V demokracii celkově žije méně než polovina světové populace, konkrétně 45,3 procenta. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace The Economist Intelligence Unit (EIU), která zkoumala vývoj demokracie ve 167 zemích světa. Nejvíce si loni v tomto směru ze všech sledovaných států pohoršilo Rusko, které loni v únoru vojensky napadlo sousední Ukrajinu.
Česko si mírně polepšilo a je na 25. pozici, společně s Řeckem. Slovensko obsadilo 43. příčku.
The Economist Intelligence Unit dělí jednotlivé země do čtyř oblastí - plné demokracie, demokracie s chybami, hybridní režimy a autoritářské režimy. Česko se v indexu EIU nachází v sekci "demokracie s chybami", přičemž společně s Řeckem stojí v čele této skupiny zemí. Za loňský rok získala ČR v analýze skóre 7,97 - přičemž pro posun ke klasifikaci "plné demokracie" je zapotřebí skóre vyšší než osm. EIU zároveň upozorňuje, že ke klasifikaci "plné demokracie" se z východoevropského regionu loni blížilo několik dalších zemí včetně Estonska a Slovinska.
"Další země v regionu, včetně členských států Evropské unie ze střední Evropy a Pobaltí, měly v posledních letech tendenci spíše klesat než se zlepšovat. Region se nadále potýká s hlavními nedostatky v oblasti institucí a politické kultury," uvádí EIU. Česko si podle něj oproti předchozímu roku polepšilo v žebříčku hodnocení o čtyři pozice. Slovensko se nachází na 43. místě a polepšilo si o dvě místa. Polsko je na 46. místě společně s Indií a Maďarsko na 56. příčce. Žádný stát ve východní Evropě nesplňuje podle EIU kritéria pro zařazení mezi "plné demokracie".
V "plné demokracii" žijí podle organizace obyvatelé 24 zemí světa, kteří tvoří asi osm procent světové populace. Patří mezi ně například Norsko, Nový Zéland nebo Island, které obsadily první tři příčky. Více než třetina světové populace - konkrétně 36,9 procenta - pak podle analýzy žije pod autoritářskou vládou, z toho velká část v Číně a Rusku.
Rusko vykázalo nejdramatičtější pokles skóre ze všech zemí světa, uvedli analytici EIU. "Rusko se už dlouho pohybuje na trajektorii odklonu od demokracie a nyní získává mnoho rysů diktatury," uvádí ve svém indexu demokracie EIU. Ruské úřady od loňského února, kdy země napadla Ukrajinu, dále zintenzivnily represe proti médiím a opozici. Země se propadla o 22 míst a zaujímá 146. příčku. V žebříčku se propadly rovněž Burkina Faso a Haiti, upozornila agentura AFP. Na posledním místě žebříčku se nachází Afghánistán.
Naopak největším skokanem směrem k demokracii je Thajsko, které se posunulo o 17 míst na 55. příčku, upozornila AFP, podle níž si po zrušení omezení souvisejících s pandemií covidu-19 polepšila řada zemí. Z globální perspektivy byl však rok 2022 pro demokracii zklamáním, neboť se očekávalo, že by mohlo dojít k oživení celkového skóre indexu v souvislosti s rušením pandemických restrikcí, uvádí EIU. Místo toho podle něj průměrné globální skóre stagnovalo - zvýšilo se z 5,28 na 5,29.
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Monika Babišová se v očích českého národa proslavila především jako manželka expremiéra či prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Této nálepky by se ale zřejmě ráda zbavila. Podle nejnovějších informací se totiž chystá do práce.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
V Česku se v posledních dnech zase hodně řeší zdravotní stav jednaosmdesátiletého Václava Neckáře. Své si k němu řekl jeho mladší bratr Jan, ale nejvíce všechny zajímá, jak k sobě přistupuje sám zpěvák.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Teploty o víkendu budou tropům na hony vzdálené. Podle ČHMÚ.cz denní maxima klesnou místy pod dvacet stupňů.
Nová řada pořadu „With Love, Meghan“, který má premiéru 26. srpna na Netflixu, přináší na obrazovky vévodkyni ze Sussexu v ležérnějším a modernějším stylu. Podle stylistky a konzultantky Cynthia Kennedy, která žije v Kalifornii, je to od Meghan promyšlený tah, kterým posílá vzkaz královské rodině.
Laďka Něrgešová se od lékařů dozvěděla zdrcující zprávu. á v hlavě nádor zvaný glioblastom. Jde o rychle rostoucí nádor centrálního nervového systému, který vzniká z podpůrných buněk nervové tkáně. V Česku je přitom ročně diagnostikováno přibližně 350 případů glioblastomu, nádoru, jehož léčba je mimořádně obtížná. Hlavním problémem je, že nádorové buňky rychle prorůstají do zdravé mozkové tkáně, což znemožňuje jejich úplné chirurgické odstranění. Tento typ nádoru má také vysokou pravděpodobnost recidivy.
Reportérka, která se nacházela v domě Matthewa Perryho jen několik hodin po jeho úmrtí, nyní promluvila o svém setkání s lékařem, jenž byl obviněn z dodávání drog slavnému herci. Dr. Salvador Plasencia se před soudem přiznal, že mu před jeho smrtí poskytoval ketamin.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do minulé středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).