Ruské prezidentské volby mají probíhat i na okupované Ukrajině

Ruská ústřední volební komise uvedla, že volby budou v březnu i v Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. "Toto rozhodnutí bylo jednohlasně přijato," uvedl viceprezident ruské volební komise Nikolaj Bulajev.

Moskva čtyři ukrajinské regiony loni anektovala navzdory tomu, že nad nimi nemá plnou vojenskou kontrolu. Ukrajina už vyzvala mezinárodní komunitu, aby "rezolutně odsoudila záměr Ruska uspořádat prezidentské volby na okupovaném ukrajinském území".

Rusko již uspořádalo v září v těchto ukrajinských oblastech regionální volby, které Kyjev a Západ odsoudily a neuznaly jejich výsledky. Moskva loni v září uspořádala také referenda o anexii.

Ruská Ústřední volební komise minulý týden oznámila, že prezidentské volby se poprvé uskuteční v průběhu tří dnů, konkrétně od 15. do 17. března 2024. Předsedkyně ÚVK Ella Pamfilovová podle Moscow Times uvedla, že členové ÚVK tento návrh podpořili v poměru hlasů 13 ku jednomu.

Podle Pamfilovové se třídenní hlasování stalo v ruském volebním systému tradičním a bylo poprvé použito během pandemie pro zajištění bezpečnosti voličů. Postupem času tento formát získal podporu většiny voličů díky svým dalším výhodám, uvedla. Právo nominovat kandidáty do prezidentských voleb má v Rusku 25 politických stran.

Politické strany s frakcemi ve Státní dumě mají výhodu, že jejich kandidáti jsou osvobozeni od sbírání podpisů voličů. Předseda strany Spravedlivé Rusko - Za pravdu, Sergej Mironov, oznámil, že strana na svém sjezdu 23. prosince potvrdí nominaci současného prezidenta Vladimira Putina jako svého kandidáta ve volbách prezidenta Ruské federace.

Spekulace ohledně kandidatury Putina a termínu oznámení svého rozhodnutí skončily, když prezident veřejně potvrdil, že se uchází o znovuzvolení. Pro Putina jsou volby ale pouze formalitou s podporou státu, státních médií a minimálním projevem nesouhlasu, což mu zajišťuje jisté vítězství. Předpokládá se, že by si udržel moc minimálně do roku 2030 díky šestiletému mandátu.

Ruská opozice a někteří političtí pozorovatelé tvrdí, že prezidentské volby v zemi nesplňují demokratické normy a slouží pouze k udržení zdání legitimnosti ve zkorumpované diktatuře Putinova režimu. Příznivci Putina odmítají tuto kritiku a poukazují na průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že Putin má v zemi podporu více než 80 procent obyvatel. Argumentují, že Putin obnovil pořádek a obnovil část vlivu, který Rusko ztratilo po rozpadu Sovětského impéria.