Pokud se chtějí západní země bít na bojišti za Ukrajinu, Rusko je na to připraveno. Prohlásil to v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, informuje agentura Reuters.
"Je to jejich právo, pokud to chtějí na bojišti, bude to na bojišti," citovala Lavrova ruská agenturu RIA Novosti. Kreml minulý týden uvedl, že vyslání vojáků NATO na Ukrajinu by bylo mimořádně nebezpečné a podle ruského prezidenta Vladimira Putina by to mohlo vést ke třetí světové válce.
Rusko zesílilo svá varování o nebezpečí vzniku přímého konfliktu se Severoatlantickou aliancí po vyjádřeních francouzského prezidenta. Emmanuel Macron odmítl vyloučit možnost, že Západ by na Ukrajinu někdy v budoucnu mohl vyslat své vojáky.
Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
"V případě, že by Rusové prolomili frontovou linii a pokud by existovala ukrajinská žádost - což momentálně není na stole - měli bychom si legitimně tuto otázku položit," uvedl Macron, který podobný postoj již několikrát vyjádřil.
V únoru francouzský prezident vyvolal kontroverze svými slovy, když prohlásil, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien naznačil, že Francie by mohla být nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám, a že je připravena na všechny scénáře.
"Nepřipustit to a priori znamená ignorovat lekce posledních dvou let," zdůraznil Macron v současném rozhovoru. Podle něj státy NATO nejprve vylučovaly vyslání tanků a letadel na Ukrajinu, ale nakonec změnily názor, aby pomohly zemi napadené Ruskem.
Macron v dřívějším rozhovoru pro deník Le Parisien uvedl, že se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku" zapotřebí provést pozemní operace zaměřené proti ruským silám. Iniciativu se však probrat nechystá.
"Možná v určitém okamžiku - nechci to, nepřeberu iniciativu - budeme muset provést pozemní operace, ať už budou jakékoli, abychom čelili ruským silám," uvedl Macron v rozhovoru pro francouzský deník. "Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme," dodal francouzský prezident s tím, že jeho země se připravuje na "všechny scénáře".
Macron hypoteticky nevyloučil vyslání západních vojáků na Ukrajinu, což vyvolalo odpor u ostatních evropských lídrů. Později svůj výrok vysvětlil tím, že to neznamená úvahu o nasazení jednotek v blízké budoucnosti, ale že tím otevírá debatu o možnostech další podpory Kyjeva.
Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.
"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".
Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.
Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji. Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.
Lídři několika evropských zemí se ale od prohlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.
Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost. I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.
Taylor Swift dnes opět přepsala dějiny hudebního průmyslu. Ve svých 36 letech se stala nejmladší ženou v historii, která byla uvedena do prestižní Síně slávy písničkářů (Songwriters Hall of Fame). Tato zpráva byla oficiálně oznámena ve Spojených státech s tím, že slavnostní ceremoniál proběhne 11. června 2026 v New Yorku.
Možný letní návrat prince Harryho a Meghan Markle do Velké Británie staví královskou rodinu před nelehké rozhodnutí. Podle expertů by tato cesta, plánovaná na červenec u příležitosti odpočtu k hrám Invictus Games 2027, mohla být buď začátkem rodinného usmíření, nebo dalším prohloubením krize. Klíčovým faktorem je přítomnost dětí, Archieho a Lilibet, které král Karel III. neviděl téměř čtyři roky.
David Beckham se poprvé objevil na veřejnosti poté, co jeho syn Brooklyn zveřejnil šokující obvinění o „kontrole“ a snaze zničit jeho manželství. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu však bývalý fotbalista nedal na své náladě nic znát. Podle expertky na řeč těla Judi James jeho vystupování potvrzuje, že „značka Beckham“ zůstává neotřesená i tváří v tvář rodinnému skandálu.
Ivana Gottová v úterý oslavila padesáté narozeniny. V tichosti a soukromí. Šlo zároveň o její první kulatiny po smrti milovaného manžela Karla Gotta. Jeho fanoušci možná čekali, že se vdova během včerejšího dne ozve. Čekali však marně.
Policie pokračuje s vyšetřováním pondělní tragické střelby na městském úřadě v Chřibské na Děčínsku, kterou nepřežil jeden muž. Strážci zákona zveřejnili podrobnosti o pachateli, přičemž se ukázalo, že jde o recidivistu, jehož jednáním už se policie v minulosti zabývala.
Karlos Vémola se prostřednictvím týmu rozhodl reagovat na informace zveřejněné po vydání policejní zprávy o případu, který se má týkat jeho osoby. Podle spolupracovníků stále není jasné, z čeho je zápasník podezřelý.
Česko oběhla během probíhajícího týdne jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič. Televizní diváci si ho dnes budou moci připomenout na obrazovkách jedné z tuzemských televizí.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Veronika Žilková má početnou rodinu. Může za to i její nejstarší dcera Agáta Hanychová, která má tři děti. Otcem nejstaršího z potomků je Agátin současný manžel Mirek Dopita, jenž o uplynulém víkendu vyrazil s tchyní do společnosti.
Meteorologové už mají první představu o počasí v příštím týdnu. Výrazná změna se neočekává. Přes den bude kolem nuly, v noci má mrznout. Vyloučeno není ani sněžení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teď to vypadá na konec všech sporů, když soud posvětil dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o dceru Rozárku. Jenže dcera herečky Veroniky Žilkové se už dopředu domnívá, že válka s bývalým partnerem bude mít další dějství.
Pozoruhodný pohled na noční oblohu se lidem v Česku naskytl už v noci na úterý. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je však šance na polární záři po víkendové sluneční erupci i dnes.