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v příštím roce bude mít primární přebytek. Agentuře Reuters to dnes řekl ministr financí Christos Staikuras. Primární přebytek nebere v úvahu platby úroků a pokud země zbývající peníze do konce března splatí, bude to o dva roky dříve, než se zavázala.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně, uvedl dnes fond v aktualizaci podzimního výhledu. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že zvýší svůj odhad ztrát způsobených světové ekonomice pandemií covidu-19. Uvedla to dnes šéfka fondu Kristalina Georgievová. Nynější odhad předpokládá, že pandemie globální hospodářství do roku 2024 připraví o 12,5 bilionu dolarů (267 bilionů Kč), napsala agentura Reuters.
Zavádění kryptoměn jako zákonných platidel s sebou nese značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Jde podle něj o nerozumnou zkratku a fond se obává takzvané "kryptoizace", tedy postupného zavádění zahraničních měn či kryptoměn v jednotlivých zemích.
Globální ekonomika v letošním roce poroste o trochu pomaleji, než předpokládaly dosavadní prognózy. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Na letošní rok počítá s růstem o 5,9 procenta, zatímco v letní aktualizaci předpovídal šestiprocentní tempo růstu. Za zhoršením jsou podle měnového fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 procenta.
Globální růst spotřebitelských cen by měl letos na podzim dosáhnout svého vrcholu a do poloviny příštího roku se vrátit na úrovně z období před příchodem pandemie covidu-19. Přetrvává však riziko, že tlak na růst cen spojený s výpadky v dodavatelských řetězcích bude trvalejšího rázu. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF).
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že letošní růst světové ekonomiky mírně zaostane za jeho červencovou prognózou, podle které měl činit šest procent. Uvedla to dnes výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová.
Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes uvedl, že Afghánistán nebude moci čerpat ze zdrojů MMF kvůli nejasnostem ohledně uznání tamní vlády poté, co prakticky celou zemi i Kábul ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. Oznámila to agentura Reuters, podle níž země nemá přístup ani k novým nouzovým rezervám, takzvaným zvláštním právům čerpání (SDR).