Scholz podpořil Finsko se Švédskem a varoval před další ruskou agresí

Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a nelze proto vyloučit, že se o to ruská vláda pokusí i u dalších zemí. Dnes to po jednání s premiérkami Finska a Švédska Sannou Marinovou a Magdalenou Anderssonovou prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.

Olaf Scholz

Švédsko a Finsko nyní zvažují, zda kvůli ruské agresi nevstoupí do Severoatlantické aliance. Pokud se k NATO připojí, mohou se podle Scholze oba státy spolehnout na německou podporu.

"V obou zemích se odehrává debata o vstupu do naší obranné aliance, do NATO. Jsou to diskuze a rozhodnutí, které musí učinit samy Finsko se Švédskem. Pro nás je ale samozřejmé, že když se rozhodnou být součástí NATO, pak mohou počítat s naší podporou," řekl Scholz.

Kancléř zdůraznil, že ruská invaze na Ukrajinu byla momentem zvratu, neboť Rusko zvolilo útočnou válku a chce násilím opět změnit hranice v Evropě, což bylo dosud na kontinentu nemyslitelné. "Nikdo si proto nemůže být jistý, že se ruský prezident (Vladimir Putin) s ruskou vládou nerozhodnou při jiné příležitosti násilím porušit dohody a práva dalších národů," řekl Scholz. Dodal, že to je důvod, proč nyní Německo a západní spojenci posilují svou obranu. Německo se v reakci na invazi rozhodlo dávat na obranu více než dvě procenta hrubého domácího produktu, jak se státy NATO dohodly, a chystá zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč).

Marinová novinářům řekla, že Finsko se Švédskem jsou pevně odhodlané se bránit. "Švédsko s Finskem nyní čeká důležité bezpečnostní rozhodnutí," řekla finská premiérka. Uvedla, že rozhodnutí Helsinek bude výhradně takové, které posílí nejen Finsko, ale i Evropskou unii. Anderssonová poznamenala, že bezpečnost její země a Finska je provázaná.

Scholz rovněž hovořil o tom, že Německo bude finančně, humanitárně i dodávkami vojenského a zbrojního materiálu podporovat Ukrajinu v jejím právu bránit se. Uvedl, že dlouholetou zásadou Německa bylo nedodávat zbraně do oblastí konfliktů. "Po ruské invazi na Ukrajinu bylo správné a důležité, že jsme tuto politiku změnili. Nyní poskytujeme Ukrajině rozsáhlou podporu a budeme tak činit i nadále," řekl.

Německo, které se dlouhodobě snažilo mít s Ruskem přátelské vztahy, čelilo ještě před invazí kritice, že nechce Kyjevu poskytovat zbraně. Berlín se rovněž zdráhal přenechat ukrajinské armádě těžké zbraně, i tento postoj ale Scholzova vláda přehodnotila.

Scholz také uvedl, že podpora Ukrajiny, protiruské sankce a odklon od ruských fosilních energetických surovin budou mít hospodářské následky. "Dlouhodobým cílem ale je modernizovat hospodářství natolik, že se staneme zcela nezávislými na fosilních zdrojích," řekl. Dodal, že Německo se nadále soustředí na to, aby se do roku 2045 stalo neutrálním státem pokud jde o uhlíkové emise.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Rusové se nepouštějí ukrajinské stopy. Nesmyslná propaganda, reagují…

28.03.2024 21:55 Rusové ve čtvrtek prohlásili, že pachatelé teroristického útoku v koncertní síni Crocus City Hall u…

OSN mluví o globální tragédii s jídlem. Lidstvo plýtvá potravinami

28.03.2024 11:27 V roce 2022 skončila každý den ve světových domácnostech miliarda porcí jídla v odpadkovém koši,…

Rusko na Česko nezaútočií, prohlásil Putin před piloty

28.03.2024 09:14 Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou…

Vláda schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině

27.03.2024 20:02 Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný…

Rusové nestojí o pomoc s vyšetřováním teroru u Moskvy

27.03.2024 15:24 Rusko nepotřebuje pomoc Západu při vyšetřování útoku v koncertním sále Crocus City Hall u Moskvy.…

Na Slovensku zastřelili medvěda, který se vydal do města

27.03.2024 13:09 Třicetitisícové slovenské okresní město Liptovský Mikuláš si může oddechnout. Ministr životního…

NATO uvažuje o sestřelování ruských raket nad svým územím

27.03.2024 10:45 NATO zvažuje možnost, že by sestřelovalo ruské rakety, které se přiblíží k hranicím…

Zelenskyj vyměnil šéfa RNBO Danilova

26.03.2024 21:50 Ředitele ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Olexije Danilova byl odvolán z funkce…

Moskevský soud prodloužil vazbu pro novináře Gershkoviche

26.03.2024 18:18 Déle než rok stráví ve vazbě v Rusku americký novinář Evan Gershkovich. Moskevský městský soud mu v…

Rusko se nepouští ukrajinské stopy. V pozadí teroru prý jsou i Američané a…

26.03.2024 15:40 Navzdory slovům prezidenta Vladimira Putina, že páteční teroristický útok v koncertní síni u Moskvy…

Související:

Nejnovější