Pravděpodobnost, že se svět v příštích pěti letech oteplí o více než 1,5 stupně Celsia, je nyní téměř padesátiprocentní. Vyplývá to z nové analýzy výzkumníků z britského meteorologického úřadu Met Office, o které dnes informoval server BBC News. Takové oteplení by podle meteorologů bylo nejspíš dočasné, i tak se ale obávají toho, jakým směrem se bude nárůst teplot vyvíjet.
Je také téměř jisté, že meteorologické úřady v letech 2022 až 2026 zaznamenají rekordě teplý rok. Podle autorů analýzy to zřejmě bude příští rok, kdy očekávají intenzivní klimatický jev El Niňo.
Vzhledem k tomu, že v posledních třech desetiletích se zvýšila koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, se teploty zvyšují průběžně po celé planetě. V roce 2016 vstoupila v platnost klimatická dohoda z Paříže, jejímž cílem je udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně. Představitelé téměř 200 zemí světa loni na konferenci COP26 ve skotském Glasgow znovu potvrdili tento závazek.
V posledních sedmi letech se globální oteplení drželo kolem hranice jednoho stupně, přičemž roky 2016 a 2020 byly nejteplejší v historii. Vědci tvrdí, že už při oteplení o zhruba jeden stupeň Celsia svět čelí významným dopadům, jako jsou bezprecedentní požáry, které loni sužovaly Severní Ameriku, nebo drastické vlny veder, které v současnosti trápí Indii a Pákistán.
Podle nové analýzy nikdy nebyla vyšší šance na dočasné překročení hranice 1,5 stupně v jednom z příštích pěti let. Autoři studie uvádí, že v letech 2022 až 2026 budou teploty o 1,1 až 1,7 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Pravděpodobnost, že překročí hranici 1,5 stupně je přibližně 48 procent.
"Myslím si, že lidé se již změny klimatu docela obávají, a je znepokojující, když se ukazuje, že planetu nadále oteplujeme a blížíme se k této první hranici, která byla stanovena v pařížské dohodě. Musíme i nadále dělat vše, co je v našich silách, abychom omezili využívání fosilních paliv," uvedl hlavní autor studie Leon Hermanson.
Vědci tvrdí, že překročení hranice 1,5 stupně Celsia na jeden rok není totéž jako trvalý nárůst, kdy teplota neklesne pod tuto hodnotu. Je pravděpodobné, že pokud bude překročena v příštích pěti letech, opět klesne pod hranici 1,5 stupně.
"Dokud budeme vypouštět skleníkové plyny, bude teplota i nadále stoupat," dodal ale Petteri Taalas ze Světové meteorologické organizace (WMO). "A spolu s tím se budou nadále oteplovat a okyselovat naše oceány, mořský led a ledovce budou tát, hladina moří bude stoupat a počasí bude stále extrémnější," uvedl.
Větší dopad oteplování než zbytek světa bude podle studie pociťovat arktická oblast. Vědci uvádějí, že rozdíl teplot oproti dlouhodobému průměru bude v těchto oblastech třikrát větší.
Jiří Krampol oslaví za necelé dva měsíce 87. narozeniny, ale pokročilý věk nevnímá jako jedinou příčinu častých zdravotních potíží, které ho trápí. Někdejší velký sportovec se domnívá, že zásadní roli sehrála jedna konkrétní věc.
Jiří Bartoška prožil většinu života za dob společného československého státu, takže není divu, že zpráva o jeho smrti v minulém týdnu zasáhla i sousední Slovensko. Vzpomínku na hereckého kolegu a prezidenta karlovarského filmového festivalu připojila i Magda Vášáryová.
Bývalému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi byla diagnostikována agresivní forma rakoviny prostaty s metastázemi v kostech. Informovala o tom BBC s odvoláním na prohlášení jeho kanceláře.
Agáta Hanychová tvrdí, že dostala kudlu do zad, ale nechce říct, kdo ji měl zradit. Jen jedno je jisté. Spolehnout se prý může jen na členy rodiny. Fanoušci se proto domnívají, že kamarádku zklamala Ornella Koktová. Co se mělo stát?
Proměnlivé bude počasí během dalšího květnového pracovního týdne, který právě začíná. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Dnešek a dny před víkendem mají být chladnější, uprostřed týdne se přechodně oteplí.
V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.
Uplynul ve čtvrtek měsíc od chvíle, co se v Praze uskutečnilo poslední rozloučení s Aničkou Slováčkovou, statečnou bojovnicí, která v pouhých 29 letech podlehla zákeřné rakovině. K jejím oporám z řad přátel patřil i Milan Peroutka. Známý zpěvák se teď rozhodl poskytnout odpověď na citlivou otázku.
Dáda Patrasová to nemá jednoduché, protože se před měsícem musela vyrovnat se smrtí milované dcery Aničky. Ztráta blízkého člena rodiny se na ní podepsala natolik, že v uplynulých dnech skončila v péči odborníků. A rodina o tom nechce moc mluvit.
I Česko mělo zastoupení na nedělní inaugurační mši papeže Lva XIV. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sociální síti X prozradil obsah rozhovoru s novou hlavou katolické církve. Papež podle jeho slov nezapomněl na to, jaký měl být jeho aktuální program, kdyby nezemřel jeho předchůdce.
Donald Trump už několikrát dokázal, že umí vrátit úder svým kritikům, a to i v případě, že jde o slavné osobnosti. Aktuálně se ostře opřel do legendárního rockera Bruce Springsteena, který vyjádřil obavy o USA na jednom z koncertů ve Velké Británii.
Česko je národem pejskařů, čehož je důkazem i Kateřina Brožová. Tu pořádně pobouřila nová kauza jedné pražské kliniky, se kterou má ona sama jako klientka velmi neblahou zkušenost.
Ve Vatikánu proběhla v neděli inaugurační mše nového papeže Lva XIV. Svatý otec vyzval církev k jednotě. Stalo se tak před zraky tisíců věřících a také řady zahraničních politiků. Papež Lev XIV. se stal hlavou katolické církve minulý týden.