Šest největších evropských států přes měsíc nenabídlo Ukrajině žádné závazky ohledně pomoci

"Toto odhalení je známkou toho, že navzdory historickým posunům v evropské obranné politice - i dříve zdráhající se země jako Francie a Německo dodaly zbraně na Ukrajinu – může vojenská pomoc Ukrajině slábnout právě ve chvíli, kdy Kyjev začíná zásadní protiofenzívu," napsal server.

Údaje IfW podle serveru ilustrují to, na co opakovaně upozorňovali ukrajinští vojenští představitelé a politici: hlavní evropské mocnosti nedrží krok s vojenskou pomocí USA a i Británie a Polsko se zdají být u konce s dechem.

Údaje potvrzují klesající trend evropské pomoci, zaznamenávaný od konce dubna, uvedl Christoph Trebesch, který vede tým IfW shromažďující data.

"V červenci dárcovské země neslíbily téměř žádnou novou pomoc, ale poskytly část již dříve přislíbené podpory, jako jsou zbraně," uvedl Trebesch. "Ačkoliv válka vstupuje do klíčové fáze, iniciativy nové pomoci vyschly," dodal.

Minulý týden 26 dárcovských zemí na schůzce v Kodani dohromady přislíbily Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 1,5 miliardy eur (asi 36,5 miliardy Kč), ale podle Trebesche je to hubený výsledek oproti tomu, co slibovaly na předchozích konferencích.

Trebesch argumentuje, že evropské státy by měly k válce Ruska proti Ukrajině přistupovat podobně jako ke krizi v eurozóně či k pandemii covidu-19, což byly dvě události, které starý kontinent přiměly vynaložit na naléhavá opatření stovky miliard eur.

"Když porovnáte (tehdejší) rychlost, s jakou se otevřely peněženky, a množství poskytnutých peněz, tak je nabídka pro Ukrajinu nepatrná," uvedl.

Fond Evropské unie určený pro obnovu ekonomiky po pandemii čítá přibližně 800 miliard eur v půjčkách a grantech. Celková evropská pomoc Ukrajině je jen zlomkem této sumy. "Je to překvapivě málo v porovnání s tím, co je v sázce," řekl.

Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks nedávno řekl webu Politico, že Francie a Německo musí udělat více pro Ukrajinu bojující proti Rusku. "Pokud chceme, aby válka skončila co nejdříve, musí se sami sebe zeptat, zda dělají dost," řekl Pabriks a vyzval evropské státy, aby přispívaly proporčně na úrovni, jaké dosáhly Polsko, Slovensko a Česko.

"Stovky lidí umírají každý den, nejen vojáci, ale i ženy a děti. Ale lidi doopravdy nechápou, že jsme ve válce," poznamenal bývalý estonský ministr obrany Riho Terras, který se nyní jako poslanec Evropského parlamentu snaží "probudit" Evropu. Mír podle něj nenastane, dokud Rusko nebude poraženo.

Obzvlášť Německo čelí kritice, že postupuje příliš pomalu, připomněl web Politico.

"Ukrajina potřebuje techniku, a ne prázdné sliby," řekl analytik Daniel Fiott ze Svobodné univerzity v Bruselu. Sliby podle něj nic neznamenají, pokud se nedostanou v podobě zbraní na bojiště. Příští týdny a měsíce podle něj prověří politickou a hospodářskou důvěryhodnost Evropanů. "Měli bychom doufat, že evropské zbrojovky udrží krok s rostoucí poptávkou, a rovněž doufat, že vlády nebudou bránit dodávkám, až bude vojenské vybavení dostupné," řekl.