Růst ekonomiky Evropské unie bude proti odhadům z loňského podzimu letos pomalejší

Proti minulé předpovědi se výrazně déle udrží vysoká inflace, jejíž celoroční průměrná hodnota by letos podle komise měla dosáhnout 3,9 procenta. Na podzim EK počítala s růstem o 2,5 procenta.

Vloni podle komise hospodářský růst zemí EU dosáhl 5,3 procenta, když v posledním čtvrtletí citelně zpomalil na 0,4 procenta z původně odhadovaných 2,2 procenta. V příštím roce by měla ekonomika EU vykázat růst o 2,8 procenta. Pro 19 zemí eurozóny počítá letos komise rovněž se čtyřprocentním růstem, příští rok ale růst podle ní zpomalí na 2,7 procenta.

Vedle vysokých cen a nedostatků v dodávkách například polovodičů je podle komise za letošním zpomalením růstu i rychlé šíření covidové varianty omikron. Ta zvláště v přelomových měsících roku ovlivnila provoz řady odvětví.

"S tím, jak by mělo působení těchto nepříznivých vlivů postupně opadávat, očekáváme, že růst nabere na tempu již na jaře. Cenové tlaky zřejmě zůstanou vysoké do léta, po němž odhadujeme pokles inflace spojený se zmírněním růstu cen energií a zlepšeným zásobováním. Nejistota a rizika ovšem zůstanou vysoká," prohlásil dnes eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Za riziko, které může odhadovaný růst negativně ovlivnit, považuje komise také "geopolitické napětí ve východní Evropě", které hrozí omezením dodávek plynu z Ruska.

Inflaci drží na dlouhá léta nevídaných hodnotách především stále vysoké ceny energií, ale i tlaky na růst cen u dalších produktů či nedostatek polovodičů pro výrobu automobilů či elektroniky. Komise očekává, že by růst cen měl vrcholu dosáhnout v prvním čtvrtletí a pak postupně klesat.

K dlouhodobému cíli dvou procent by se měla inflace dostat až v příštím roce. Komise však nevylučuje, že by růst cen mohl překročit očekávané hodnoty, pokud výrobci promítnou zvýšení svých nákladů do konečných cen více, než komise nyní očekává.